Integrovaný zesilovač 2x 25 W s 6P3S a 6N1P (Stránka 1 z 2)

Ale jo,lampy se tu staví na různý úrovni
vlákno obecné třeba zde: https://www.audioweb.cz/viewtopic.php?id=15343
pěkný věci v top kvalitě tu dělá např. člen Willi.
https://www.audioweb.cz/viewtopic.php?id=25075

Dobrá, vezmu to tedy od konce - tak, jak jsem reálně stavěl a oživoval - a pokusím se být podrobný tak, aby to pomohlo úplným laikům... V prvním příspěvku tedy popíšu testování a srovnání různých sovětských koncových elektronek, stanovení pracovního bodu a výběr traf.

První, nejdůležitější otázka před nákupem transformátorů, je, jaká bude optimální impedance primáru trafa a kolik VA má toto trafo mít. Pokud jsou o dané elektronce známy pouze limitní provozní hodnoty, ale v katalogu není stanoven doporučený design, je třeba si odměřit a nakreslit přenosové charakteristiky výstupní elektronky, do nich si zanést několik přímek (u push-pullu lomených, jak přechází ze třídy A do B) pro různé impedance zátěže a na základě tohoto grafu následně stanovit optimální pracovní bod. Toto popisuji jen obecně, jelikož se přiznávám, že to nemám nastudováno. Toto jsem totiž podstupovat nemusel - 6P3S je sovětský ekvivalent 6L6-GB, která má v dobovém katalogovém listu rovnou uvedeny i různé optimální pracovní body pro dané zatěžovací impedance, odrazil jsem se tedy od těchto hodnot:

Zde je případně skvělý online návrhář, kde si lze vizualizovat různé pracovní body

I když budu vypadat jako blbec, rád bych jiné začátečníky upozornil na dva následující přešlapy: Jednak jsem při prvním spuštění nebohé flašky rozžhavil do ruda, jelikož klidové proudy v pracovním bodě nejsou v dobových katalozích uvedeny pro elektronku, ale pro střed primáru. Hodnotu je tedy nutno dělit dvěma!   Druhá a možná ještě důležitější věc je fakt, že AB1 vs AB2 neznamená pouze to, že u AB2 je pracovní bod chladnější a více se pohybujete v Béčku. Jedná se o úplně jiné nároky na konstrukci koncáku! Třída AB1 je klasické ABčko, kdy se G1 koncových elektronek pohybuje po celou dobu činnosti v záporných hodnotách a elektronka z budiče neodebírá skoro žádný výkon. Lze tedy budit přímo z jednoho z klasických invertorů a předpětí lze získat buď přídavným zdrojem konstantního předpětí, nebo lze klidně použít i katodové předpětí, tedy předpětí získat katodovým odporem v řádu stovek ohmů, přemostěným elektrolytickým kondenzátorem. Třída AB2 je režim, kdy se G1 při maximálním výkonu budí do kladných napětí, G1 tedy teče mřížkový proud a z invertoru je odebírán výkon. Pro třídu AB2 je tak naprosto nezbytné mezi invertor a koncovou elektronku vložit alespoň malý katodový sledovač s tvrdým napájecím zdrojem a pro bias postavit zdroj konstantního předpětí. To jsem při stavbě tohoto zesilovače nevěděl a celý nadšený jsem pořídil trafa s impedancí primáru 4k. Namísto očekávaných 47 W jsem však na osciloskopu při plném vybuzení uviděl pouze 18 W.

Jedinou šancí, jak z toho ven bez investice do jiných traf, bylo poněkud neštastné řešení: Zvýšení anodového napětí a vymyšlení vlastního pracovního bodu: Ua = 410 V, Ia = 45 mA, Pa = 18,5 W, Ug1 -40 V. Reálný trvalý výkon na sekundáru traf měřený osciloskopem je v tomto pracovním bodě 25 W. Toto řešení bylo opravdu nešťastné, jelikož při takovém zvyšování napětí by zatěžovací impedance měla být spíše vyšší a ne nižší, než impedance optimální pro třídu AB1 (6,6k), ale zkreslení měřené uchem není nijak neúnostné a přestože zesilovač používám několik hodin denně již rok, elektronky zatím vypadají stále bez ztráty emise... To je tedy důležitá poznámka: Sovětské elektronky unesou mnohem více, než je uvedeno v katalogu. A také...pokud si člověk jen tak hraje a nechce 100% výsledek, pomalu pro sériovku, je nějakých 30% impedance sem a tam skoro jedno a zapojení odvede slušnou práci. Tím samozřejmě nechci nikoho nabádat, aby odflákl návrh, ale když už se někde v šuplíku najdou trafa, která neodpovídají návrhu, není nutno házet flintu do žita...

