Re: Cinitel tlumeni a lampove zesilovace
Tesla dělala PCL86 jako pentodu (s triodou).
Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.
Audioweb.cz » Zesilovače, receivery » Cinitel tlumeni a lampove zesilovace
Tesla dělala PCL86 jako pentodu (s triodou).
Mno..je mi blbé tu rozebírat takovou prkotinu, ale mám tu před sebou jednu PCL86 od Tesly a ten rámeček místo g3 tam je jasně vidět jak otvory v anodě, tak je i vidět jeho kovové pacičky, kterými je uchycen na nosných slídových kolečkách celého systému lampy. Třetí mřížka tam prostě není. Rozbíjet ji, abych se mohl podívat dovnitř, ale nebudu.
Docela jste mě pobavili tím jak je možno flašku pečlivě vykuchat.
Místo abychom tu filozofovali o zapojení tak jen pitváme...
Zase na druhé straně bych si dovolil připomenout že s Rusama 6F5P a jejich životností problémy nemám. Najít mezi nimi ( a to i starými kusy ) špatnou flašku je docela kumšt.
Já je proto zvolil jako driver v podobném zapojení jako to zmíněné německé. Pentoda je v triodovém zapojení, maká do anodového odporu. Dá se to bez problémů živit minimálně 400 V a jaký to má rozkmit si zkuste představit sami. A je jednoduchý driver pro buzení mnohých flašek které potřebují veliké budící napětí.
Jo, zapojení z Lukeše je v pohodě, zkuste to. Výstupák se ale musí vinout stejně jako ostatní výstupáky bez ohledu na to že je to autotrafo. Zde je použito jen proto, že střed vinutí je na zemi a hlavně pro zjednodušení konstrukce. Architektura však dodržena musí být.
Já vím. Rozptylová indukčnost vždy vadí.
Z. Lukeš píše, že nevadí rozptyl mezi oběma polovinami vinutí, ale to neznamená, že nevadí rozptyl mezi primární částí vinutí a sekundární částí vinutí. Pokud část magnetického toku vytvořeného primární částí vinutí neprochází sekundární částí vzniká rozptylová indukčnost, která vadí při přechodových jevech a dělá neplechu u horního konce pásma viz Lukeš str. 174 - 181.
U autotrafa je ale sekundár součástí primáru.. Samozřejmě, že kdyby se prokládalo vinutí mezi sebou, tak by klesla mezizávitová kapacita, tj -> stoupl by rezonanční kmitočet trafáku. Otázka je, zda-li je to vůbec nutné ho zvyšovat a jestli už původně není nad akustickou oblastí..
Bobobrod: Co znamená dodržet architekturu u autotrafa? U klasickýho výstupáku je to jasný, ale u autotrafa? Prohazovat mezi sebou jednotlivý části vinutí?
Tu jsem našel návod na navinutí. Zajímalo by mě, zda je správný. http://www.elektroworld.info/modules.ph … mp;sid=200
Vždyť to je opsaný Lukeš.
Já to budu motat bifilárně.
Ta architektura závisí hodně na převodu autotrafa. Pokud by trafo bylo např ze 2000 ohmů na 8 ohmů tak by asi bylo lepší tu 8-ohmovoučást udělat z několika paralelních sekcí a proložit tyto sekce mezi zbytek vinutí. Prokládáním sekcí se mezizávitová kapacita zvýšuje a rozptylová indukčnost snižuje.
Aha, tak s tou kapacitou pardon.
Bifilárně mě to napadlo, ale bacha, mezi jednotlivými dráty budeš můžeš mít mít dost velký potenciál ..nevím, kolik ta smalt. izolace snese, ale moc bych jí nevěřil..
Navíc, jakou to má v tomhle případě výhodu?
PCL a ECL86 možná původně triody-pentody byly, ovšem co z nich udělali Poláci, to zjistíme jen rozebráním tesláckého a polského kusu. Pamatuju ze servisu, že tam, kde byly řídce se vyskytující české PCL86, nebyly nikdy problémy se zvukem a běželo to třeba dvacet let, ale s příchodem PCL86 Polam někdy hořely i výstupáky...
ad #135 Taky jsem zvědavej co z toho vyleze, ale chci to zkusit (výhodou by měla být minimální rozptylová indukčnost, izolaci u drátu mám hodně silnou a použiji nízké anodové napětí takže by to mohlo vyjít)
ad #136 Vypadá to, že spíš i Tesla to od počátku dělala jako tetrodu - viz obr. 35
Nevím, proč o PCL86 Deutsch-Kubát-Musil píšou, že to je pentoda, když je tam jasně nakreslen formovací rámeček.
Pokud chceš docílit minimální rozptylové indukčnosti, tak bych ti doporučil spíš toroid..ovšem s kvalitními plechy, jinak to moc nahoru stejně nepůjde.
OT: Někde tu na fóru, bohužel jsem nenašel už kde, se polemizovalo o použití EL83 v audiu. Včera jsem doma našel zánovní kousek EL803S, tak jsem s ní zkoušel něco spáchat. Lineární je pěkně, ale dostat z ní nějaký výkon, to je nadlidské úsilí. A když už, tak se musí budit až za náběh mřížkového proudu a na to zas není první mřížka stavěná a žhaví se.
Takže myslím, že by se dala použít max. jako solidní předzesilovací stupeň, nebo třeba jako reaktanční elektronka
A zkusil jsi ji v triodě? Ruské 6P15P v triodě jako výkonovky chodí, v pentodě ne.
Jako odporový zesilovač je 6P15P skvělá. Nakonec - mám ji ve driveru RD200B - najdeš to v "Pořádný falškostroj"
Znám Rusy protože je používám, EL83 jsem si ještě neochytal.
Vzhledem k tomu že jsou ekvivalentní měly by i podobně chodit.
bobobrod: Já tu EL83 měl zapojenou jako pentodu. Zapojit ot jako triodu mě to nenapadlo, ale už ten bastl mám zase rozebraný..škoda.
Nevím, do jaké míry je 6P15P shodná s EL83, ale myslím, že to úplně totožná flaška není.
Každopádně jako katodový sledovač, to ti ten výkon Betatrone věřím - strmost té flašky je slušná.
6P15P má poměrně blízko k 6P14P (a tudíž i k EL84). Anodová ztráta 12 W, krásně lineární, dá se trochu budit do malých +Ug1. Nevidím důvod proč by jako pentoda nemohla dát slušný výkon (t.j. cca stejný jako EL84). V zapojení jako trioda má krásný charakteristiky (viz http://www.klausmobile.narod.ru/testerfiles/6p15p.htm), navíc je docela levná.
Audioweb.cz » Zesilovače, receivery » Cinitel tlumeni a lampove zesilovace