Mereni elektronek (Stránka 3 z 4)

Viz nějaký můj předchozí příspěvek: 3) K regulaci zdroje bych naopak přidal IO typu TLC272(9-12Vcc), MCP602(5Vcc)....

V tom případě není potřeba záporné napájení operáku (GND je jejich "záporné" napájení).  Je lepší, když procesor se "vstupy" potřebuje jen jedno napětí. Já bych asi šel jen na +5V a tím bych napájel i procesor... A záporný zdroj můžeš měřit v invertujícím zapojení. -In (+In) IO může být na GND... A rozsah výstupu 0 až +5V(+3V)/třeba -20V až +5V uděláš buď  invertující nebo neinvertující s vhodným posunutím "předpětím" z reference.  Nezapomeň, že 10bit je 1024 hodnot, takže rozsahy jsou vhodné třeba cca 0-307V po 0,1V, 0-511V po 1V atd...Reference může být 3V(cca 3,07V), 3,3V, 4,096V... podle toho jen zvolíš zisk IO.

Pro lepší linearitu je vhodné R20 připojit až k emitoru Q1 - jinak budeš mít na začátku necitlivost 0,6V(včetně teplotní závislosti Q1). Z výstupu IO do -In dáš jen malý kond cca 220pF-2,2nF(COG - NPO). Taky se dá připojit z +500V R do -In (R20 řádově zvětšit). Pak bude výstup zdroje stabilizován i pomocí IO.

s C2 a R jsem to myslel tak, že jeden 82k dáš paralelně k C2 a druhý povede z toho bodu na zenerku.  Tím se udělá napěťový dělič pro C (srovnání jejich napětí) a zmenší se napěťové namáhání R (! dost typů R končí u 350V). Z toho důvodu bych i odpory na měření 500V (vedoucí k IO) rozdělil na dva...
-----------------------------------------------

Edit: Spoj ("bod") R12-R11 spojit s bodem C2-C8.   Ušetříš paralelní odpory k rozdělení napětí mezi kondy C2 a C8 a obdobně mezi C1 a C9. Stačí pro C1-C9 přidat ( a je to i tak lepší) jen jeden R (třeba 470k) z bodu R12-R11 do C1-C9). Já bych to bez R děličů nedělal. Jakmile bude mít jeden z kondů větší svod, tak se napětí rozdělí mezi kondy nerovnoměrně...

Dále musíš zkontrolovat u předpokládaných IO: Common-Mode Input Range VCM /VSS−0.3 / VDD−1.2 V (MPC602 atd...) Každý IO to má jiné (některé mají od -Vcc až do +Vcc, běžné mívají rozsah vstupních často i výstupních napětí menší). Proto by tam měl být buď dělič na + vstupu IO  nebo DA Out jen cca 3V.

A pokud použiješ stejné napájecí napětí pro IO a procesor, není třeba chránit vstupy procesoru (zenerky apod.) před napětím na výstupu IO.

Citlivost nemusíš přepínat, stačí přivést zesílené napětí na jiný AD vstup procesoru   Některé procesory si umí přepnout citlivost vstupu samy, ale nezkoušel jsem to (chystám se na to cca za 14dnů, ale externí IO na zisk bude možná jednodušší na oživení).

viz Edit mého předchozího příspěvku.
-----------------------------------------------

MCP není až tak drahý a má větší vstupní a výstupní rozsah napětí. http://www.gme.cz/mcp602-i-p-dip8-microchip-p311-054
TLC272 má doporučený Common-mode input voltage VIC (VDD = 5 V) –0.2 až 3.5V  Output cca 50mV-3,8V.

Takže TLC jde použít i na 5V, akorát musíš mít referenci AD (Out IO) pod 3,8V a vstupy pod 3,5V...  A má max offset 10mV (MPC 2mV). Což v téhle aplikaci není až tak omezující...

A asi (viz některý můj předchozí příspěvek) bych zapojil do regulace a i stabilizace zdroje to IO
http://zuki.hw.sweb.cz/schemata/Spínané … WR500V.pdf
-----
Odpory ani kondy nejsou optimalizované, je to jen hrubý odhad. R6+R7 u mne je potřeba nejmíň 2x zmenšit a tranzistor T2 vybrat s odpovídajícím proudovým činitelem... R u tebe R7,R8 by šly asi taky 2x zvětšit (nebo udělat darligton Q3 s MPSA44 apod.). Prostě to vše sladit dohromady... MJE (Q3) je jen 300V... takže už pro 300V zdroj je to bez rezerv.  Chtělo by to spíš 400-500V tranzistor...
-----
Taky by šlo u toho mého sch jeden tranzistor (včetně 10V zenerky) ušetřit a budit jen jeden tranzistor z výstupu IO do emitoru (přes odpovídající R, báze na +5V). Kolektor přes nějaký R připojit na G fetu... Ten IO to uřídí a odpadne spousta "smetí". Inspirace viz: http://zuki.hw.sweb.cz/schemata/Spínané … 500V_2.pdf

Takže jsem zase trochu zapracoval v simulátoru a dokončil jsem návrh zdroje vysokého napětí s tím, že jsem rozsah po drobných úpravách zvedl až do 600V.  To snad bude na 95% elektronek stačit. Schéma tu nedávám, je to prakticky jen lehce obměněné předchozí schéma.  Následně jsem navrhl regulovaný zdroj záporného předpětí opět digitálně řízený s měřícím zesilovačem.  Rozhodl jsem se použít vysokonapěťový  OZ ADA 4700 (+-50V).  Rozsah regulace mřížkového napětí je na prvním rozsahu od +4,8 až do -60V  a na druhém rozsahu +3,5 až -17V, řízen bude opět za pomocí DACu nebo PWM 0-5V a NFB rezistor se bude přepínat za pomocí relátka.  Výstupní napětí měřícího zesilovače pro A/D převodník v procesoru je 0-3V, kde 0 odpovídá plnému kladnému napětí a 3V odpovídají -60V.   

