Re: Návrh PCB na malý lampáč s 2xPCL82
jmd, jelikož se proud g2 nesimuluje zjevně v souladu s reálem, tak prosím Tě napájej spodní g2 ze zdroje napětí 170V přes 1k (místo z 320V přes 22k).
Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.
Audioweb.cz » Návrh, měření, software » Návrh PCB na malý lampáč s 2xPCL82
jmd, jelikož se proud g2 nesimuluje zjevně v souladu s reálem, tak prosím Tě napájej spodní g2 ze zdroje napětí 170V přes 1k (místo z 320V přes 22k).
Mám vyskúšať aj inú elektroniku z toho zoznamu, alebo sa vrátiť k pôvodnej z prvej schémy?
Na webe napr. diyaudio som som našiel viacero knižníc, ale najviac pre pspice resp. LTSpice s koncovkou Inc.
Môžem na overenie spraviť pár DC analýz samotných elektróniek, či tie modely dávajú zmysel.
Vrátit se k té první schema.
PCL82, nebo ECL82.
Třeba EL84 je napěťově dost jinde, jiná konstrukce g2, ECC82 malé zesílení atp.
Katalogové grafy tehdy byly celkem k něčemu, protože byly opravdu odměřené
DC analýza Ia=f(Vg1) Vg1=-50 až 150Vdc pri rôznych konštantných Va=Vg2= 0 až 350Vdc s 8mimi krokmi po 50Vdc, aj s extrémnymi hodnotami, pre preukázanie vlastností modelu pentódy ECL82P z knižnice MC12. Je ten model použiteľný?
Sorry, ale z toho se nic nevyčte. Do 500mA asi tu lampu budit nebudeš.
Kromtoho, pokud chceš použít dc analýzu pro chování při reálném vybuzení a ne jen k určení pracovního bodu, tak musíš nahradit kondenzátory zdojem napětí.
Zkus napájení +350V, pracovní bod Ug2 170V, Ia 45mA, Ug1 -11V (zdroj v katodě).
Do anody pracovní odpor 4200R, g2 přímo ze zdroje 180V, kondenzátor v katodě přemostit zdrojem napětí 11V.
Vstupní napětí v rozsahu +/-15V.
Najdi si to v charakteristikách PCL82, https://frank.pocnet.net/sheets/030/p/PCL82.pdf
Zatěžovací odpor 4200R bude spojnice 80mA a 340V
Oprava...
DC analýza Ia=f(Vg1) Vg1=-15 až 15Vdc pri rôznych konštantných Va=Vg2= 0 až 350Vdc s 8mimi krokmi po 50Vdc, aj s extrémnymi hodnotami, pre preukázanie vlastností modelu pentódy ECL82P z knižnice MC12. Je ten model použiteľný?
Skúsim namodelovať aj túto
DC analýza Ia=f(Va) Va=0 až 400Vdc pri rôznych konštantných Vg1= 0 až -20Vdc s 10mimi krokmi po 2Vdc, aj s extrémnymi hodnotami, pre preukázanie vlastností modelu pentódy ECL82P z knižnice MC12. Je ten model použiteľný?
To vyhoď i ten V4 a pokud tam je, tak bylo +/- 15V jako vstupní proti zemi, stačí i +/-10V, pak už je to stejně v limitaci. To jsou požadavky na buzení.
Což o to, nějakou charku to dělá, ale proud g2 zjevně nesedí, tam se to bude muset při simulaci obejít buzením g2 ze zdroje.
Stejně jsem počítal, že tam v g2 bude zenerka. Buzení přes velký odpor zdroje není ok.
Tu sú napäťové a prúdové pomery po úprave s budením 170Vdc cez 1k odpor do g2 X3
R8 zmenši na 20M (v reálu tam bude 2x10M, ty jsou ještě běžný) a R5 potom upravit aby bylo na anodě X3 165V.
A pak to můžeš zkusit vybudit.
