Stavím subwoofer s reproduktorem Visaton TIW 300 8ohm (Stránka 2 z 4)

Souhlas. 5 litrů v prdeli jenom za reprák a 20 Hz to stejně hrát nebude. Nebo snad máš 150 kubíkovou cimru?

Milan, a pre čo nie?

V europe-audio je cena daytonu RSS315HF o 24E vyššia než cena LAB12 s prodance.

Parametrovo sú si oba reproduktory velmi velmi podobné. 

Dayton pracuje o chlp v nižšom objeme.

Oba majú len 2,5" cievku a udávaný výkon 400W.

Maximálna lineárna výchylka je zase rozdielna len zanedbatelne.

Oba majú dosť mizerné vetranie v magnete, teda pri mnohých menších reproduktoroch sa dá vidieť lepšie (vzdušnejší koš)...

A to isté platí pre vetranie pod stredičkou, dayton má len maličké dierky a pri LAB je to trochu lepšie, má akési relativne velké oblúčiky za ktorými je sietka aby tam niečo nezapadlo.

Hlavná výhoda dayton je že má malé dierky ktoré priamo chladia medzeru v ktorej kmitá cievka. Tiež má PP membránu ktorá môže byť teoreticky lepšia - pevnejšia, no napríklad mne sa tá lesklá plastová membrána nepáči.

MethMan, no jasné nech si kúpi eminence delta. A ked náhodou nebude mať na 25hz mod +15db. Tak ju môže ekvalizovať. Tá bude dole krásne čvachtať (záves) a fučať (debilné odvetranie). A možno aj tá membrána bude spôsobovať slušné skreslenie. Pardon za ten tón no myslím si že autor témy nemá záujem tam dávať  deltu.

Antonio, nezahraje to líp, protože v menší místnosti není rezonance, která by ti to donesla k ušnímu bubínku. V podstatě se to bude chovat tak, že de facto měníš atmosférický tlak - jen trochu rychleji než atmosféra samotná.
Uvedu na příkladu: místnost 75m3, maximální SPL 106 dB (nic nerozumného na 20 Hz frekvenci), normální atm. tlak = 101,325 Kpa
94dB SPL = 1Pa => 106dB = cca 4Pa
platí: p1 x V1 = p2 x V2, d= V1-V2
(d je objem, o který je třeba celkový objem místnosti stlačit, aby vzrostl tlak o 4Pa)
101325 x 75 = (101325 + 4) x V2 => V2= 74,99704 m3
d= 2,961 litru
pro 12" reproduktor to je Xmax(pk) = 2961cm3 / 530 cm2 x 1,414 = 7,9 cm. Evidentně zcela mimo možnosti uvedeného reproduktoru v jakékoliv praktické ozvučnici pokud nebude mít šířku pásma pár jednotek Hz. V reálných podmínkách se do věci budou promítat další vlivy. Jak pozitivní - blízkost 1. rezonance (odhadem cca 30Hz), tak negativní - netěsnost místnosti. NEtvrdím, že to nejde. K tomu aby to šlo, je potřeba buď speciálního úzkopásmového SW a/nebo umístění SW co nejblíž posluchači tak, aby byl co nejvíce v blízkém poli SW.

Mechaniku, nemám problém s tónem, ale věz, že deltu nikomu necpu. Ani to není vzhledem k zadání vhodný reproduktor. Jen prosím nepředpokládej co si myslím. Mám jí v BP, protože jsem jí měl za lacino, neměl jsem pro ní jiné využití a k mé specifické potřebě postačuje. Tebou popisované problémy u mě nemá. Jsem běloch Taky mám BP s 10" autobreptákem STX za 700,- i s dovozem až pod nos. Pro daný účel je bezvadný - a bez ohledu na cenu!
Důvod proč jsem to psal, byl ten, že za cenu 500D a LAB12 je možné dát dohromady prakticky dokonalý řešení věci. Stačí si racionálně stanovit cíle, oprostit se od předsudků a prostředky z toho vyplynou.

MethMan: Proč bych měl potřebovat rezonanci resp. jednu ze stran 8m dlouhou? Namísto toho vezmu reprák, který ten spodek sám o sobě prostě uhraje.

Takové měření jsem neprováděl a ani mi o něj nejde (krom toho dá se to udělat snáz simulací, doporučuji, lze tam nasimulovat i záchod), mě spíš zajímá, proč stále ignoruješ průběh budiče, dá-li mi něco dole o 11dB víc, bude s tím počítat i sama místnost, zisk se zachová, nevím co je na tom tak složitého.

"Rezonance jsou to, díky čemu se zvuk šíří." Ako by potom mohlo fungovať meranie s nastaveným oknom alebo meranie v bezdozvukovej komore? Nie v každej miestnosť bude dostatočne velká rezonancia na to aby napríklad na 20 alebo 25hz bola rovnako vysoká úroven ako o oktáv alebo niekolko oktáv vyššie a to myslím pri použití subwooferu ktorý bude ladený napríklad na 50hz alebo vyššie a možno kludne aj nižšie

stále tu píšeš ako na "žiariči" nezáleží ale to chcem vidieť ako by si pri delte dorovnával spodok napríklad o 10-15db

Rezonance je asi trochu nešťastně volené slovo, byť se běžně používá. Jde obecně o tzv. módy (v české literatuře vidy), což jsou prostě okrajovými podmínkami umožněné podoby šíření energie. Není to vlastní jen akustice, podobné principy fungují v mikrovlnné technice ve vlnovodech, apod. Na basech je módů/rezonancí v běžné místnosti opravdu málo, jsou dané primárně jejími rozměry vůči délce vlny a také tlumením. Vlastní chára bedny je oproti tomu skutečně jen málo významná.

Jak roste frekvence nebo velikost prostoru, modální hustota rychle roste a od nějaké frekvence je jich už tolik, že lze prostředí považovat za izotropní kontinuum, ve kterém se může zvuk šířit "volně", v jakémkoliv směru. V běžné místnosti je ten přechod orientačně cca 200-300Hz. Takže rezonance nepotřebuješ k tomu, aby se zvuk šířil, ale na basech, kde jsou vlny dlouhé srovnatelně s rozměry místnosti, je to způsob, jakým se to reálně děje.

Stále nevím, o čem mluvíš. Převeďme si to třeba do ekvalizace, přidám-li subu někde x dB, ve výsledku to bude 00nic?

V oblasti pod 1. módem to je podobný jako s basreflexem. Na rezonanci BR máš malou výchylku a velkou účinnost díky impedanci, kterým BR zatěžuje reproduktor. Čím dál pod rezonancí výchylka letí do nebes a účinnost jde rychle do kopru. I když budeš přidávat na příkonu, furt to budeš přidávat k velmi slabému základu za cenu obrovské výchylky. Nikdo nenatahuje EQ spodní stranu BR, protože to je neúčinné. Za rezonanci basreflexu si dosaď 1. mód místnosti a je to výsledkem velmi podobný.
Kdyby jsi snížil jakost BR (adekvátní k tomu je účinek tlumení místnosti na dané modální frekvenci), pokles pod jeho rezonancí by nebyl tak strmý, ale i jeho účinnost by byla nižší.

Podívám se doma jestli vyhrabu nějaký měření, na kterých by to šlo demonstrovat. Problém je v tom, že EQ nastavuji průběžně podle měření jen s tužkou a papírem na který si poznamenávám co dělá co a kde. Pak už jen drobně dolaďuju. Průběžně jsem si to bohužel neukládal, protože by to bylo neúnosně zdlouhavé. Škoda, že na to neumím naprogramovat.