Re: Zesilovač Federmann
PSPice je dneska součástí OrCADu.
Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.
Audioweb.cz » Zesilovače, receivery » Zesilovač Federmann
alebo LTSpice,
http://www.linear.com/designtools/softw … hercad.jsp
Stará škola žádné simulátory nepotřebuje Ale přiznám se, že Multisim mám, už jsem ho několikrát použil, spíše ze zajímavosti, než nutnosti.
Jak mají ostatní simulátory ošetřen odjezd koncáků ze SOA? Jen zčarvenají údaje, nebo Vás to tam prostě nepustí?
Na to, abych si ověřil, že koncáky půjdou do řiti mi stačí kalkulačka, tužka a kus papíru
Ondra už to jednou nadhodil - s KD366B/367B, nebo KD649T/650T by se nic takového stát nemělo, jsou to "téměř nf" darlingtony a v nf zesilovači paradoxně vydrží víc, než MJ11015/11016. Škoda, že už se nedělají a ani moc nedají sehnat. Neumím si ovšem dost dobře představit, jak do TW44, nebo AZS222-223 bastlím ty MJčka...jsou to líné pomalé mrchy a nejspíš by to znamenalo překopat kompenzačně celý koncák.
Ony totiž ty hloupé. staré, teslácké darlingtony mají uvedeny jako jedny z mála darlingtonů i Ft, který je v tomto případě 7MHz!
A na zvuku to je, řekl bych, docela znát. 28mA kliďáku a hrajou jako o dušu
PSpice klidně simuluje mimo SOAR, je potřeba ruční kontrola Je tam sice prej nějakej modul, kterej by to měl umět, ale ten nepoužívám. Hlavní sílu vidím spíš v tom, že mi to dost přesně ukáže, jaký kompenzace danýmu zapojení prospívají a jaký naopak škodí. A co mě dostalo, docela hezky to ukáže třeba i "odtrhy" z limitace a tak.
Sakra, pánové, začínáte mne ponoukat k tomu, abych se taky začal vážněji zabývat simulacemi... když jsem to před pár lety zkoušel, tak byla disproporce mezi výsledky a reálem v těch problémových případech moc velká.
Sendy to je i teď. V simulovaném zapojení mi vychází keramický kyblík třeba 470pF s rezervou na stabilitu a na reálném kusu na reálné desce je třeba 1n a je to tak tak. Což je odchylka 100%...
Je to len o presnosti modelov ( aj RLC-parazitné parametre) a "neviditeľných" súčiastkach (parazitné kapacity, induktívna väzba - návrh DPS, káble). To simulácia samozrejme nevie.
Ale jasně, 100% odchylka ve věcech, které jsou ovlivněné kdovíčím (rozptylové kapacity, topologie), to beru. Horší je, že zřejmě jsou moduly i simulace omezené právě v těch věcech, které se špatně měří v reálu. Je hloupé, jako se dělo kolegovi při optimalizaci VCA struktury, když při změně parametru nějaké součástky za účelem změny nějakého globálního parametru je vliv přesně opačný, než v reálu.
vas to tak baví?
inak sa mi stracaju prispevky
to ti ich ANTONIO vymazáva a pre mazáva
Tento zesilovač nemá na světě obdoby... Výkon 500W ze dvou komplementárních Darlingtonů TIP142/TIP147 Další podrobnosti na http://www.elweb.cz/forum.php?prispevek=33753 a na http://federmann.wz.cz/index_soubory/Page832.htm Chudáci studenti
Tento thread je míněn jako upozornění pro začátečníky - není všechno zlato, co se třpytí! Začínající amatér bez zkušeností těžko posoudí, jestli je zapojení opravdu tak dobré, jak ho autor vychvaluje.
Ted` je novy MARANZE 898 xs ...
Vice tady ... http://www.vsudebyl.cz
Tak mám ten Federmannzes postavený, je to na desce kreslené od ruky a je přibližně 2xvětší než originální, osazené to mám BDW83/84.Je to už druhý pokus, poprvé jsem odkouřil dvě TIPka- rokmitalo se to a konec . nyní už jsem raději použil vstupní RC článek 1K/680p.
První měření:
Klidový odběr 13,5mA, výstupní offset 230mV (tranzistory na vstupního diferáku jsem "paroval pouze multimetrem),viditelné přechodové zkreslení už při cca 10kHz (1V na výstupu)
Výstupní napětí, těsně před limitací, při napájení -+30V je 17V na zátěži 4ohm, to znamená 72W.
Hodím sem fotky...
30kHz 1V
V rámci objektivity musím upozornit na to, že plošný spoj je jiný než originální, emitorové diody nejsou schottkyho, ale pouze rychlé 3A....