R5=2M, R8=20M, Va=164Vdc X3.
Zosilňovač je budený z ideálneho generátora V2 signálom 10kHz, cca od 0,7Vp na vstupe začína symetrická limitácia, pričom na primáre trafa je cca 120Vp a cca 7Vp na sekundáre výstupného trafa do 8ohm záťaže.
Pro porovnání co mám v LTSpice:
R5=2M, R8=20M, Va=165V
R10 1M přidává invertoru cca 160uA, min. proud invertorem je 160uA. Tedy to se povedlo.
Optimum EC je přibližně 660R, tedy - R2 = 680R.
Budím 1,2Vp-p - aby anodové napětí neklesalo pod cca 80V.
Převodový poměr trafa jsem zvolil tak, aby při tomto buzení nenastával ještě mřížkový proud ani jedné z koncovek.
K indukčnosti primáru 10H mám tedy indukčnost sekundáru 155mH.
Max. anodový proud je 146mA.
Při tomto zesilovač odevzdává do 8R zátěže výkon 5,7Wrms, rozkmit na výstupu je 19Vp-p a THD 0,083%/1kHz.
Symetrie buzení koncovek je v audiopásmu 0,6dB.
Střední proud trafem je 2mA, max. proudová nesymetrie je 7mA.
Jako fakt dobrý parametry.
Jen jde o to, zda-li se trafo bez mezery nebude už přesycovat těmi 7mA.
edit:
dovolím si malé odskočení, pokud zapojím koncovky takto, max. výkon je cca o 1W menší, THD je stejné.
Max. proud anod je 130mA.
Pokud volím odpory v G2 10k - 22k, zůstává situace situace stále stejná. Čím jsou odpory větší, tím větší proud vybudím, ale zase víc proudu sežerou. Nastává tu jakási rovnovážná situace. Na odporech 22k je ztráta 170mWpři plném vybuzení.
To je skoro moc zatažený, nešel bych pod 1k zátěže.
Zkus dát 27k do budiče, s jakým odporem vyjde EC ?
Co se týče symetrie, tak by jsi horní odpor měl pak dát 27,47k a zjistit, jaký to má vliv na symetrii buzení.
ps. proud g2 to nesimuluje v souladu s katalogem, nebude to fungovat.
Jde o to, jaký tam teče dc proud, jak by jsi tu nesymetrii prohnal tím kondem ?
Jde taky o to, z čeho to napájet, cena traf je údesná.
Napadá mě napáječ od noťasu a menič na 350V s vyvedným středem a je po komplikacích
Jen jde o to, zda-li se trafo bez mezery nebude už přesycovat těmi 7mA.
Koncovky by měli jít do 60V Ua, omezující je budič, symetrická limitace se pošolíchá tím středním napětím bez vybuzení.
A chtělo by to jít s napájením aspoň na 350V.
Papírově jde g2 při 170V pro Ua > 50V na 40mA a je fakt, že v reálu se sčítá jen u horní elektronky.
Začínám uvažovat o tom řešení se dvěma primáry a výstupák síťový tráfko 2x110V
U toroidu by to bylo asi nutné.
K indukčnosti primáru 10H mám tedy indukčnost sekundáru 155mH.
To je převodní poměr cca 8:1, zátěž 516R/8R.
Šel bych aspoň na těch 10:1 a 800R.
100V trafo 6W do 8R má převod asi 14:1, to by se dalo použít do 4R.
V jaké LTSpice to simuluješ, jaké tam jsou zapotřebí knihovny ?
U toroidu by to bylo asi nutné.
Také si myslím..
Začínám uvažovat o tom řešení se dvěma primáry a výstupák síťový tráfko 2x110V
Bohužel Tě nepotěším, napadlo mě se mrknout na PSRR. A řešení s jedním i dvěma trafy v g2 má PSRR jedno -18 a jedno -20dB. To řešení s RC články má PSRR -71dB.
To je skoro moc zatažený, nešel bych pod 1k zátěže.
