Nejsem rozhodně žádnej headphone freak a nikdy jsem nebyl a nebudu,nicméně občas jsem se v něčem podobně blbým vrtal a nikdo si moc s tímhle vrásky nedělá čemuž rozumím,neb vliv je ale malej bez přímýho srovnání asi sotva znatelnej.
Ohledně technickýho řešení:
a) Pokud jde o ochranu koncáčků nebo stablů při zastrkování a vytahování jacka za chodu,tak malej odpor je vcelku běžná a rozumná věc a 50R je v klidu pro všechny sluchátka pokud člověk není hnidopich což 99% lidí není,v 99% elektroniky to tak je a stačí to. Degradace či spíše změna nějaká je a nemusí být vždy k horšímu
b) Vysokoimpedanční dynamický sluchadla 600R+ jsou s 50R v klidu i při vysokých očekáváních . Tam je vliv skoro nula.
c) Pro nízký impedance tzn 8-32R pokud je třeba jít z nějakýho důvodu maximalisticky to jde řešit buď dimenzováním či proudovým omezením napájecího zdroje tak, aby se v žádným režimu i při trvalým zkratu nepřekročilo SOA koncáčků a nepřehřál zesík či zdroj. (v pracovní oblasti bez degradace a změny)
d) A nebo echt klasikou pokud je to o overkillu s trafem na svářečku nebo 10G kýblech natvrdo, jako u dospěláckých zesíků na bedny udělat klasiku I-V ochranu se snímáním na emitorákách. (nekompromisní předimenzovaný parní sluchátkáče a vysokonapěťový potvory ES proč ne).
e) A nebo jít u stacionární instalace uplně minimalistickou cestou a vykašlat se uplně na debilní jacky a použít jinej konektor, kterej tím blbým neduhem zkratování při zásunu a výsunu netrpí a u ES lepší řešení určo i pro bezpečnost proti dotyku.
Rozhodně bych se vyhejbal jakýmukoliv relé v cestě.A když tak mutování na vstupu kontakty paralelně k signálu. Cokoliv v sérii na výstupu To výsledek zdegraduje monohem víc než cokoliv jinýho.
Není co dodávat...