Yamwatt
#61
nozky se ohnou pres vrtak, prace na nekolik sekund
Tento OT komentář sis mohl odpustit. Kromě toho zjevně nevíš, o čem je řeč.
Citovat
#62
2 vrstvé desky jsou pěknej "oser" zásadně své návrhy takto neřeším, neb vyletovat vadnou součástku z dvoj-vrstvy není nic pro mé nervy, tudíž dělám jen jednovrstvé dps a zatím mě to nevypeklo --- nechávám si je dělat na plosnaky.cz, potisky ani masky nepotřebuji, na měď jen líh+kalafuna, letitá zkušenost co funguje vždy. :-)
Citovat
#63
Hordek: když máš prokovené otvory, což číňan standardně dělá, tak stačí odsávačka za dvě stovky a s vyletováním součástky není žádnej problém - naopak, neprokovenej pad mnohem snadněji opakovaným pájením poškodíš než prokovenej
Citovat
#64
Njn, každej to asi máme jinak, Yamwatt je přesně to, čím by měl začátečník začít, škoda jen, že už sem nechodí Betatron, ten tu měl taky pěkné, jednoduché počiny i s malováním a leptáním dps v domácích podmínkách. :-)
Citovat
#65
O 1 nebo 2vrstvých DPS dále tady.
Citovat
#66
Hordek: S dnes normalni pajkou typu KSGER s hroty T12 je vypájení z prokovu pohoda, i cinske prokovy snesou vicenasobne pajeni... u 1 straneho prasobastlu se ti hned odloupne med...
Citovat
#67
Tak abychom do vlákna vrátili původní téma.
Na návrhu jsem dál trochu zapracoval:
- předělal jsem pouzdra na současná TO218, TO220 a TO126; tím vyšla DPS o hodně menší
- místo LED je možné osadit i LM385-1.2 (pak je zapotřebí trochu zmenšit R7, R12)
[Image: dps-v2.jpg]

