Jaký zesilovač pro měření

Něco do 5W ale aby to spolehlivě umělo 20-20kHz bez propadu?

Jestli chceš ladit vyhybku, tak asi stačí to TDA. Stejně asi nebudeš mít mikrofon co by uměl víc jak 20kHz.
Možná by stačilo i TDA2004

se stavbou reprobeden zkušenost nemám, takže třeba plácnu blbost, ale nebylo by lepší si to doladit přímo na zesík, který používáš?

kdysi tu proběhla nenápadně se tvářící informace, že frekv. odezva repro se mění s příkonem na jeho svorkách,
není to důvod těch normálových tuším 2,83V?
jestli je ta změna charky nezanedbatelná, tak to z čistě fyzikálního hlediska (relevance měření) může být příčinou nekorelace mezi měřením a výsledky v reálných provozních podmínkách...jak by řekl pan Spejbl jedním slovem -zášmodrch
(ale možná až v PA výkonech, ne doma)

proč ne můstek, speciálně TPA3116:
1.)jak asi zapojíš signál zpátky do zvukovky , když má DC úroveň poloviny napájení?
2.) když už seš šikovnej, zapojíš ten "reference signal" přes kondík a odporovej dělič, nedokážeš nijak posoudit, co dělá ta druhá polovina můstku, to musíš jenom přepokládat, že přesně invertuje tu druhou polovinu...
3.) impedance se jistě měřitelně nezmění pro úrovně od 0.1V (technický minimum pro měření) do napětí pro cca 10% jmen. výkonu ( u slučšnýho nepoškozenýho repro). Co se děje dál, je už řešení pro PA, ne pro hifi, třeba změna impedance (a citlivosti) s teplotou cívky a s výchylkou reproduktoru.
Repro se pro simulace obecně měří při malejch úrovních, aby se zanedbal vliv nelinearity s větší výchylkou. A 1V oproti 2.83V? ano, měřím to 1/8W (pro 8R reprák) oproti 1W, tj -0.9dB, tak si to klidně nastavím při nastavování úrovně mikrofonu o +0.9dB (+1dB, netřeba být detailista) a mám hotovo.  Ano, je to citlivější na ruchy z okolí, ale ne kriticky, ve výsledku je to jenom o nakalibrování  "0dB" To už jsme ale o kousek dál, to stejně má málokdo při měření správně, a znovu opakuju, když na jeden vrz, s mikrofonem na jednom stojanu a reprobednou na točně, mikrofon ve výšce mezi středobasem a výškáčem, příp mezi středem a výškáčem, proměřím směrovky všech repráků, tak není co pokazit, a pak už jenom zblízka změřit basák a případně BR, pro řešení spodku, ale to taky není pro návrh výhybky důležitý. Důležitý je mít .FRD  a .ZMA pro simulaci výhybky, v kmitočtovém pásmu aspoň dvě oktávy (oktávu? pro 3p bednu) pod dělicí kmitočet a aspoň trochu vědět, co s tím udělat. Já jsem v tomhle začátečník, ale aspoň mám trochu přehled o tom co měřit a jak měřit. Ale to se probíralo jinde. Zkuste hledat, má to často výsledky.