Ha tak nie som len ja dreveny.
Daj si este kondik medzi bazu a kolektor T8 cca 47p. Vyhod 100n, ako tu radil danhard.
Zmensi R7 na 300 Ohm.
2: hop377 nedal,
jen upozorňuji, že jsem to nestavěl z nějaké simpatie ke konstrukci, spíše naopak, obětoval jsem tomu několik hodin mého volna, abych zjistil co to opravdu umí.... na konec to půjde do popelnice..........
Ved aj ja ho mam ako pokusnu mys. Trosku som chcel vytrapit tu zazracnu konstrukciu.
Hosi. Sleduju to a uz me to prestava bavit. Poslednim postem Ondro jen zenes vodu na mlyn. Uz tusim co bude ze strany p. Federmanna nasledovat Nedodrzel jsi doporuceny postup pri oziveni a pribyde nekolik zbytecnych stranek a hadek. A aby nedoslo k omylu, timto v zadnem pripade netvrdim, ze konstrukce Federmann je vytecna a chyba je v ostatnich !
Halen: Neboj, změřím, uploadnu fotky a končím diskuzi.......
Ondřeji, to není přechoďák, to ti ukazuje, kdy přestávají vést ty paralelní diody. Se šotkama by to bylo trochu níž a ne tak výrazný....
Je to (ten posuv od nuly) asi indukčnosťou záťaže, na 10kHz stačí 20-30uH, aby to v simulácii vyzeralo presne rovnako, pri čistých reálnych 4ohm je to presne v nule.
ondra Ch #686
„Klidový odběr 13,5mA, výstupní offset 230mV (tranzistory na vstupního diferáku jsem "paroval pouze multimetrem),viditelné přechodové zkreslení už při cca 10kHz (1V na výstupu)
Výstupní napětí, těsně před limitací, při napájení -+30V je 17V na zátěži 4ohm, to znamená 72W.
Hodím sem fotky...
30kHz 1V“
Jsem rád, že to Ondřej nestranně zveřejnil i bez řádného nastavení pracovního bodu, kde jsou 2mA pro vstupní diferenciál, 10-12mA pro buzení darlingtonů (T8-T4) a zbytek do 20-25mA je proud darlingtony, úbytek na emitorových odporech (D8-D9), 50-100mV.
Je zřejmé, že byl malý proud přes R7, tedy i přes T2, ale i pro T8 a T4 již taky chybělo, darlingtony byly zcela bez proudu a D8-D9 rovněž bez předpětí, navíc potřebovaly mnohokrát větší napětí v propustném směru… výsledek je zřejmý, ofset a zkreslení, ne však přechodové jak každý očekával, jaký bude výsledek při správném nastavení?
opamp #671
„S dominovým efektem a tranzistorovým jevem (jebem?) běžte zpátky do Rožnova, zkuste používat nějakou normální terminologii.“
I zde musím poděkovat, těžko se mi podaří někomu vysvětlovat jinou terminologií než vlastní, zatím nevím, že by se někdo dostal v tomto pozorování tak daleko jak já. „TRANZISTOROVÝ ZVUK - TRANZISTOROVÝ JEV“, jako ztrátu barvy tonu při velkých napěťových změnách, způsobenou silnou zpětnou vazbou přes více stupňů jsem popsal již v roce 1971 a „DOMINOVÝ EFEKT“ jsem doplnil až v roce 2000. Oba jevy jsou na sebe vázány, mají něco společného i s „TIM“, jen důsledky u „TIM“ nejsou dostatečně dotaženy do konce, jak jsem to provedl já.
V praxi to znamená, že při velkých změnách signálů se vytrácí vyšší harmonické a vzniká tak neharmonické zkreslení. Akustické špičky jsou běžně 10x větší než efektivní výkon, ucho je mnohem citlivější právě na výrazné změny signálu, než na jeho další průběh, podíl akustických špiček na celkovém výkonu je více jak 60%, když to všechno sečtu tak mi vyjde, že právě tyto akustické špičky a jejich věrnost jsou ty nejdůležitější!
Ti nechápající se již dávno smějí, ti co chápat začínají, pomalu objevují odlišnost živého koncertu, kde se signály zpracovávají značně odděleně a reprodukované nahrávky, kde se vše zpracovává společně…
A jsme zase u celkového pojetí, je to pouze můj problém, vaše pojetí je natolik odlišné, že barvu tónu do značné míry potlačíte filtrem a špičky stlačíte kompresorem, to podstatné z hudebního signálu do koncového stupně již ani nepustíte, tedy nemáte co ztratit. Můžu vás však potěšit, že většinou „technem“ otupěné ucho to již ani nepozná.
Audioweb.cz » Zesilovače, receivery » Zesilovač Federmann