Seas 27TDFC + WG300 (Stránka 6 z 9)

Mam na vas jeden dotaz.Ked meriam v Limpe tak Fs aj na u22rex aj na sph175hq vychadza cca o 10Hz vysie ako uvadzaju vyrobcovia.Najprv som myslel ze je to tak ale ked sa to opakuje na viacerych reproduktoroch tak mi je to divne.

No to som si aj myslel.Seas mam necely rok, to hadam staci a monacor asi 2 masiace a zmena ziadna.Nezda sa mi to.Je to skoro presne 10Hz.
Seas vykazuje teraz Fs 40Hz to je trosku vela od udavanych 29 nie?Konroloval som si zapojenie asi 5 krat, no neviem ci sa tam da nieco pokazit, aj ked clovek nikdy nevie Nastavenie mam podla navodu akurat meriam cez pravy kanal, cez lavy mi to nemeria.Na meranie impedancie pouzivam externu usb zvukovku AxagoHQ a na meranie frekvencie audio fast track pro. Skusim to asi prerobit na fast track pro. Pytal som sa preto ze ci ste sa uz s tym nestretli, ci to nie len v nejakom nastaveni v co som vlastne aj dufal.

Tam je 650Hz na stranke je 550Hz ale to uz mam vo WG a impedancku bez WG som zmazal.

Skusim zajtra vysku bez WG

A tak som im slepo veril ze to tak je Clovek potom ani neviem co si kupi a to nie za male peniaze. Ale tu vysku este skusim zmerat. Pre zaujimavost

Hoď si tam mimoosové merania a vyber variantu, ktorá bude z hľadiska smeroviek lepšia. To striktné skladanie farebných čiaročiek cez seba nemusí byť až tak presne dodržané, ak Ti vyjde potrebné napojenie pásiem korektne. Viac neporadím, keďže z jedného osového merania nie je vidno všetko, čo by som potreboval.

Celkem náhodou při hledání dostupnosti WG-300 v ČR jsem narazil na tohle vlákno. Nečetl jsem ho celé ale protože jsem s tím zvukovodem už ledacos vyzkoušel, můžu se podělit o některé poznatky. Nejlepší co jsem s WG300 stvořil byla kombinace dvoupásma 6,5" + 1" a subwooferu. Je to takový "velký zvuk pro malé místnosti"

- Zvukovod je podle mého názoru správná cesta, bez kontroly vyzařování mimo osu bedna nehraje přirozeně, pak totiž posloucháme spíš neoptimálně ozařovanou místnost než bednu. To ale asi nepíšu žádnou novinku Ideálně když může být ve zvukovodu i střeďák pod tím ale to už vyžaduje velkou bednu.
- Kromě kontroly vyzařování mimo osu zvukovod výrazně zvedne citlivost ve středním pásmu, díky tomu že zvyšuje zatížení membrány. Konkrétně WG300 v pásmu cca 2-10kHz, maximum je někde mezi 2-3kHz a se solidním výškáčem a správném napojení na faceplate umí přidat cca 10dB což ve výsledku sníží výchylku a výkonové zatížení výškáče takže klesne zkreslení a stoupne maximální akustický tlak který z bedny dostanete, nebo můžete jít s děličkou níž - záleží co je v konkrétním případě výhodnější. To zvýšení tlaku je samozřejmě nutné kompenzovat a výhybka pro zvukovod pak vypadá jinak než pro obyčejné dvoupásmo. Rozhodně to nebude tak jednoduché jako na obrázku o několik příspěvků zpět.
- Díky tomu že pod kritickou frekvencí zvukovodu amplitudovka rychle padá, zvyšuje se akusticky strmost výhybky. Konkrétní frekvence "zlomu" amplitudovky je daná rozměrem vnějšího konce - vyústění zvukovodu. Při použití elektrické výhybky 3. řádu která obyvkle vychází fázově nejlíp vzhledem ke vzdálenostem akustických středů běžného 6-8" středobasu a hloubky zvukovodu s výškáčem je kritické pásmo dělení pak velice úzké a výkonová charakteristika má v okolí děličky frekvenčně jen úzký propad což se projeví jedině pozitivně.
- Pro správnou funkci musí být WG300 správně připevněný k faceplate výškáče. Ne každý výškáč je možné správně napojit, některé mají moc úzký otvor a v napojení to vytvoří zub-skok který se projeví většinou jako velké zvlnění nebo propady amplitudovky od 10kHz výš. Většinou je potřeba vytvořit nějaký mezikus (silon, hliník, MDF...) který se vloží mezi faceplate a zvukovod. V první řadě musí být spojení dokonale utěsněné a to jednak aby okolo neprofukoval tlak z bedny od basáku což umí vytvořit škaredé pazvuky ale taky aby tlak neunikal opačně od membrány výškáče. Ono to pak různě rezonuje, tvoří nové složky zkreslení, propady a ostré peaky na amplitudovce měnící se v závislosti na akustickém tlaku, teplotě, opracování hrdla konkrétního kusu zvukovodu... Pro první pokusy může k utěsnění posloužit i obyčejná plastelína pokud je jí dost.
- Obecně zvukovod jako je WG300 který má tvar blízký hyperbole je vhodné budit z co "nejplošší" membrány která by vytvořila relativně rovinnou vlnu. Takový kalotový výškáč ale neexistuje (nebo o něm nevím). Vhodnější by bylo použití klasického kompresního driveru který je schopný vytvořit téměř rovinnou vlnu. Jenže takový driver s vyrovnanou charakteristikou a nízkým zkreslením je několikanásobně dražší než slušná kalota. Pro kalotový výškáč je vhodnější poněkud "plošší" tvar zvukovodu s větším poloměrem zaoblení ale ten musí být rozměrově větší kvůli přizpůsobení vyústění a ani nevím o tom že by jej někdo prodával.
- Zlé jazyky zvrdí že bedna se zvukovodem bude mít zkreslený "hornový" zvuk. To může být pravda u nějakých zdaleka neoptimálních zvukovodů s mizernými drivery např. s fenolovou membránou které samy o sobě můžou mít zkreslení třeba 3% 3.harmonické. To je opravdu fuj. Neoptimální dlouhý zvukovod se zlomy a podobně bude zase tvořit výrazné časově zpožděné difrakce které zhoršují srozumitelnost. To je právě typický případ většiny levnějších "vesnických" PAček - na pultu má zvukař korekce výšek vytažené až za roh, ono to řinčí jak blázen ale úder do činelu z toho stejně nevyleze
Naproti tomu krátký zvukovod s hladkým vyústěním jako je WG300 vytvoří sám asi 1% čisté 2.harmonické která se při poslechu projeví paradoxně spíš pozitivně a má minimum difrakcí s malým odrazem od vyústění. Z tohoto pohledu je celkem optimální.