Pak jsem zjistil jednu zajímavost. Originál Yamaha má na pozici T6 tranzistor "High hFE" (820-2700). Takový tranzistor není běžně dostupný. Vybral jsem alespoň KC509 s hFE ca 600 a po této výměně klesl trochu proud v T4 na ca 3,5 mA.
Verzi s koncovými tranzistory v TO220 nemám odzkoušenou, myslím ale, že by to neměl být problém.
Jinak zesilovač díky zdrojům proudu je bez problémů škálovatelný na napětí od ca 30 V do 60 V a jistě by se dal navrhnout i na vyšší napětí (Yamaha má až +/-60V, přičemž v rozkmitovém stupni tečou jen 2 mA).
Citovat
#68
...
Citovat
#69
Mně se hrozně líbí, jak je to kopie Yamaha zesilovače, ale vlastně je to uplně jiné :o)
Citovat
#70
Pokud bys principu topologie porozuměl, tak bys naznal, že se moje modifikace s originálem v tom základním shoduje.
Mimochodem, nikde jsem nepsal o tom, že dělám "kopii".
Citovat
#71
Jardo69:- opravdu jsem nikde nenašel, kde by autor tvrdil, že dělá kopii zapojení od Yamahy, jen, že je to vzorek podle topologie Yamahy a to dovoluje více, tedy i to, co je tu prezentováno. :-)
Citovat
#72
Denkez v prispevku #67 mate uvedeny obrazok plosneho spoja. Predpokladam, ze je na nom uchytenie vykonovych tranzistorov do Al-plochaca. Mozete napisat ake plochace su najvyhodnejsie a pripadne odporucania ktore je dobre dodrzat pri navrhu tohto uchytenia. Vdaka.
Kontroloval som zasoby tranzistorov v supliku a z troch KD602+jedna KD605+jedna KD607 pozadovane styri kusy KD503 s h21>120 asi nevyberiem. K dispozicii ale su BD911, BD249 a 2SC5200. Takze sa asi pokusim o zosilovac podla zapojenia Yamahy. To by mohlo byt optimalizovane aj pre rychle vykonove tranzistory 2SC5200.
Citovat
#73
Používám Al plochou tyč 10 × 30 mm, do které vyřežu pro její uchycení závitové díry M3.
Právě jsem začal osazovat jeden vzorek, kde budu mít levné a dostupné BD911. Sice jsem navrhl DPS i pro pouzdra TO247/SOT93, je to ale overkill. To jen kdyby byly v šupleti.
2SC5200 je myslím pro tak jednoduchý zesík trochu škoda.
Citovat
#74
Já bych za sebe chtěl pochválit podobné bastlířské pokusy. To nadšení zkoumat a věnovat tomu ten čas. A zavzpomínat si na šuplíkové zásoby. Právě si zkouším jednolampovku-předzesilovač, ačkoliv jsem už (obecně) vyštudovanej na tranzistorech. To jen na úvod. Zajímá mne, jak moc se liší zvuk koncáku s výstupním kondenzátorem proti symetrickému napájení. Pokud porovnáme srovnatelné. Jestli jsem mimo téma, pak omluva. Jde o to , že traf bez středu je všude hromada.
Citovat
#75
To záleží...
Podle mne při obdobně kvalitním vlastním zesilovači, pokud je dostatečně velká kapacita kondenzátoru, tak jen minimálně. Někdy se doporučuje paralelně k velkému kondenzátoru ještě nějaký svitek s malou indukčností, zvláště, pokud má zesilovač střídavou zpětnou vazbu odebranou až za kondenzátorem. Vazba za kondenzátorem podle mé zkušenosti s předělávkou NZC431 přináší zvýšení odstupu. A přináší srovnání kmitočtové charakteristiky na nejnižších kmitočtech při kompromisní kapacitě kondenzátoru.
Svou roli samozřejmě hraje hodnota ESR, čím menší, tím lépe.
Citovat
#76
Také bych řekl, že zes. s výstupním kondem, který je zahrnutý ve zpětné vazbě, se zvukově nemusí nijak výrazně lišit od ss vázaného se stejnou topologií.
Tyto zesilovače mají své místo v jednodušších zapojeních, nemusí se u nich řešit ochrana repra před ss proudem a přesná symetrie a mají jednodušší zdroj.
Citovat
#77
to Otas - Prednedavnom som opravoval svoju starucku Z710. Jeden kanal nehral vobec a druhy vydaval dost podivne zvuky... nuz klasicka vymena vyschnych kondenzatorov. Nakoniec som sa rozhodol vymenit aj nie vadne filtracne kondenzatory v napajani a aj koncovy vystupny kondenzator. Mal som low esr elektrolyty a tak som ich tam dal. Bol to dobry napad. Kvalita zvuku zrazu bola podstatne vyssia a na Z710 sa zrazu dala pocuvat hudba celkom v pohode.
Po vymene som zmeral kapacity povodnych kondenzatorov. Ich kapacita bola stale cca 20% vyssia ako udavana kapacita. Ale chovali sa ako nedefinovany pasmovy filter ktory potlacal najma nizke aj vysoke kmitocty. Ktovie ci nie velmi chvaleny zvuk Z710 nemaju na svedomi v mnohych pripadoch prave tieto elektrolyty. Osobne uz budem davat low esr kondenzatory na tieto dve miesta v zosilovacoch standardne.
Inak renovujem dva stare zosilovace postavene asi niekedy v 60-tych 70-tych rokoch minuleho storocia. Paci sa mi ta stara mechanika skriniek je vidiet na nich kopec poctivej mechanickej prace. Elektronika je spalena (doslova. Hlboko poddimenzovane chladice...) a zhnita a v podstate je neopravitelna.
Ale ako nahradu by som rad spravil a osadil klasicky jednodoskovy stereozosilovac - aspon koncepciou zosilovaca sa priblizit povodnej konstrukcii. Koncovy stupen od Yamahy sa mi celkom pozdava na tento ucel. Jednoduche a celkom kvalitny zvuk (aspon dufam). Nuz uvidim co nakoniec vyberiem.
Citovat
#78
to Jozef5151 - Ono je hezké zkusit získat ze zapojení trochu více, než výrobci před desítkami let. viz např. právě ta NZC a tomu podobné zesilovače. Kondenzátory se tam vejdou větší a dá se pak odstranit nějaký ten kompromis, který tam výrobce udělal. A dají se i některé parametry dost vylepšit, jak jsem si kdysi pohrál:
https://www.audioweb.cz/showthread.php?tid=22399
Ale vezme to čas a stejně to není žádná špička. Ve zmíněném zesu je podle mne slabinou jednotranzistorový korektor výšek a basů. Lze vylepšit i Transiwatt, tam je zas potřebné dvěma odpůrky stabilizovat výstup a pak není třeba ho zatloukat ve zpětné vazbě tak velikými kondíky, které samozřejmě kazí zvuk.
Teď se mi líbí malý a snadno postavitelný zesilovač se dvěma šváby na kanál (dle návrhu od BV), který se zvukově mimořádně povedl. Všude se vejde a dá 50W na kanál, což pro doma stačí.
https://www.audioweb.cz/showthread.php?tid=25050&p=4
Citovat
#79
Tak a to by ma zaujímalo , lebo aj ja často renovujem staré stroje ( teraz tu mám zopár RFT , kde sú koncáky s A2030 s nesymetrickým napájaním ) , či by stálo vrámci renovácii to aj trocha vylepšiť ( samozrejme výmena TDA2030 za LM1875 ) , šumové korekčáky s A273/274 , ale k veci ako by vypadala taká upravená schéma napr s LM 1875 s nesymetriou kde by bol výstupný kondík zaviazaný do spätnej väzby ako to tu navrhujete ???
Trúfol by si tu niekto dať nato upravenú schému ???
Citovat
#80
Protože se funkční vzorek projevil jako životaschopný, trochu jsem na zapojení a hlavně na DPS ještě zapracoval. Tady je výsledné schema:
[Image: schema2.jpg]

Upravená DPS na stereo:
[Image: dps-v2-1.jpg]

Jeden stereo-vzorek jsem postavil (využil jsem k tomu vrak se zdroje k PMD 85) a ověřil jeho funkčnost. To trafo není z toho zdroje, na filtračním kondenzátoru 8G2 dává ca 60 V:
[Image: amp3.jpg]
Citovat