Tady se do odpovědi nejspíš nikdo nebude hrnout. K tomu, jak počítat výhybky moc neřeknu, protože k návrhu reprosoustav používám specializovaný software, ale něco k dotazu napíšu a jiní mne mohou doplnit.
Jak to výrobce spočítal možná neví ani výrobce 
Něco o tom, jak se navrhuje výhybka, se lze dočíst v části Návrh, měření, software, něco tu jinde na fóru. Pár rad jak měřit frekvenční charakteristiky tady, jak na TS parametry reproduktorů mimo návodů zde na fóru i něco tady.
Z dotazu předpokládám, že při výpočtu uvažujete rezistory na místě reproduktorů. Velmi ve stručnosti - reproduktor je komplexní zátěž, která se nedá ve výpočtech nahradit obyčejným odporem, ale náhradním schématem složeným z různě zapojených indukčností, rezistorů a kondenzátorů. Takže pokud máte ve schématu se správnými hodnotami prvků a správně zapojené náhradní schéma reproduktoru, měl by výpočet filtru přibližně vycházet. Reproduktor nemá stejnou účinnost v celém rozsahu hraných kmitočtů (= má jinou hlasitost na různých frekvencích) což výhybka také respektuje.
Zjednodušeně napsáno, v amatérské praxi se navrhuje výhybka tak, že se změří kmitočtová charakteristika holého reproduktoru, jeho frekvenčně závislá impedance (odpor + fáze), tyto údaje se spolu se zvoleným návrhem výhybky dosadí do programu, kterého výstupem je předpokládaná vyzařovaná zvuková frekvenční charakteristika reproduktoru zapojeného za výhybkou. Cílenou úpravou hodnot součástek výhybky se přiblíží k požadované frekvenční charakteristice reproduktoru (celé reprosoustavy, protože se do programu zadávají data celé reprosoustavy se všemi reproduktory). Shoda návrhu se změřenou výslednou frekvenční charakteristikou bývá téměř dokonalá.
.
. Zejména pak děkuju za odkaz na náhradní schéma reproduktoru. 
Nahrát obrázek