Pokud jde o fázi na děličce, je dobré mít ji s odchylkou tak do 10°. U svých konstrukcí ji někdy dělám záměrně ujetou aby mi optimální poslechová osa vycházela mírně nahoru protože někdy se bedny poslouchají i ve stoje tak aby na děličce nebyla moc velká díra. Ale proto aby simulace aspoň zhruba odpovídala reálnému stavu, je nutné přesně odměřit vzdálenosti akustických středů jednotlivých repráků buď navzájem nebo od nějaké reference, třeba od přední stěny bedny - to jde hezky se zkušební deskou na stole. Akustický střed není pevný bod, je nutné jej odhadnout nebo empiricky zjistit. U lehkých a pevných membrán (třeba titanová kalota) se dá vycházet z polohy závěsu (spodního konce) membrány, střed bude zhruba tam. U větších středobasů a basáků se vlivem zpoždění posunuje směrem za membránu, obvykle je někde v poloze kmitačky nebo ještě dál. Polohu kmitačky jde snadno odhadnout +- nějaký ten milimetr podle vrchního pólového nástavce magnetu. Tyhle vzdálenosti musí simulace zohlednit jako fázový posuv na děličce a teprve potom může fungovat.

No, vypadá to že jde zase jenom o kšeft. Dobrý zvukovod si udělá výrobce bedny který prodá celou bednu pod svou značkou za nehorázné peníze a hlavně - od výrobce repráků v průběhu několika let koupí třeba 10000 výškáčů. Firmy nezajímá pár DIY konstruktérů beden kteří by si ten zvukovod koupili aby tak prodali s bídou 50 výškáčů a 50 zvukovodů za rok. Situace je o to horší že mezi DIY konstruktéry není moc těch co dovedou zvukovod správně použít.
Monacor udělal WG300 nejspíš jen proto že DT300 je bez něj prakticky nepoužitelný a snad ani žádný světový výrobce beden takový krám nepoužije protože by s tím bylo víc starostí než výdělku. Totiž DT300 je co kus to originál, hlavně ve zkreslení

Tie mimoosove merania by som tu s radostou dal, no bohuzial som prisiel o notebook v ktorom to vsetko mam, teda mal. V blízkej dobe to sem hodim, no musim to zmerat znova. Viacej ako vyroba WG by sa mi pacilo WG vyrobit priamo v prednom cele boxu, no nie kazdy ma pristup k cnc freze.