Elektronkovy zesilovac SRPP Ultralinear (Stránka 1 z 16)

Co tam ta zenerka chrání, a před čím?

Můj názor:
Pokud na napájení G2 použiješ anodový zdroj, napětí stážíš odporem, jelikož je Ig2 kolísavý, doporušuje se nějak "stabilizovat" Ug2, aby nelítalo ja drak ve větru.
Tzn já osobně bych volil zapojení buď UL - přímo nebo přes odpor
-1) může tlumit případné tendence ke kmitání bádali nad tímto soudruzi Barkhausen, Kurz, Schwingungen, jestli se ze školy dobře pamatuju
-2) omezuje Ig2 na únosnou hodnotu, když se něco nepěkného děje)
k patřičné odbočce trafa, nebo v čistý pentodě přes odpor přímo na Ua, a k G2 vrazit patřičný napětový stabilizátorek, pro puristy doutnavku vhodného napětí (dokonce má nižší šum, než zernerka, jsem se dočetl) nebo teda tu zernerku.
Puristi měli pro krmení g2 v pentodovým zapojení vlastní malinkej stabilizovanej zdroj patřičného napětí.
Ochrannej odpor v G2 přívodu při UL někteří výrobci přímo doporučují i s patřičnou hodnotou, nebo jej lze navrhnout z charakteristik (kdo je ale má, že..) případně vrazit tam zkusmo, Ig2 v katalogu bejvá uveden, z něj se orientačně dá vyjít a "doladit" to po postavení.

Do UL zapojení bych zerneřici necpal, fór tohoto zapojení je v tom, že Ug2 "sleduje" napětí a proud na anodový zátěži, což kdyby v nějaký chvíli začla zerneřice napětí řezat nebude splněno, a v právě ten okamžik se z UL zapojení stane zapojení v pentodě klasický.
Ug2 bude přepísknutý ponejvíce v době, kdy je flaška zavřená (neteče anodový, potažmo ani g2 proud) což by jí nemělo vadit.
Dá se tohle zapojení (UL) popsat taky tak, že g2 bude mít dycky menší napětí jak a, pokud poteče nenulový Ia, pouze v okamžiku kdy Ia=0 bude Ug2=Ua, což nevadí, protože flaška je zavřená a nehrozi "utavení" g2.
Bohužel díky kmitočtový závislosti trafa je tenhle druh "zpětný vazby" občas náchylný ke kmitání... ale není to nic smrtelnýho...
Neboj se to spatlalt na bastldesku a kouknout na to osciloskopen, a uvidíš, co se bude dít (dobrý je kouknout právě na průběh Ig2 v závislosti na okamžitým pr. bodě flašky - moc pěkný pokoukání).

Nepřesvědčili jste mě ale ani jeden. Nebo konkrétně, na jaké napětí ta zenerka má být?

a)  Když přepneš ten  tvůj přepínač, tak na g2 máš 500V přes ten 100ohm odpor (to tě ta tahle lampa bude mít fakt ráda).
b) Když zařadíš do série tu zenerku, tak jaký napětí má mít ? Musela by ti minimálně kompenzovat  (dle proudu proměnný) úbytek napětí na vinutí. Nevěřím tomu, že budete mít primár motaný jedničkou drátem, takže nějakých pár (desítek) V na trafu se určitě nechá
c) co tak do té g2 dát prostě jen větší odpor?
d) LM317 jako zdroj proudu.. Do cca 40V, pak bum. Nelíbí se mi to tam. Když už honit "lineáry", neni jednodušší tomu udělat z nějaký dvojtriody klasický diferenciální budící stupeň? Respektive když už k těm flaškám dáváte křemík, neni jednodušší to celý postavit na křemíku a dostat tak lepší parametry?
e) g3 ti visí v luftě. To se obávám že taky není správně.
g) ty dvě zenerky 150V, nevím co je to za typy, nevím kolik mA zbaští ta lampa co jí to má napájet, ale i tak se obávám, že jima poteče větší proud. než by se jim líbil (v případě BZX85  bude Imax tak okolo 7mA?)
h) pokud R8 a R9 mají být zatloukače oscilací, pak bych přidal nějaký ty ohmy navíc.
i) z jakého důvodu je R1 a R2 na 1W ?
j)  Jaký předpětí potřebujou ty flašky na mřížích? Myslím že víc, než na sobě asi udrží ta 317...
Tolik asi můj názor na věc (netvrdím že správný).

