Vzorec máš dobrej, ale platí jen por napětí v podstatě naprázdno.
Tj 1,4 násobek napětí stř. strany. Pošítej jinak úbytek napětí napětí na grécu 1,3V jen to mrskne, při jmenovitým proudu docela hyc... trafo po zatížení padne krapet taky dolů a můžeš mít problém.
Brum od žhavicího vlákne se do signálu dostává nejvíce kapacině F/K, nebo rozptylovým mg, polem žh. lvákny nejmíň svodem meji F a K.
Sere tě jen tam, kde signál ve svý nejmenší úrovni je už blízko tomuto pronikajícímu brumu.
Tj pokud brum by udělal 10 mikrovolt na mřížce a přitom při jmenovitým výkonu tam bude 1V signálu, není třeba proti brumu bojovat.
Pokud bude užitečnej signál v milivoltech, vyplatí se na toto hledisko myslet.
Brum od žhavení koncovejch elek se vzájemně vyruší.
takže pokud to chceš mít ultračistý, SS napájení dej vstupní flašce, u invertoru je to už sporné, u koncovek je to zbytečné plýtvání. Něco jako lejt 100 oktanový benzín do Jawy 50 sériové produkce.
o to líp se věnuj svodům, vedením spojů a drátů, a vyfiltrování napětí pro předpětí atp - nejvíc brumu se ti leckam vecpe díky tomu, že má flaška hooodně velkej vstupní odpor a tímpádem je citlivá na každej prd.
Napájení:
Když použiješ k napájení doutnavkový stabilizátor, budeš mít dost napětí s jediným společným srážecím odporem..
mrkni na tohle:
http://alfaelektronky.cz/teorie/doutn.html (ono to jde udělat stejně i s zernerkama, že..)
Odměnou za toto řešení ti bude napájecí napětí zatížený menším šumem, než stabilizace jen zerneřicí.
A je to poctivé elektronkové takové to svítící řešení 
Jo 40 krun, to je 1,2 litru nafty.... a ne hovno... chtěl bych mít párkrát opakovaně takovýhle hovno a mám plnou nádrž.. :-P
já třeba měl zesík v B 2x EL34, Ua 350V, v čistý pentodě, Ug2 ze svýho zdroje, Ug1 taky. Anody invertoru, předzesíku (1/2 ECC802, EF86 - proč? protože jsem je měl v šuplíku....) odpíchnutá od Ua EL34, Odpor, kondík pro invertor, další odpor kondík a doutnavkový stabilvolt pro EFku. 6havení střídavý, s odbručovačem (poťák mezi řhavení, běžec na zem a nakroutit na nejnižší brum. V II. verzi SS napájení tý EF 86 a o moc se to nezlepšilo - teda spíš vůbec. U vstupní klasický triody s obyčejným vláknem by to mohlo mít asi větší vliv.
Gréc, 100mikro, tlumice co se vešlo do okýnka 1čkou drátem, EI s mezerou co bylo v šuplíku - jen jsem kontroloval, jestli nepřepísknu sycení, pak 200mikro + svitek naletovaný na prostředku primáru 2mikro /630V. Stabilizovaný jsem měl napětí pro Ug2 stabilvoltem a předpětí pro mřížku jsem bral z "Hnsu" -polovodičovej stabilizátor se LEDkou jako referencí a 3 trandama, tuctový schéma
Nehrálo to nejhůř!!!!
CO píše MARAS, můžu jen podepsat.
Pořádně dimenzovat, kondy na vyšší napětí,, odpor když vyjde 250mW, píšu 1W a vzhledem k potenciálnímu hycu z flašek kupuju 2W. Jo a bacha, mnohé miniaturní odpory nejsou na moc velký napětí.. bacha na to. když rozvod žhavení, tak pořádným drátem a pěkně kroucenej, bacha na svody na DPS, pokud to chceš stavět na DPS a na izolační vzdálenosti! Flaška má velkej vstupní odpor... to umí hodně potrápit...
I když jsem bastlil na DPS tak žhavení dycky drátama a luftem, aby se mi to na plošňáku nemotalo...
Co se tejče jednočipu, nejsem zásadně proti, ale já bych si ho do svýho zesíku necpal, a už vůbec né flaškovýho. Nějak mi tam nesedí. JO mít pořádnej předzesilovač, hodně vstupů, relátka i na fiziologickou regulaci, to si o jednočip přímo říká!!
Sklo, leštěnej (nebo kartáčovanej) nerez, lakovaná mosaz, elektronky, možná k tomu pěkný dřevo nebo černý lak ve vysokým lesku. To je podle mne "kompatibilní" s elektronkovým zesíkem. Hlavně žádný blikací modrý ledky, když indikátor, tak buď klasika magický oko, nebo itorn.
Jo a probůh, co chceš hlídat na elektronkovým zesíku??? Teplotu, tlak, rosnej bod? to nech moderním polovodivejm zapojením, které třeba jedou hodně na hraně, teplotně, napěťově, kdy je třeba lecos hlídat, abys neodpráskl při chybce třeba o brepták a všechno vůkol..
Tu je třeba hlídat hlavně to, abys zesík nevybudil bez zátěže na sekundáru výstupního trafa.
Nahrát obrázek