Yamwatt
#1
V tomto vlákně jsem prezentoval jednoduchou topologii koncového zesilovače, kterou používá Yamaha ve svých „ekonomických“ stereoreceiverech a zesilovačích. Po čase jsem se k tomu vrátil, byl jsem zvědavý, jak to chodí a hraje. Schema jsem upravil na nesymetrické napájení a šuplíkové tranzistory Tesla a postavil jeden funkční vzorek.

Vyšlo z toho toto zapojení:
[Image: schema.jpg]

a takto vypadá funkční vzorek:
[Image: amp.jpg]

Pokračování
Citovat
#2
Stavať dnes zosilňovač na pomalých trandoch v puzdre TO-3 nedáva zmysel.
Citovat
#3
Je to úplně v pohodě a mimo limitaci to stejně nikdo ve slepém testu nepozná od zesilovačů, co tady “frčí”. Jediný cíl je si pohrát.
Citovat
#4
Je to lepší/lehčí než třeba Danwatt nebo jak se ten upraveny Transiwatt jmenoval?
Citovat
#5
Nebylo by lepsi dat do diferaku male degeneracni odpory?
Citovat
#6
laco: Nebyl by žádný problém předělat to na moderní pouzdra. Chtěl jsem si s tím jen pohrát a vyzkoušet tuto topologii.
Horys: Nechtěl jsem do originálního zapojení příliš zasahovat. Jen jsem doplnil proudové zdroje do diferáku a rozkmitu při zachování stejného počtu součástek.

Něco málo z měření zesilovače. Zátž byla odporová 4 ohm.
Měl jsem k dispozici trafo, které naprázdno dávalo na filtračním kondenzátoru 8G2 60 V. Zesilovač dodal do 4 ohm těsně před limitací ca 50 W. Výhodou je jeho klidový odběr ca 18 mA.
Sinus plný výkon:
[Image: 1-1k-full.png] [Image: 2-25k-full.png]

Sqr před limitací:
[Image: 3-1k-sqr.png] [Image: 4-10k-sqr.png]

Overload:
[Image: 5-1k-over.png] [Image: 6-10k-over.png]

Jedinou "nepěknost" jsem shledal v podobě malého hrbu na sestupném průběhu při průchodu nulou, pozorovatelného na vysokých frekvencích a při malém buzení:
[Image: 7-25k-small.png]

Zesilovač jsem dále porovnal v reálném provozu s DPA 110. Jednalo se o ne příliš soustředěný poslech, nadto jsem měl k dispozici jen jeden kanál (mono poslech). Přesto nebylo ve zvuku nic, co by rušilo nebo co bych byl hned postřehl od referenčního zesilovače.
Citovat
#7
Chcelo by to do emitorov KD503 odpory cca 0,1R/2W a nastaviť odporom R14 nejaký kľudový prúd koncami, cca 10-20mA. T6 napr. BC546 na drátikoch a opretý o chladič.
Citovat
#8
BV: Ale to by pak byl klasický AB konec. Zapojení je záměrně v modifikované B třídě (T9 je zavřený a jen T10 je trochu otevřený). AB třídě se Yamaha zjevně chtěla vyhnout a tak vymyslela toto. Žádné nastavování a tepelná zpětná vazba při 100% tepelné stabilitě.
Citovat
#9
Zmizlo by to prechodové skeslenie na 10kHz, bol to len tip.. Ak ti to nevadí, nechaj to "as is".
Citovat
#10
Nejde o to, jestli mně to vadí nebo ne. Mým záměrem bylo vyzkoušet, jak se tato topologie chová v praxi, jak to měří a hraje. Pokud mně to takto měří, budou zřejmě stejně nebo podobně měřit všechny zesilovače Yamahy, kde je tato topologie použita.
Zdá se ale, že toto drobné přechodové zkreslení není slyšitelné.
Citovat
#11
To zkreslení není “drobné”, bude to dělat několik desetin % na 10kHz. Slyšet to bude nebo nebude podle nastavené hlasitosti. Pokud bude na výstupu amplituda tak do 2V, tak to asi slyšet bude.
Citovat
#12
Zkus alespoň změnit R13 na cca 3k3, aby se přechodové zkreslení alespoň trochu snížilo. A změř pak napětí na R15 (resp. mezi emitory budících trandů), pro zajímavost a mou zvědavost Smile, Cílem je se co nejvíce přiblížit 0,6 V.