Zkus dát 27k do budiče, s jakým odporem vyjde EC ?
Co se týče symetrie, tak by jsi horní odpor měl pak dát 27,47k a zjistit, jaký to má vliv na symetrii buzení.
Katodový i anodový odpor invertoru 33k -> Rozdíl symetrie buzení koncových flašek je 0.6dB, ale víc má právě ta horní. Zásadní nesymetrie tam zkrátka není.
Střední anodový proud první triodou 452uA a druhou triodou 433uA, což mi přišlo relativně vyvážené, takže jsem to tak zatím nechal a 27k jsem zatím nezkoušel, musel bych to znova vyvažovat - teď nemám tolik volného času, kolik bych chtěl.
V jaké LTSpice to simuluješ, jaké tam jsou zapotřebí knihovny ?
LTSpice XVII a knihovny jsou volně ke stažení na netu, např. diyaudio.com
Tak jsem si chvíli sedl ke kafi, a něco zkusil, co píšeš.
Simuluju variantu s RC členy v g2 (viz. PSRR výše)
Snížení odporů invertoru na 27k moc nepřineslo.
Musel jsem snížit anodový odpor první triody na 220k, protože na anodě bylo cca 50V.
Optimální Rk je teď 630Ohm. Hlavně vyvážení nezávisí na zátěži, což je fajn.
Napajecí napětí zvýšeno na 350V.
Odpory v děliči pro předpětní 20M a 1M5. Napětí středu 186V.
Budím to 1,5Vp-p. Min. napětí na anodách je 60V.
Indukčnosti trafa 10H:80mH. P=6W
Max. anodový proud horní koncovky se ostře limituje na cca 135mA, v podstatě nezávisle na velikosti Rg2. Limitace teho proudu přestane, pokud dám pryč ten odpor 1Mohm co je ke g2 horní koncovky. Nechápu!?
EDIT: Už vím! Ono katodový odpor je 33k, což dá nějaký proud, ale právě jen pro těch 33k v anodě. A pro ten 1Mohm odpor už se proudu prostě nedostává. Do katody invertoru je potřeba dostat těch cca 150uA stejnosměrně. Přes koďour to nestačí. Doplnil jsem tam pro ověření zdroj proudu 150uA a limitace se neděje.
Přijde mi, že by bylo lepší to nejdřív vychytat bez EC a pak to vyvažovat, takhle je to ztráta času.
EDIT: Už vím! Ono katodový odpor je 33k, což dá nějaký proud, ale právě jen pro těch 33k v anodě. A pro ten 1Mohm odpor už se proudu prostě nedostává. Do katody invertoru je potřeba dostat těch cca 150uA stejnosměrně. Přes koďour to nestačí. Doplnil jsem tam pro ověření zdroj proudu 150uA a limitace se neděje.
Myslím, že docházíš k mylným závěrům.
Limitace je bez toho 1M měkká, protože k ní dochází už v buzení.
S přidáním 1M pracuje budič ještě v lineárním režimu až do mřížkového proudu koncovky a limituje koncovka.
Protože EC dělá velké zesílení budiče v zv, tak dochází k tvrdé limitaci.
Přidáním dc proudu do katody budiče anuluješ proud tím 1M, takže jde budič do nulového proudu a poklesem přenosu rozváží EC, takže je limitace v buzení měkká, ale to tam ten 1M nemusíš dávat
Připomínám, že jsem tam ten 1M přidal, aby jsi byl spokojen s pracovním proudem budiče, aby nedocházelo k zániku proudu
Chce to taky kontrolovat, jak vypadá limitace spodní koncovky.
Tam zase dochází k napěťové limitaci budiče, to se ale projeví rozvážením EC, takže to nemusí být také tak ostré.
Takže tím odporem se to dá postrašit, kdyby byla limitace horní půlvlny příliš měkká.
Audioweb.cz » Návrh, měření, software » Návrh PCB na malý lampáč s 2xPCL82