Já bych neřekl že mladí sopláci, já bych řekl že nepřemýšlivý a nepoučitelní mladý i starý sopláci. Viz např. spotřební elektronika TESLA apod z 80-90let, kdy zdatní amatéri neměli problém se dostat s odstupem koncového zesilovače nad 100dB apod. a profi spotřební výrobky se plácaly někde mezi 60 a 80dB.. Vžyť tehdá vše koupené zde bručelo a bručelo (vyjma např. starých rádií - lampáču který nedělali soudruzi...).
Je pravdou, že dnes se vše směřuje do digitálu a dobrý filtr je digitální filtr... A pak soudobí umělci neumí udělat analogový vstup aby na VF neměl odrazy a na NF nebručel.... Ale to je převážně chyba systému (i těch starších učitelů), nikoli těch mladých absolventů... Protože pochopit tu problematiku (nám skoro dědkům a dědkům to nepříjde až tak složité) trvá až několik let, tak když jim to nikdo neporadí ve škole apod, tak holt produkují sračky. Do nich je tlačí i firemní politika spousty firem, kdy vše musí být co nejdříve a co nejlevněji...
Např viz zmínka v příspěvku od Dandy: spousta lidí nechápe proč (a za jakých podmínek) by měla hliníková konstrukce odstínit magnetické pole transformátoru, když hliník je přece nemagnetický...
A přitom by stačilo, když by jim polopaticky někdo (ve škole) řekl, že el.proud (střídavé elmag. pole) je taky líný jako lidi (zejména chlapi) a když nemusí, tak se nebude šířit tam, kde musí vykonat nějakou práci (prostupovat přes AL a indukovat tam výřivé proudy a konat práci ohřevem materiálu od těch proudů.) Když nemusí a má možnost se šířit jinam, tak se tam cpát nebude...
Obdobně je to i s nepřesným vyjádřením o malých plochách proudových smyček. Důležité je si uvědomit "dráhu proudů", že proud se nebude cpát tam kam nemusí a klidně můžete udělat velkou plochu pod filtračníma elytama (kůli rozměrům elytů to stejně jinak nepůjde) a i velkou (stínící) plochu pod zesíkem, předzesíkem apod., ale je nutné ten přechod mezi blokama fitrace a zesíku zůžit na minimum. Pak se nabíjecí proudy elytů omezí jen na tu svoji plochu apod... A pokud střední vývod trafa (dvě vynutí na +-Ucc) připojíte (místo k filtračním kondům) někam doprostřed plošňáku nebo ke vstupu, tak i kdyby byly dráhy a plochy spojů minimální, tak to bručet z principu musí...
Edit: Samozřejmě patřičně znalí si mohou definovat signálovou nulu i u středního vývodu trafa a mohou mít i lepší výsledky než méně znalí s předchozím postupem, ale to už je "jiný level" ...
A sorry za předchozí mírné OT. A trafo bych samozřejmě dával spíš k filtraci, než ke vstupům. Uvědomte si jak daleko jsou některé části vynutí = dráty na trafu od jádra a přesto na něj mají dobrou vazbu, zejména na EI jádrech, tak i tak daleko vám trafo bude indukovat rušivé napětí. U filtrace může to rušivé napětí být nepodstatné, u vstupů to bude horší... To samé platí např i o cívkách, vyhybkách na repro apod. Minimálně 1/2 rozměru součástky je "kritická" a má vazbu do okolí.... Někde je to dle konstrukce (toroid/EI atd.) měně, někde více. Když se jádro přesytí nebo je provozováno na "hraně" sycení, tak pole z něj taky "vyleze" do okolí atd... Vždy nějaké ty centimetry budou problémové . Do 1-3cm nemůžete čekat, že trafo nebo cívka nebude rušit - vyzařovat do okolí....