Přizpůsobení reproduktorů (Stránka 5 z 5)

Vejškáč žádný převýšení nemá, ten naopak padá jako kámen
Co je v ose, to se obecně moc nepočítá, a tady už vůbec ne. Jak už jsem napsal, poslouchat by se to takhle mělo v cca 30 a co je v ose, tě tím pádem vůbec nezajímá, protože to už má pak vliv na všechno ostatní prakticky nulovej.

Není to zdaleka jediná možnost, jak to udělat, ani neříkám, že nejlepší. Ale když už sis dal tu práci s poctivým měřením, mrknul jsem se na to a tohle je prostě nějaký výsledek mé krátké snahy. Byl bych sám zvědavý, jak moc by se to ještě podařilo vylepšit, resp. současně zjednodušit - udělat zároveň levnější, jinak.

check: dovolím si ponechat svůj názor, aspoň do doby, dokud někdo neudělá seriozní poslechový testy na srovnatelný bedně.

Prakticky vždycky je to pak třeba ještě doladit a rozhodně po každé kompletaci výhybky pro kontrolu přeměřit - stačí už pak jen v jednom místě, nebo možná ještě lépe i jen samotné přenosy na svorkách repráků. Já už jsem teď docela zvyklý na digitální výhybky, tam co si naklikáš, třeba i zkusmo, okamžitě slyšíš se vším všudy, což je k nezaplacení. Takže zpětně se mi zdá tahle práce s pasivními součástkami strašně neefektivní... Ale zas je to celkově levnější a má to i jiný přednosti.

Na měření samotných elektrických přenosů už je zas šikovná ARTA...

Jinak, zanedbáme-li všechny sekundární a další vlivy, pak máš-li jednou zoptimalizovaný samotný přenosy ("Net Gain"), už je v podstatě jedno, jestli se ke svorkám reproduktorů dostanou pasivní, nebo aktivní cestou. Moje aktuální postupy jsou v "naladění" přenosů v aktivu (PC) a pak, pokud z toho má vyjít pasivní výhybka, snaha o implementaci téhož pomocí R, L, C. Človek musí jen vést v patrnosti, co je možný a co ne.

Ale co jsem chtěl hlavně napsat - jakmile jednou vysleduješ ty závislosti, už můžeš udělat výhybku v podstatě přímo v simulaci. Jak říká klasik, když se ví jak, reprobednu může dát dohromady i hluchej.

Taky je třeba začít od začátku tak, aby se to mohlo podařit. Ty jsi zatím postupoval přesně naopak.

Ano, jsou i takový bedny, ale jsou navržený od začátku s tímhle základním úmyslem a věř, že podle toho i hrajou - z publikované DIY sféry se podívej na Geddesovy bedny (ty mají v cajku opravdu všechno), Linkwitzovo Pluto, NaO Note Johna Kreskovskyho, nakonec i třeba checkovy bedny - to jsou všechno velmi slušný výsledky, mající tohle jako jeden z klíčových bodů návrhu (tedy tam, kde to autor přizná, nebo si je toho vědom ), byť se vzhledově i svými možnostmi i dílčími vlastnostmi velmi liší. A i čistě komerčních výrobků se takových pár najde.

Ty, kdybys tam dal místo kombinace 3"+RBT nějakej trochu slušnější kaloťák s WG300, uděláš líp, když už bednu s 6,5". V tvém případě je to IMHO celkem zbytečně třípásmo, navíc s vejškáčem vedle střeďáku a ještě vejškáčem, kterej se tam úplně nehdí. Docela špatná výchozí konstelace.

Ukazování "osových směrovek" a fází onanií zcela jistě je.

Trochu to tady oživím a "pochlubím" se s dalším postupem.
Nakonec jsem se rozhodl pro ekonomickou variantu s jednoduchými filtry,což mi připadalo přímo úměrné použitým měničům.

To první je simulace v Xoveru,druhá naměřené hodnoty.
Na cca je vidět docela silný propad způsobený špatným navázáním filtrů na kterém se dá ještě pracovat.

Zde je vidět,co se stane přidáním kapacity na fitru pro střed(červená).Dalším krokem bude snížení kapacity v Basovém fitru,čímž by se měl hrb ještě zmenšit(alespoň dle simulace).Propad na cca 2,5-5kHz je zřejmě záležitost ozvučnice,nevím co by se s tím dalo dělat na elektrické straně....

Je vidět že mi pokulhává navázání fází basu a středu.
Zkusil jsem přidat ještě víc kapacity na filtr pro střed,ale moc to nepomáhá,na rozdíl do simulace....
Pokud použiju standardní polaritu,jsou výsledky podstatně lepší:

Jen se zbavit toho propadu na 3kHz a je to dobrý.