Chlapi diky za pripominky a inspiraci .   Jak jsem psal v uvodu  je to muj prvni lampac a proto nez zacnu stavbu chci mit vse minimalne v teoreticke rovine vyresene. Lampy sem probiral a to pouze okrajove na stredni a to je uz 20 roku zpatky. Snazim se k tomu pristupovat zodpovedne a hoodne literatury jsem procetl, hodne diskuzi prolezl, abych se alespon trochu zorientoval a proto mozna nekdy napisu nejakou blbost - proste je to pro me nove.
Lampy ani trafa jeste nedorazily, takze mam cas se na to poradne pripravit.  Potom bych chtel jeden kanal, nebo mozna oba slozit "nanecisto"- zapojeni odzkouset a pote preskladat do definitivniho sasi a definitivni podoby.

Takze zacnu postupne:

g3 visi v luftu jen na schematu , protoze jsem v Kicadu nemel 6l6(tetroda) ale jen el34(pentoda) - takze to je jen chyba ve  schematu.

Faktem asi je ze se asi na zenerky vyprdnu a dal bych odpory na G2 cca 1k-2k jeste dohledam a nebo dopocitam. Nebo jak postoval Dalca  (diky za odkaz tohle sem nenasel a urco se podivam) udelat pouze prepinac Trioda/Ultralinear - to by myslim nebyl zaden zasadni problem a celkove. by se to zjednodusilo a 25W si myslim ze je vykon dostacujici.

R8,R9 jsem proste skopcil  z vyse uvedeneho projektu.

R1 a R2 jsou 1w nedopatrenim - kopiroval jsem v kicadu soucastky a neprepsal jsem wataz.
Napajeni 500V taky neni zadne dogma - je to o diskuzi, ale  pan se kterym si pisu   tvrdi, ze toto jiz nekolikrat stavel a neni to zaden zasadni problem.
Elektronka je ekvivalentem k 6L6 a i v projektu, ze ktereho jsem vychazel je pouzita na tak vysokem napeti a navic bez odporu na g2.

Jinak zenerky jsou 5W 1N5383B/150V s IzMax 33mA - ty by mely byt v pohode ne ?

Tu LM317 ku jako zdroj proude nevidim jako problem, navic je skutecne jen jako proudovy zdroj a na vyslednem zvuku by se podle mne nemela nijak negativne projevit. No a vic nez 40V by tam snad byt nemelo ?!
Marek

Jeste uvazju nad koncepci:
a, mit samostatny konec +USB AD prevodnik (zrovne vcera sem na Ebay vydrazil jeden kusanec na pokusy s PCM2704) +Bluetooth A2DP audio, takze 3 vstupy prepinane    relatkem korekce by se resily pravdepodobne na urovni SW prehravace (foobar2000,deadbeef a na androidu Poweramp)
1, Line1
2, USB
3, Bluetooth

b, pokud se mi podari tatku presvedcit at mi pujci kvalitni gramofon tak bych chtel udelat asi jeste druhy "modul" s predzesilovacem na gramofonovou desku + kvalitni korekce, opet vse na lampach (za Tip na overene a kvalitni korekce budu jen rad). Jeden zajimavy predzesilovac jsem nasel v PE Aradio 8/2001.

Takze jsem koukal a mas samozrejme pravdu LM317 musi byt v provedeni HV - ta frci az do 60V - to byla naprosto spravna pripominka
Na skolu se nevymlouvam, jen proste s lampama zacinam a nemam v tom jeste ve vsem jasno (ale intenzivne studuju , ted se prokousavam nastavovanim pracovnich bodu z anodovych charakteristik atd.. )

Takze kdyz se vratime zpet k anodovemu napeti Tvoje doporuceni ?  Jeste bych jen chtel zduraznit ze budu stavet s 6p3s-E a ne s puvodni 6p3s - docetl jsem se, ze je tam zasadni rozdil prave pri provozovani na vysokem Ua (a taky byly mnohem drahsi nez obycejne 6p3s).
Marek

6P3S-E - aspoň část produkce - si těch 500V Ua nechá líbit, ale raději bych používal míň, cca 450V. Ug2 taky vydrží docela vysoké.

