OTL sluchátkový zesilovač (Stránka 23 z 116)

Cestmir s gym by som celkom suhlasil "čo sa psychoakustiky týka, veľkosť THD samozrejme príliš dobre nekoreluje so subjektívnym vnímaním (rušivosti) harmonického skreslenia"
Sendy, v googli som si nechal vyhladat "elektronkove skreslenie", nasiel som len claky, ktore popisovali velmi podobne vlasnoti elektronkovych a tranzistrovoych zosilnovacov tak ako hore zmienene, ale tak mozes mat iny nazor na vec, vsak kazdy z nas pocuje inac.

Sendy, Riki610:

Je to jednoduché. S flaškama i s tranzistorama lze dosáhnout stejných parametrů, myšleno THD, IMD, šum už trochu bude faulovat flašky, nicméně v audiu - koncový zesík se to poddá.
Závisí ne na sklu a křemíku (venkoncem mají mnoho společného), ale na obvodovém řešení.
Trafo se dá nahradit, nebo navrhnout tak, aby bylo daleko za horizontem pásma a tímpádem se masivně neuplatňovalo, případně jít na verzi OTL.
Akorát je otázkou, proč z flašek s vynaložením značných prostředků a umu konstruovat zesík, který hraje jako DPAčko, když DPAčko mi vyjde na 25% nákladů stejného zvuku jak by to bylo s flaškama.

s běžnýma triodama se lze hravě dostat k zesilování UHF pásma (ECC88, EC86 atp.) s výkonovýma flaškama běžně jdou udělat desítky megahertz (GU50, opřípadně cokoliv z bejvalé tesly http://www.electron-tubes.cz/)
Trafo lze snadno realizovat do stovek kilohertz (záleží hlavně na stylu vinutí a jádru)
Neříkám, že to je snadné a výhodné, říkám že to technicky realizovatelné je.
A taky říkám, že je kokotina flaškama nahrazovat tranzistory a naopak. Obojí má své typické vlastnosti a taky typický zvuk. Elektronkové zesilovače a komba se vyrábí hlavně proto, že chceme slyšet tento "charakteristický" zvuk.

Celý je to spor o hovně.
Připomíná mi to věčný spor jestli je lepší motor na naftu nebo benzín. Oboje má svý přednosti a nevýhody.

Krátka odpoveď na tak postavenú otázku je: ano, môže.

Problém je ten, že meraním potenciálne získaš extrémne mnohorozmernú informáciu. Už len to blbé harmonické skreslenie pri konkrétnej frekvencii a konkrétnej úrovni je viacrozmerná informácia a to je len jedna malá časť popisu prenosu. Neexistuje žiadna jedna univerzálna exaktná metóda, ako takýto mnohorozmerný priestor mapovať na jednorozmerné usporiadanie lepší<->horší (nehovoriac o tom, že neexistuje ani jedno konkrétne také usporiadanie, každý poslucháč by v daných podmienkach dospel k inému).

Dá sa akurát tak snažiť (podľa skúseností a preferencií) optimalizovať konkrétne zvolené merateľné parametre, resp. čo najviac z nich bez výrazného poškodenia iných, resp. tak, aby si sa zmestil do hodnôt, ktoré sa momentálne konsenzuálne pokladajú za "dostatočne slušné". Alebo sa dá snažiť optimalizovať úplne subjektívne - posluchom. Len tam máš, okrem toho, že je to subjektívne a veľmi ťažko opakovateľné, znova X stupňov voľnosti - na akej vzorke poslucháčov, do akej záťaže, v akom posluchovom priestore, s akou hudbou, atď - takže osobne som presvedčený, že takto čokoľvek systematicky optimalizovať je prakticky nemožné.

hranatybraska: Takto definovaná "muzikálnosť" by sa ale mala dať (lacnejšie a jednoduchšie) dosiahnuť predradením vhodnej efektovej krabičky ("lampizátora") pred ľubovoľný slušný, analyticky hrajúci kremíkový zosilňovač... Ideálne vrátane sady hejblátok na doladenie charakteru muzikálnosti.

A ešte možno iná formulácia tej otázky od riki610:
- Môže byť subjektívne lepšie hodnotený zosilňovač, ktorý má prakticky všetky merateľné parametre výrazne horšie než iný?

Dneska mně napadla ještě jedna možnost jak vyvázat globální NFB a tak jsem to hned zrealizoval. Výsledek byl, že jsem snížil THD o 0,1% a to mi nepříjde jako nijak významne a tak jsem vše uvedl do původního stavu.  (z 0,3% na 0,2% / 50 mW).

Ještě jsem dneska doplníl měření  zkreslení na 10 mW a vyšlo z toho :

THD       0,13 %
THD+N  0,19  %
IMD       0,13 %

SNR       Mi změřit nejde, protože nemám nf Milivoltmetr a osiloskop mi šumi (zkratované vstupní svorky a stejně mi to naměří 1,68mV). Takže odstup je určitě lepší než 73dB.  Snad pak někde seženu nf milivotmetr a měření doplním.

Marek

EDIT: 

Vyrobil jsem novou "sondu", uvědomil jsem si , že to nemám dobře přizpůsobené a tím pádem tam je útlum na vyšších frekvencích - výsledek měření byl zkreslený. Teď jsem překontroloval novou sondu v celém pasmu a jdu to změřit znova.

Výsledek tady za chvilku opět postnu.

No, zdá se, že to myslíš vážně a poctivě . Pokud umíš slušně anglicky, dá se najít dost kvalitní literatury...

Honzo postupoval jsem dle :

http://elnika.sweb.cz/mereni/vystup_imped.htm

Nezatížený výstup byl byl 3,04V, po připojení zátěže 330 R byl 2,96 V.  (Měřil jsem to pod 50% maximálního rozkmitu)

Tedy  (3,04-2,96)/2.96= 0.027

Snad jsem postupoval dobře, našel jsem tentýž postup ve více návodech tak je to snad OK.

2 Sendy:  No snažím se...  Technická angličtina mi celkem jde, takže opravdu studuju většinou anglicky psanou literaturu..
Marek

Ok v tom  případě proč jsem nemohl použít vzorec uvedený výše ? .   Jak jsem se k tomu dopočítal , tak se mi to taky zdálo podezřele málo ovšem našel jsem ten postup měření a výpočtu snad na 10 různých stránkach a pokažde stejný.... Takže proč ?

EDIT: Tentýž vzorec  Kniha NF zesilovače 3. dil (Kotisa) strana 9 atd...

EDIT2 : Možná jsem jen měl  misto Zout spíše nazvat vnitřní odpor zesilovače.
Nevím  momentálně v tom mám teda hokej co je a co není správně, tak snad někdo zkušenější mi to objasní...

Marek

Vnitřní odpor ze změřených napětí je asi 8 Ohmů. Uz= (Uo*Rz)/(Ri+Rz) nebo Uz/Uo = Rz/(Rz+Ri). Uo-naprázdno, Uz-se zátěží, Rz-zatěžovací odpor, Ri-výstupni odpor (Zout).