Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.
Audioweb.cz » Ostatní technika » Cievka s jadrom vs bez jadra
Stránky: 1
Dobry den.
Mal by som teoreticku otazku: Aky je rozdiel vo vyslednom efekte cievky vo vyhybke ktora ma jadro a cievky ktora je na vzduchu? Pocul som o tom uz dost rozporuplne informacie, tak prosim o trochu ("nehajendackeho" 
) svetla v danej teme po kazdom smere.
dakujem
Mozno budem trepat blbosti,ale je to len moj nazor. Vzduchova cievka, frekvencne by nemala byt zavisla, akurat sa minie viac drotu na tu istu indukcnost cievky oproti cievke na zeleze. Tym padom sa zvacsi aj odpor cievky, ten co zmerias merakom na R. cievka na zeleze ma tu envyhodu,ze jej limitujucim faktorom, ak sa to da tak nazvat su plechy, teda samotne jadro, to ovplyvnuje jej indukcnost, aj frekvencny prenos. Avsak zmensis odpor drotu,kedze ho tam je niekolko nasobne menej.
Je to jednoduché. Železné, nebo feritové jádro určitá velikost procházejícího proudu nasytí. Dokud jádro není nasycené, tak změny proudu vyvolávají změny intenzity magnetického pole a ty přímo úměrné změny magnetické indukce. Konstanta úměrnosti je permeabilita a na té přímo závisí indukčnost cívky. Jádro ale nemůže pojmout libovolnou velikost magnetické indukce, takže při velkém protékajícím proudu se sice vytvoří velká intenzita, ale ne už adekvátně velká indukce, takže vlastně klesá permeabilita jádra. S klesající permeabilitou pak klesá i indukčnost cívky. Ve výsledku to znamená, že při určitém výkonu může cívka mít pro slabé pasáže svoji indukčnost, kdežto pro výkonové špičky výrazně menší. U vzduchové cívky toto nehrozí, ale zase je problém docílit velkých indukčností.
Jinými slovy - u železný (nebo feritový) cívky je třeba hlídat, zda skrz ní neteče větší proud než má specifikovanej jako maximální. A smířit se s tím, že jádro tam zavádí nelinearitu, která způsobí zkreslení (lichý harmonický, zejména třetí). Což u basový větve v třípásmu nemusí vadit a naopak chvályhodné je, že díky menšímu počtu závitů má cívka s jádrem nižší odpor -> vyšší DF.
dakujem za odpoved
Pro zajímavost oživím vlákno. Měření cívek na měniči Peerless 830874 volně z cca 30 cm při 6,6 V:
Dexon 1,8 + 1,5 mH (1,82 mH/0,5 R + 1,53 mH/0,46 R)
Visaton LR 3605 (3,32 mH/0,27 R)
Mundorf H100-3,3 (3,29 mH/0,31 R)
Indukčnost a odpor přesně změřený. Mundorf na středech kreslí lichými harmonickými.
Mundorf je celkově menší, menší jádro, míň závitů = vyšší permeabilita a tím asi i vyšší zkreslení. Překvapivě rozdíl mezi vzduchem a Visatonem je prakticky zanedbatelný.
Nemate nahodou niekto vedomost o tom, aky material pouziva jantzen vo svojich cievkach? Myslim tych diskovych, "zeleznych".
Tentokrát větší cívky cca 4,4 mH:
Indukčnost na 20 Hz / 1 kHz / 10 kHz.
L = 4,40 / 4,42 / 4,32 mH (0,88 Ω, vzduch)
L = 4,70 / 4,73 / 4,59 mH (0,58 Ω, dlouhé I)
L = 4,41 / 4,42 / 4,32 mH (0,66 Ω, krátké I)
L = 4,86 / 4,60 / 3,03 mH (0,14 Ω, Monacor LSI-47T)
Průběh impedance, činného odporu a fáze + náhradní schéma:
Harmonické zkreslení při podmínkách jako výš, jen tentokrát při 8,4 V. Při propísknutí je zkreslení u LSI znát uchem hodně.
IMD zkreslení je na basech (41+89 Hz 1:1) +/- srovnatelné, při 350+1150 Hz 1:1 vypadá takto:
Měřit zkreslení cívky v zapojení s měničem a ještě na akustické straně úplně nedává smysl. A ještě to měříš s měničem freeair z 30cm, no ty kráso. Ale jestli chceš vidět vliv na výsledek, tak proč ne. Měříš ale vliv obojího dohromady a zejména se do toho míchá zkreslení membrány, i když by jsi snímal napětí jenom na cívce, tak pořád je ten napěťový dělič nelineární v obou částech opřený o tvrdý zdroj napětí zesilovače. Jinými slovy měříš celkovou nelinearitu reprák a cívka v takovém zapojení.
Lepší je měřit RL článek z rezistorů složený. Mohu zapůjčit 400W zátěž pro takové experimenty. Případně si slož zátěž z rezistorů na dřevěné desce serioparaelně zapojené, není to zase tak drahá záležitost.
Lépe mi vycházelo snímat napětí na rezistorech, protože tam lépe změříš zkreslení na nízkých kmitočtech, kdy cívkou protékají největší proudy (největší magnetizace a sycení jádra) a je to v pásmu basáku. Zkoušel jsem obě metody před 12 rokama:
http://vmaudio.cz/clanky_pokracovani/zk … civky2.php
http://vmaudio.cz/clanky_pokracovani/zk … _civky.php
Ještě upozorňuji dejte si pozor třeba na takové ocelové krokodýlky blízko cívky zkreslují...
Smysl je jednoduchý, je to sice primitivní metoda a seriózně se to dělá do pasivní zátěže, ale procentuální rozdíl významně jiný nenaměříš. V grafech je zkreslení kombinace reproduktoru a cívky v sérii. Jde o komparativní měření s viditelným výsledkem, že trafocívka zkresluje značně. Pak oba typy želez, přestože jsou jinak vinuté, se moc neliší a vzduch pro porovnání (nemělo smysl přikládat měření samotného reproduktoru, protože vzduch kreslí minimálně).
30cm vzdálenost je zvolena pro minimální vliv místnosti a zároveň možnost měřit při dostatečně vysokém napětí, které akusticky snese můj aparát. Zda se měří v bedně nebo free je pro zjištění rozdílu jedno, hodnoty na konkrétní frekvenci si odečti; jen pod 150 Hz se kvůli výchylce hodně projevuje reproduktor.
No něco jsi naměřil, ukázal obrázky, vyvodil mylné závěry. Fakt si to zkus měřit jako RL článek a snímat zkreslení děličem na rezistoru do Arta - Steps.
Jestli radit nechceš, tak to napiš a já ti radit nebudu.
To, že vidím nějaký rozdíl, neznamená, že jsem ten rozdíl změřil.
Stránky: 1
Audioweb.cz » Ostatní technika » Cievka s jadrom vs bez jadra
Nahrát obrázek