Ten stabilizátor půjde při výboji v elce do háje, ať je to HV či ne.

Pro takový lampy většinou platí nějaký katalogový údaje.
http://www.tubes.ru/techinfo/HiFiAudio/6p3s.html
a je to dost stará písnička
http://www.clarisonus.com/Archives/Tube … 0Tubes.pdf

Neznám obvyklé topologie a zvyklosti u elektronkových zesíků, ale chtěl bych jen připomenout, že relé na 500VDC ( na anodové napětí - spínané uP) by mělo být určeno na spínání/rozpínání 500V DC a nejde použít nějaké noname 250VAC...

Skoukni jeho pdf a zjistíš cca to, že např. 400-500VAC relé (tj. pracovní napětí na kontaktu) zvládne třeba jen 50VDC...  Se sepnutím asi není větších problémů, ale s rozepnutím DC napětí např. při vypnutí nebo výpadku sítě už ano. Pěkně pak zahoří kontakty... Musel bys (u relé bez rezerv) zaručit, že se nejdříve vybije těch 450V DC např. pod 60V a až potom rozepne kontakt relé... IMHO bych volil spíš FET na 800V nebo asi jednodušeji ovládat AC pro anodových 500V hned za trafem tj. ještě před můstkem. Pokud chceš mít (nevýkonových) 250VDC dříve, tak pro něj může být klidně jiný malý můstek s malým kondem... Pouvažuj o tom a skontroluj to relé, případně časové souslednosti napětí při vypnutí relé

Opždění spínání napětí:
1) je přínosem , pokud ochrání elektronky před rachlým nárůstem napájecího napětí tam, kde se počítá s úbytky na odporech v napájecím řetězci. Nenažhavený flašky neberou proud, úbytek na sériových odporech se nekoná a na všech napájecích bodech je v tuto chvíli napětí vyšší, než je zdrávo.
2) je přínosem, když zajistí aby Ugě "nepředběhlo Ua, aby se neutavily g2 mřížky.

Relé určitě do střídavý větve hned k trafu, běžná relíé nejsou kamarádi s tak velkejma napětíma.

Tj není to dogma ale postačí v pohodě mít jedno relátko na sekundátu trafa, který má zpožděnej přítah , tj nejdřív žhavení pak teprv připojit sekundár, co krmí napájecí řetězec Ua a Ug2.
Atmelu netřeba. Je to dělo na komára a vůbec.. flašky a jednočip, to mi nejde z huby.
Pokud začínáš, smiř se s tím, že napoprvý budeš dělat raděj s nižším Ua, páč při vysokým Ua i malá chybka může bejt rychlá smrt flašky.
Každýmu doporučuju udělat bastl, odzkoušet na 200V co se jak chová a pak teprv jít do plnýho Ua. Těch 500V je docela dost.
Osobně bych doporučil nejdřív zbastlit klasický zapojení v pentodě s klasickou pentodou s motanou g3,  pak teprv zkusit UL a svazkové pento/tetro - dy.
1 až 2 kOhmy v mřížkách se mi jeví až zbytečně velké.
Pokud začínáš, nech prozatím řhavení na střídavé napětí. zjednoduššáíš si napájecí část a bručení tím moc nezlepšíš, potečou tam prasácký proudy budeto topit... zbytečnost, Tím se "dotahuje" už perfektně fungující zesy, kde už i tohle vadí.
Co se tejče zdroje pro Ua a Ug, Elyty josu podle mne zbytečně velké a chybí mi  (iu těch sériových kombinací) odpory které by jednotlivé kondíky přemostily - jednak pro vybití po odstavení, jednak zlepší "rozdělení" mapětí na jednotlivých kondech.
Místo R1 a R2 bych dal pořádnou tlumici, je to lepší, než se hnát za obrovskejma kapacitama.
Myslí na to, že flašky jednou na velké napětí ale berou malý proudy, maje velkých vnitřních odporů, u křemíku je to naopak.
zbytečně obě menší napětí bereš u prvního zdroje. Já bych šel postupně. usměrnení kondík tlumice kondík (400V), odpor kondík (možná stabilizace)(300V) odpor kondík (zase možná stabilizace) (240V) a tak dále. Takový sériový řetězec.