Teď bych rád něco málo zmínil o příbuzných typech sovětských elektronek:

6P3S: Základní model s vysokým plastovým soklem. Podle katalogu zvládne maximálně anodové napětí 380 V a ztrátový příkon 19 W. Údajně existují dvě různé revize, které mají malá kulatá, nebo velká oválná stínítka v dolní části flašky. Já mám krabici těch s malými stínítky a čtyři z nich mi už rok pracují perfektně při ztrátě 18,5 W a napětí 410 V na flašce (450 V včetně úbytku katodového rezistoru). Ty s velkými stínítky údajně vydrží ještě víc. Byť se o to pár podvodných překupníků na internetu pokouší, v žádném případě se tato elektronka nesmí brát jako ekvivalent 6L6-GC, která má dovolenou anodovou ztrátu 30 W, což je víc o více než 50%!

6P7S: Tato elektronka byla původně určena do budiče vychylování CRT obrazovek. Údajně by mělo jít interně o naprosto identickou elektronku, jako základní 6P3S, ovšem v jiném tvaru baňky a s anodou vyvedenou na čepičce, aby špičkově zvládala vyšší anodové napětí.

6P3S-E: Armádní varianta 6P3S. Nemá plastový sokl, je o něco nižší a baculatější. Podle katalogového listu má dovoleno pouze anodové napětí 250 V, což je však čistě z důvodu garantované prodloužené životnosti. Prakticky snese výrazně víc než 6P3S. Velmi často bývá překupníky nabízena rebrandovaná jako 5881, což by se dalo uvěřit. Někdy dokonce jako 6L6-GC, což už je podle mě odvážné. Co je velmi zvláštní, i nově vybalené a správně zahořené kusy (které jsem rozhodně neodpálil během pokusů) dosahovaly o něco menších proudů při daném předpětí mřížky oproti klasickým 6P3S a tím pádem i o něco horšího výkonu ve třídě AB1.

A k trafům:
Prvně jsem zakoupil pár traf TGL 40/001 od Indelu. Trafo má v katalogu uveden frekvenční rozsah 40 Hz až 16 kHz. Praxe je taková, že "vršek" je úplně v pohodě a do -3 dB chodilo trafo vysoko nad 20 KHz. Horší je "spodek", kde se pod 40 Hz doslova nic nedělo a velmi velká ztráta výkonu byla znatelná až do nějakých 100 Hz. Nad 80 Hz se vše podařilo úspěšně dotáhnout celkovou ZV, ale zesilovač s těmito trafy prostě "nebasuje".

Další trafa na zkoušku byl pár z Tesly Blatná označený jako TENV-47152001, který mi věnoval jeden známý z fóra o elektronkách, kde jsem diskutoval výše zmíněný problém s impedancemi. (Tyto trafa měly o něco vyšší impedanci primáru - 5k.) S nimi to chodilo krásně od 10 Hz, avšak obdobným způsobem, jako TGL "dole", se trafo z Blatné začalo zakuckávat od 8 kHz "nahoře". Basy s ním byly majestátní, avšak výškám nepomáhala ani celková ZV, protože to dokrmovala takovým výkonem, že pár wattů na sekundáru už limitovalo. Zvuk byl takový protivný, nedalo se to dlouho poslouchat.

Na fóru zaměřeném na elektronky jsem následně zaslechl velkou chválu na levná výstupní toroidní trafa z toroidy.pl. To by mohla být zajímavá volba, chystám se pár zakoupit a otestovat. Jelikož jsem však do projektu v dané době již nechtěl investovat a také mě tlačil čas, rozhodl jsem se projekt zrealizovat s Indely. Nyní jsem z toho nešťastný a přemýšlím o novém projektu nebo subwooferu. Zde tedy rada pro ostatní: Dělejte věci perfektně a raději zainvestujte o pětku víc, než abyste potom s projektem za 20 tisíc, který vám sežral měsíc fulltime života, s odstupem času nebyli spokojení

Na závěr této kapitoly - takto vypadá schema výkonové části koncáku. Potenciometr slouží k nastavení shodných anodových proudů, aby se lampy nemusely párovat. Je zvoleno katodové předpětí a ultralineární zapojení s výstupákem.

