Tranzistor nebo trioda (Stránka 3 z 4)

Yeayer: Víš o tom, že to cos nakreslil nemůže fungovat už z principu?

Zkus použít mozek. Co dělá kondenzátor v sérii s diodou?
Vim že je večer skoro 11, ale když ten mozek zapneš ještě trochu víc, tak možná přijdeš na to, že ti žárovka středy bude svítit trvale.
A taky by to chtělo se zamyslet nad proudovým zesilovacím činitelem tranzistorů.

Kdybych byl Leoš, tak tě sjedu na tři doby... takhle jsem ti dal šanci se zamyslet nad vlastním výplodem. Nejsem Leoš. Asi tvé štěstí

Vysvětli mi, jak poteče střídavý proud kondenzátorem, který je v sérii s diodou.
Tomu proudu žárovkou LMP1 (středy) co zabrání, aby tekl bází Q4 a zároveň se jí snažil utavit?

Další chyby (jako například to, že BD139 vybuzená do báze nějakými mikroampéry nemá šanci ani nažhavit vlákno žárovce, nebo že máš ty RC filtry obráceně) nemá momentálně smysl řešit, protože je to celé nefunkční a nesmysl.

Nevím, zda ti už došlo, že Hazys myslí diodou přechod báze emitor. A pokud bude na kondu kladná špička, tak se poprvé skutečně otevře báze, ale tím se kond zároveň nabije do záporna a všechny menší špišky (amplitudy) už bázi neotevřou... Jaksi kond vede střídavý signál a potřebuje pro druhou polaritu taky nějakou zátěž... buď antiparalelní diodu k bázi, nebo odpor mezi bázi a emitor, připadně zvol FETy a odporem mezi GS určíš časovou konstantu (frekvenci) od které to vede (-3dB atd...)

No tím kondem který má v sérii diodu poteče proud úplně normálně, na kondenzátoru vznikne úbytek napětí protože se kondenzátor chová jako rezistor když je zapojený sériově do střídavého obvodu. No a ta dioda za ním ve tvém zapojení propustí pouze kladnou půlvlnu takže na katodě tý diody bude napětí sražený o úbytek na tom kondu a o úbytek napětí tý diody v propustným směru a bude tam jenom kladná půlvlna, takže tam vznikne tepavý proud.

Yea, zkus se zamyslet nad obrázkem: http://zuki.hw.sweb.cz/schemata/Ostatni/zdvojovac.png

Proč se tomu říká zdvojovač, jaké napětí by bylo na výstupu, když bys odstranil tu první diodu (tj. sch jako řešený řešený případ výše)
a proč musí mít první elyt + na diodě a né na vstupu...¨?!?

Pak se ozvi

Yea, ve zkratce, jsme trochu mimo téma.

Když tu první diodu odstraníš, tak pokud nebude na výstupu zátěž, tak se prvnímu kondu nic nestane, protože obvodem nepoteče prakticky žádný proud! Pokud bude zátěž, tak se opravdu začne depolarizovat... A kdyby to byl např. bipolár, fóliák apod., tak tam ani při zátěži (představ si třeba zkrat na výstupu), nic nepoteče, protože se kond prvním pulsem nabije na vrcholové vstupní "+napětí" a když  napětí začne klesat, tak od toho okamžiku bude dioda stále v nepropustném směru. To znamená, že pouze v oblasti maximálního vstupního +napětí tam potečou uA svodového proudu kondu (prostě jeho svodák o který je potřeba ho znovu dobít). A u kvalitního kondenzátoru (teoretický kond, fóliák apod) je to prakticky nula (běžně neměřitelný proud).

Tak, snad si už pochopil, že přes kondenzátor v sérii s diodou nemůže téci proud (pokud neuvažujem VF, depolarizaci elektrolytu apod...). Kondenzátor není kmitočtově závislý odpor, i když pro prvotní vysvětlení laikovi, se to občas takhle zjednodušší

Opět otravuji, ale chtěl bych toto dořešit.

Dneska mě napadlo vymyslet si úplně svůj obvod. Byl by tam nějaký int. zesilovač na 12v a na výstupu ty LC obvody s potenciometrama. Pak ale napojit na síť a žárovky. Je asi více možností.

Relé - prý často opálené kontakty takže ne
Optočlen - Nevím jestli na spínaném výstupu vydrží 230v
Tyristor - nevím jestli se na gate objevuje 230v

Jistý druh optočlenů vydrží 230VAC a to optotriaky a asi i některé optofety., případně polovodičové optorelé

1) A dělí se na spínající v nule (nesepne když je maximum napětí, ale až když je napětí blízko nuly) a spínající libovolně tj. dle okamžiku přivedení řídících napětí.
Se spínáním v nule nejde provádět fázové řízení výkonu - regulovat svit žárovky), maximálně by šlo vynechávat několik (půl)period.

2) Na řídící elektrodě tyristoru (nebo triaku) se neobjeví 230V jen když bude mít katodu na "nule" tj. na N nikoli na fázi (L). Ale i tak to není moc bezpečné řešení. Určite je jednodušší použít např. před triak ( 1-6A) optotriak (cca 0,1A) a tím ho řídit. Přičemž galvanické oddělení jde udělat na 3kV - 7kV a to dle použitého optočlenu(triaku) a dle povchové vzd. (na desce plošných spojů) mezi oddělenými obvody.  4mm je cca 1,5kV, 6mm= 3kV a 8mm=4kV. Pro 4kV se často frézuje pod optočlenem >2mm drážka, protože jeho vzd. nožiček už moc nevychází, ještě tak tak to výjde u SMD.

ps: Já jsem to před desítkami let ( o optotriacích se nám v té době mohlo jen zdát) řešil oddělovacím NF trafíčkem s odpovídajícím bezpečným provedením ...

EDIT: a než jsem to dopsal, tak mě Dalča předběhl...