Tomas (Visaton TIW250XS, AL130 a KE25SC) (Stránka 1 z 5)

Úvod
Původně jsem vycházel z modifikací Atlas 250KE a ozvučnicí z modifikovaných Atlas Ribbon, nakonec jsem všechno překopal.

Konstrukce
Visaton má všechny stavebnice naladěny na zhruba 40Hz (čtyři jsem nacpal do Boxsimu), což se mi zdálo moc vysoko, taky fáze nic moc. Zvedl jsem dělící kmitočet na 350Hz a přidal LRC člen. Reproduktor TIW250XS totiž vytváří v basreflexové ozvučnici někde kolem 100Hz docela slušný peak, XLR to uřezává někde v oblasti 80-120Hz, učinnost se řídí tím odporem, 10Ω je střední, cca 6.8Ω nejvyšší. Visaton to začal používat až v posledních VOXech. Dneska to sice někdy začíná být módní (viz slovanet, ale nechtěl jsem mít doma nějaký technodunítko.

Jinak pozor, kdo by zkoušel počítat basreflex v Boxsimu - pří počítání přidává několik litrů objemu v závislosti na použitém tlumení (myšleno, jestli jsem to dobře pochopil, jako měrná hmotnost materiálu, ne použité množství), k 70l mi to vždycky při nastavení střední zatlumení přidalo 6l, proto mi při stejné délce nátrubku vycházel rozdíl mezi Boxsimem a WinISD asi 3Hz. Průměr basreflexu 100mm, délka 215mm.

Čelo černý mat a borovice, jinak černý kladívkový lesklý lak. Zatlumeno je akustickou pěnou Basotect asi 30% objemu bedny a bavlněnou vatou na středech. Ve výhybce jsou použity svitkové kondenzátory, jenom v LRC členech na basech a středech jsou použity bipoláry Visaton. Dělící frekvence 350 a 2500Hz. Zapojení je i pro bi-amping. Kabeláž Oehlbach 4mm². Reproduktory koupeny ke spokojenosti u firmy audium.

Zvuk
Zatím hrály jen asi 10 hodin, takže o rozehranosti se ještě nedá mluvit, bas ale už od záčátku pevný a tvrdý, což se s Beymou 8Woofer/P, co jsem měl předtím, vůbec nedá srovnávat. Výšky asi po půl hodině ztratily řezavost a začaly být příjemné. Prostor je výborný, se sfázováním jsem si dost vyhrál.