Takže tohle je takové hrubé schéma

No a tady je průběh na výstupu +4,8V až -60V:

Za smysluplné připomínky a nápady budu opět rád.

M.

6c33c taky potrebovala az -100V na Ug1, je ale otazkou, jak dalece to ma byt univerzalni....

Napadlo mě jak ještě žvětšit rozsah měření....  Co takhle udělat ještě další pevně nastavený zdroj -30V. Při měření lamp, které potřebují takové předpětí by se pomocí relé připnul k regulovanému zdroji  druhý zdroj s pevně nastaveným napětím -30V  do série. Tím pádem by celkové předpětí bylo -110V (CPU by stále měřil jen regulovaný zdroj a těch -30V by prostě jen připočítal ke změřené hodnotě).  Cpu by začal měřit a jakmile by se dostal na hodnotu -80V, přepnutím relátka by vyřadil "přídavný zdroj -30V" a  opět pokračoval měřením od -80V do předem nastavených hodnot.  Hodnota -110V mřížkového předpětí musí být již naprosto dostatečná si myslím.

Zdroj přídavného napětí -30V bych asi udělal s LM337LZ . Taktéž zdroj +10 bych udělal LM317LZ  - příjde mi, že 100mA musí stačit

To by šlo ne ?
M.

No úbytek nebude nijak drastický, oba regulátory budou provozovány s pevně nastaveným napětím a tak se to dá rozumně ošetřit si myslím.  Zátěží může být kontrolní LED, aby bylo jasné , že jsou všechny napětí OK.
M.

Súhlas, každý trochu blbuvzdorný merák elektrónok by mal byť by design odolný voči akémukoľvek medzielektródovému skratu.

Ale veď vôbec nič nie je "blbě", bol to len prostý tip, že je dobré vo všeobecnosti myslieť na to, že do pinu každej elektródy môže byť vnucovaný prúd (source/sink), v krajnom prípade aj z anódového zdroja, žhaviaceho zdroja, atď. Takže to pravdepodobne bude chcieť poriešiť cesty pre tie prúdy, všetky relevantné miesta poošetrovať ochrannými impedanciami, diódami, transilmi a (ideálne vratnou) nadprúdovou ochranou. V princípe podobne, ako sa rieši ESD ochrana dátových liniek. Nič viac.

V prípade konkrétne LM317/337 (pokiaľ to nie je ošetrené ďalej v napájanom obvode) to chce aspoň základnú diódovú ochranu:

(predpokladá to dostatočne rýchle diódy a dostatočne tvrdý zdroj, prípadne sa to dá istiť ešte nejakou úrovňou ochrany na výstupe)

Pokiaľ ti to príde ako nemiestne "blbé kecanie", tak sa ospravedlňujem a už mlčím...

A na to jsi přišel sám? To jsi fakt myslitel, když na takovou jednoduchou úlohu , jako je změření charakteristik elektronky potřebuješ arduino. Hele, ty mysliteli, nebylo by lepší použít hned beduino? 
Za mých mladých let nebylo ani arduíno, ani beduíno a zobrazovali jsme charakteristiky perfektně. Fakt je, že jsme o elektronice věděli víc, než dnešní teens, kteří znají jenom kdejaký uíííííno.

Takže, jak na to: Stačí ti analogový osciloskop (jestli víš co to je), z několika tranzistorů (snad jsi o nic slyšel) si vyrobíš generátor schodovitého průběhu, pak si vyrobíš napájecí zdroje pro elektronku, kterou chceš měřit a tím generátorem schodovitého průběhu budeš postupně zvyšovat napětí, který budeš mít jako parametr pro charakteristiku. A to budeš celé snímat analogovým osciloskopem.

Jestli nemáš osciloskop a nechce se ti bastlit generátor schodovitého průběhu, není to žádná tragédie, dá se i bez osciloskopu, se zdrojem a několika voltmetry - viz obrázek. Tak se to dělávalo ve škole na průmyslovkách, v dobách, kdy maturita ještě něco znamenala a na "středních školách nestudovali imbecilní teenageři" - (cituji pana ministra školství Chládka). Za 45 minut (školní hodinka) jsme měli ručně odměřenou elektronku. Graf jsme vykreslili ručně na milimetrový papír (koupíš si v papírnictví).

Tenhle postup je levný, snadno reprodukovatelný a nepotřebuješ k tomu žádný uííííno. Jo, a mysliteli, Kdyby jsi náhodou nevěděl jak na to, tak prolistuj starodávné časopisy Radioamatér. Držím pěsti i palce.