Z více kusů KC509 se daly vybrat i kusy, které na tom byly šumově lépe, než kdysi siemensácké BC413C nebo pozdější teslácké KC239F. Ani dnešní BC550C se jim nevyrovnají, byť mají ty BCčka rovnoměrnější kvalitu, než kdysi KC. S kácéčky to šlo od zdi ke zdi - jeden beta 300, druhý 900 atd...
Mám na to kdesi ve skříni ještě takový přípravek s dvěma paticemi a přepínačem, v podstatě jde o dva dvoustupňové zesilovače se zesílením 200 a výstupy přes malé vazební kondenzátory na přepínač a milivoltmetr, vstupy jsou uzavřené odporem a celé je to v krabičce z 2mm Fe plechu, aby se do toho nesral brum. Dokázal jsem tím vybrat tranzistory s šumovým číslem F odhadem 0,8 - 1dB, možná méně. Ale musíte jich mít spousty, z dvaceti vyberete prd. Dokonce jsem nějaké velmi málo šumící kusy našel i mezi KC508, ale moc jich nebylo. KC507 je z šumového hlediska průser, tam se nedá vybrat skoro nic, dá se vybrat pár kusů, které šumí jako nevybírané KC508.
Zato rumunské BC413B /pozor, má je Denkl/ je vyslovený průser, to jsou tranzistory tak na spínání, ale ne do zesilovače.
Z tesláckých KC239F se dají vybrat taky slušné kousky.
Pozor na poměrně nízké Uce, které je u KC509 jen 20V, u KC239F je myslím 30V.
Velmi málo šumí originální japonské NEC 2SC1845, ovšem dnes už bude problém je sehnat v originálu.