V příštím příspěvku řeknu něco ke mnou testovaným invertorům a k zavedení celkové ZV nad koncovým stupněm.

Len nejak nevidim vysledok, co by ma tiez zaujimalo

A mohol si doplnit aspon link na tu celu epopej

http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=102181&postdays=0&postorder=asc&highlight=6p3s&start=0

A aj ked asi link cochvila zmizne, mohol si sem vypisat aspon nejake highlighty.

Inak suhlasim s Wilim, tocitka ee, pevny bias na taketo lampy ee.
K vystupakom, ja som pouzil na pokusy 1650HA myslim, t.j. 6k6 + UL, a zdalo sa mi to velmi dobre (za tu cenu).

Aha diky za link zdeno, uz to vidim… , no….,  …

JirkaRCK, kludne pokracuj v serialovom vlakne urcite to najde svoje publikum. Len ti chcem poradit pred tym nez budes investovat nemale prostriedky do drahych transformatorov ze chyba nie je v nich, je tam toho zle dost… tu schemu si si vymyslel sam alebo kde si to vyhrabal?

Bolo by dobre tu dat final schemu, lebo na bastlirne je toho nejak hodne a sam neviem co je vlastne final ku ktoremu sa vztahuje aj toto vlakno.

Predpokladam ze asi toto

http://www.ebastlirna.cz/modules/Forums/files/zesik_181.png

Osobne si myslim, ze 6n1p na invertor je vyborna lampa (a mozno aj na AB2, aj ked skusenosti v tomto smere nemam).
Ja by som tam pouzil osobne iny invertor, asi by som siel mozno celkovo do klasiky Williamson.
https://en.wikipedia.org/wiki/Williamson_amplifier

Hrdina, nehrdina, kazdy sme nejak zacinali.
Ja osobne zacnem vymyslat nieco od pociatku len vtedy, ak nenajdem nieco ine vhodne, co sa da prisposobit. Aj v tomto pripade stacilo najst peknu schemu pre zosilnovac so 6L6, ci aj EL34 apod. lampou a pouzit to k obrazu svojmu. Vacsinou je to najrychlejsia (najlacnejsia) aj najjednoduchsia cesta. Ale nieco si sa naucil, popalil, aj zaradoval, a ak si Ty spokojny, tak potom vsetko ostatne je nepodstatne.

Pokud bych měl říci, o co mi primárně jde, tak o ten nedostatek basů oproti tranzistorovým receiverům. Subjektivně jsem jinak se zvukem opravdu spokojený a 2x 25 W je na panelák až až

Jinak ještě k tomu kytarovému vstupu a historii projektu: Původní záměr při koupi traf mělo být amatérské kytarové kombo s tím, že primárně mi šlo hlavně o to bastlení, zkusit si něco navrhnout, oživit, něco se přiučit. S kamarádem jsme nakoupili dvě trafa, protože jsme občas v partě dělávali kytarovky a říkali jsme si, že si taky koupí elektrickou kytaru a uděláme si dvě komba, abychom na ně mohli hrát na kytarovkách. Začal jsem koncákem. Asi půl roku jsem se s tím trápil a během toho se kytarovky přestaly scházet a kamarád si elektriku nekoupil. Když jsem navíc uslyšel oživený koncák se zapojenou ZV, tak se mi zvuk s domácí bednou tak moc zamlouval, že jsem se rozhodl postavit si stereo zesilovač - proto ty vstupy AUX a Phono. Jen jsem si pak řekl, že když už stavím věc od podlahy podle sebe a pro sebe, tak v obýváku nemusí překážet staré tranzistorové kombo a na občasné zajamování s návštěvou udělám více citlivé vstupy vyvedené jako dva monofonní Jacky. Tzn. primárně je zesilovač určen na domácí poslech hudby, ale když dojde návštěva, dají se zapojit kytary a "na čistý kanál" si zahrát. Proto taky dva poťáky hlasitosti - při běžném provozu je jeden naplno, druhý mírně zatlumený jako balance a hlasitost se řídí za korekcemi. Pokud si chci zajamovat, dá se hlasitost za korekcemi naplno a hlasitost kytar se řídí těmi poťáky mezi preampem a korekcemi. Není to tedy overdrive, ale jen takto zvláštně provedený balance, aby bylo možno pohodlně řídit hlasitost dvou nezávislých mono zdrojů.

Trafo tam mám INDEL TSL 400/001, takže sekundár pro předpětí by se tam našel, to jsem vlastně kecal (69 V).