Samozřejmě je tam určité riziko při velkém zahřátí těch KD503.
Citovat
#13
PMA: Vycházím z toho, že můj vzorek bude měřit velmi podobně nebo stejně, jako originál od Yamahy, pokud jsem dodržel u rozhodujících součástek jejich hodnoty. Ano, tranzistory mám jiné, ale mohou v daném zapojení zásadně změnit to přechodové zkreslení? Dál vycházím z toho, že testeři u Yamahy tuto topologii jistě podrobili důkladným poslechovým testům, než ji uvolnili do sériové výroby.
Jinými slovy, pokud není u této topologie reportován negativní poslech/zvuk, pokud zvuk nijak nevybočuje z daného segmentu, tak nejspíš není zkreslení slyšet a je maskované.

Otas: Já nemám ambice tuto topologii nijak vylepšovat. Yamaha to takto vymyslela a zjevně to hraje ve své třídě dobře.

To přechodové zkreslení bude zřejmě záviset na zesílení koncových a budicích tranzistorů. Vyzkoušel jsem namísto T7,8 BD139/140 (v návrhu DPS jsem s nimi počítal). Průběh vypadá mnohem lépe:
[Image: 8-20k-small2.png]
Citovat
#14
To nemá cenu vylepšovat. Na světlo loučí si nikdo nestěžoval. Tak bych to používal dál.
Citovat
#15
když se chceš u béčkovýho konce zbavit přechodovýho zkreslení, tak zkrátka musíš použít silnou nfb ... na audiowebu, kde se ve velkém stavěl Danwatt, mi to připadá jako nošení dříví do lesa ...
Citovat
#16
Chlapi, umíte číst?
Já nechci nic vylepšovat! Já jsem jen postavil vzorek podle topologie Yamahy, ze zvědavosti jak to chodí a jaký to má zvuk.
Jediné slabé místo vidím v tom, že jsem použil se šuplíky trandy Tesla s malým DC Gainem. Ale i tak je zřejmé, že to chodí, je to jednoduché, nezáludné, v klidu to netopí, teplotně stabilní a s odpovídajícími trandy na konci (např. TIP35) by to přechodové zkreslení bylo možná osciloskopicky už nepostřehnutelné.
Třeba se to někomu zalíbí a postaví si to.
Citovat
#17
Já myslím, že je to zajímavá myšlenka. Akorát by to asi opravdu chtělo zachovat dobové tranzistory. A návrh desky.
Zrovna včera jsem si tak říkal, jak by asi vypadal co nejjednodušší tranzistorovej zesilovač, co by slušně hrál.
Ale je mi jasné, že by to asi skončilo u toho, že přidat dva tři levne tranzistory nic nestojí atd
Citovat
#18
Do původní topologie jsem naopak 2 tranzistory přidal. Řekl bych, že cokoliv dalšího "už tam nevejde", jinak by už to Yamwatt nebyl.
Citovat
#19
Aha. Takže kouzlo originálu se stejně nekoná. Tak to pak nevim.
Citovat
#20
jardag69: A ty víš, jak tento originál Bčkový zesilovač od Yamahy měří? Zatím je jen známo např. tady a tady, jak hraje, dokonce ho hodnotí lépe než ABčkový R-N500, a nikde na fóru jsem si nevšiml, že by tyto levné zesilovače od Yamahy trpěly jakoukoliv zvukovou nedostatečnosttí s ohledem na svou třídu.
Citovat