Měření impedance, fáze a TS parametrů ... frekvenční charakteristiky (Stránka 9 z 10)

Takze toto je druhy ARX150-23-8 co mam (Qt  = 1.61, Qes = 3.05, Qms = 3.42) Jinak oba maji Fs kolem 120Hz(vyrobce 105Hz) ale to asi neni velky rozdil.

Jeste hodnoty vyrobce:
Mechanický činitel jakosti Qms 3.604
Elektrický činitel jakosti Qes 1.760
Celkový činitel jakosti Qts 1.183

Jinak merim repro ve svisle poloze a zavazi (gumova podlozka) lepim oboustranou paskou takze se ani nehne. Mezi jednotlivyma merenima mam docela dobre odchylky, odhaduji tak do 10%. Ikdyz u Cms, Vas a Mms to jde az ke 30%.
Btw jak se meri vyskace ktere maji kopulku? Napr gtc nebo gdwk.

A kdyby mel nekdo ARX150 tak bych byl rad kdyby ho zmeril jestli dojde k podobnemu jako ja.

Dobre a jeste se zeptam, z principu by na mereni nemely mit vliv korekce zesilovace, je to tak?

Jo, hodne sem se ridil checkovym navodem na jeho webu.
Podle schematu tady:  http://www.check.wz.cz/clanky_pokracovani/mereni_ts.htm

Jo to sem videl ale je to uz chvila. Ja to pri mereni vzdy podrzim svisle v ruce. Dalsi vec je ze jsem nemeril zrovna v uplne tichem prostredi ale kdyz sem pridal na zesu tak byl prubeh impedance krasne hladky. Hmotnost sem daval podle checka cca 50% Mms coz se jevi podle mereni trochu malo, frequency shift sem mival tak 15 - 20%.

Diky Benazi. Ja mam Fs=122Hz -> 14.1ohm toto se mi nejvic nelibi. U druheho repra je to podobne.
A dalsi hodnoty:
  100Hz -> 10ohm
1000Hz -> 7,2ohm
7000Hz -> 12.8ohm

tak jsem to proměřil znovu,půl hodky repro hrálo,pak hned měřeno.
z max-18 ohm
fs-115hz
Zx-f1-11,224ohm/94hz
Zx-f2-11,224ohm/133hz
qms-4.85
qes2.82
výsledek měření brát z rezervou tonový generátor má stupnici co 5hz což není v tomhle případě uplně přesné.

A teď si vem, že to lidí používaj do 3p jako střed, kde v jakýkoliv bedně má ten reprák kolem 150Hz hrb větší jak 5dB.

Pokusím se to trochu vysvětlit. Rezonance představuje takovou frekvenci, kde dojde ke vzájemné rovnosti dvou reaktančních složek - induktance (indukčnost-cívka) a kapacitance (kapacita-kondenzátor). U měničů se jedná o rezonanci mechanickou, které je ale přes svorky samozřejmě "vidět" a má svoji elektrickou analogii normální RLC článku. Tzn. nad rezonancí u impedance (odpor+reaktance) převažuje záporný úhel (kapacita), pod rezonancí kladný úhel (indukčnost), přesně na frekvenci rezonance je podle druhé věty úhel nulový.
Teď co se děje, když na měnič připojíme výhybku. V nejjednodušším případě s cívkou (indukčnost-kladný úhel) před měničem se nad jeho vlastní rezonancí udělá hrb na modulové charakteristice. Opakuji nad vlastní rezonancí měniče je záporný úhel impedance, který spolu s připojenou indukčností s kladným úhlem rezonuje.
Prakticky velká indukčnost nebo kapacita s prvním řádem a měničem s nízkým Q (vysoký rezonanční vrchol - velké úhly okolo vlastní rezonance) nese velmi neblahé důsledky. U výškáče je útlum výhybky v okolí rezonance minimální, u střeďáku také a u basáku se nad rezonancí dělá hrb (typicky kolem 100Hz). To je jednom z důvodů, proč výhybky prvního řádu neplní svoji fci moc dobře. Druhý řád je lepší, ale stejně se rezonance vzniklá interakcí impedance měniče a výhybky kompenzuje tlumícím RLC členem (útlumový rezonanční člen naladěný na stejnou frekvenci a se stejným Q).
Od třetího řádu dál se na kompenzace rezonance (kromě basáku, kde je to u 3p nutno skoro vždy) může celkem kašlat, útlum výhybky na rezonancích je většinou dostatečný. Bývá ekonomičtější zvýšit řád výhybky než kompenzovat jednotlivé rezonance.

Další věc teda je, že reprák s Qtc (Q měniče v bedně) větším než 0,707 má na rezonanci hrb už sám o sobě. Ani to ale nemusí být problém - vhodný hrb může sloužit jako částečná kompenzace bafflestepu. To už ale zabíhám trochu jinam.
Je každopádně docela paradoxní, že s výhybkou má hrb někde kolem rezonance reprák jak s nízkým Q, tak s vysokým Q. Pak se ale taky dá vybrat reprák s tím správným Q a hrbu využít, to už ale chce mít trochu za ušima .