Téma: Pohádky na dobrou noc
No někdy moje teoretické otázky zbytečně zasírají ostatní dredy, tak se budu snažit projevovat hlavně tady.
1/ Co je hlavní příčinnou velkého možného příkonu reproduktoru? Prosím držte se principu "za jinak stejných podmínek" a určete hlavního činitele.
Je to tak, že hlavním důvodem velkého příkonu je velký průměr (obvod) cívky? Tedy, že repro s cívkou o dvojnásobném obvodu má dvojnásobný možný příkon? S narůstajícím obvodem roste nárok na průměr drátu z důvodu udržení impedance - roste jeho hmotnost, méně Mms zbyde na membránu. Spolu s cívkou se zvětšuje velikost magnetu pro dosažení stejného Bl.
2/ Cívka reproduktoru s velkou Xmax se chová hůř než u repro s malou Xmax, protože: V mezeře je menší procento celkového počtu závitů a zbytek se chová jako parazitní odpor tlumící naindukovaný proud a tedy vlastní tlumení reproduktoru (ponderomotorické síly)?
3/ Samotný činitel DF se s impedancí zvyšuje, jeho vlastní vliv ale s impedancí klesá, takže nárůst je nulový. Tzn. do cívky se naindukuje určitý proud, který ale musí překonat větší odpor a při zpětném působení (po průchodu zesilovačem) zase musí pracovat do vyšší impedance?
Nějak sem si chtěl rozebrat takový ideální reproduktor: velká citlivost/malý nutný příkon+výchylka --> malá+lehká cívka, jejíž větší část je v mezeře --> dobré vlastní tlumení a malé zkreslení výchylkou.