Zdroj pro anody je řešen diodovým můstkem a jedním kondenzátorem 220 uF / 500 V, bez tlumivek. Zdroj pro preamp je řešen RC kaskádou třech 47 uF kondíků a odporů spočítaných tak, aby na konci kaskády bylo 250 V. Phono preamp má ještě další dva RC stupně a je na něm cca 200 V.

S těmi kondíky já nevím, Hill na bastlírně mi naopak psal, že je mám naopak řádově překompenzované... Ale zkusit je to to nejmenší. ZV má přibližně takový útlum, jako má jeden triodový stupeň s 6N1P zesílení (bez ZV nebyl pro srovnatelnou hlasitost třeba předzesilovač.)

Phono vstup brumí tak, že to při pokojové hlasitosti nevnímám a při lehce vyšší hlasitosti je brum slyšet s hlavou u repráku. Mám vyzkoušeno, že to není od anodového napájení ani naindukováno po šasí nebo vzduchem, ale leze to tam z katodového žhavení - žhavím střídavě... Časem bych rád dodělal usměrňovač a stabilizátor, ale vyžadovalo by to poměrně rozměrné kondíky a v té konstrukci už mi začíná být dost těsno (6N1P má dvojnásobný příkon žhavení oproti jiným podobným triodám).

Jinak na ten brum jsem ještě odkoukal jeden fígl od starých kytarových konstrukcí: Do nejcitlivějšího předzesilovače se nedovede silová zem, ale pouze se na zadním panelu použijí neizolované signálové konektory, aby se preamp uzemnil po signálové trase a bordel se vzájemně vyrušil. Toto mi hodně pomohlo.

Díky moc za rady. Většinu z nich chápu, až na tu první... Chápu, že mám dodělat fixní bias a tím pádem musím zmenšit mřížkové rezistory, takže i snížit výsutpní impedanci sledovačů (ohulit je) a kvůli nižší vstupní impedanci konce dát větší vazební kondíky. Přiznám se, že ale vůbec nechápu, jak může fungovat ta vazba z předzesilovače na invertor ala Jolida 302B. Na navazujících elektronkách přece má být záporné předpětí mřížky, proto standardně katodový rezistor a mřížka přes odpor na zem. Pokud to navážu takto přímo bez kondíku, tak tam bude namísto záporného napětí 1/2 napájecího napětí, takže se mi elektronka v invertoru hrozně moc otevře, poteče jí mřížkový proud atd atd - co na tom chápu blbě? Jak to že to funguje?

A jinak se mi ještě nezdá jedna věc... Proč myslíš, že ty trafa možná zachráním silnější ZV? Mě se to momentálně projevuje tak, že třeba do 4 W na výstupu je charakteristika krásně rovná i nízko, vazba to dotáhne jak má. Problém začne až ve výkonu, kde je docela patrné, jak je jádro přesycené a ZV to dotahuje až do limitace elektronek. Navíc se mi úplně nezdá to, že to s druhými transformátory z Tesly Blatné fungovalo dole v úplně stejném zapojení perfektně a problém byl zase ve výškách... Fixní bias samozřejmě můžu dodělat, protože to stojí relativně malé úsilí a když nic jiného, tak to alespoň obecně přidá výkon a sníží zkreslení. Ale je mi to fakt celé nějak podezřelé, nevím, jaká krpa by tohle mohla dělat. Je mi divné, že ten druhý model traf uvadal šíleně moc zase ve výškách. Je to ale opravdu tak, že pokud rozpojím ZV, tak ty trafa stojí jedny za prd nahoře a druhá dole a když ji zapojím, tak to do pár jednotek Wattů zachrání "do rovna", ale pak už to táhne až do limitace. U těch Indelů subjektivně "neslyším basy tolik jako na polovodičovém zesíku". Na osciloskopu to už od nějakých 40 Hz je rovné. Je to ale rovné tak do 2 až 5 W. Pak je krásně vidět, jak to vazba tlačí až do limitace a přesycené trafo to zabíjí. Není třeba možné, že to u katodového biasu rozhazují proudy, které nabíjejí kondíky, že mi přesycují trafo a že to trafo z Blatné bylo na jádru tak moc naddimenzované, že mu to ještě nevadilo, ale u Indelu už to jde do kopru? Mě to jinak hlava celé nějak teoreticky nebere. Asi co nejdřív zkusím ten fixní bias a dám vědět...