Ucpání bylo dokonalé. Přelepil jsem otvor izolepou a reprák položil na magnet. Jenže tady teď nejde o to, jaká TS-ka vychází, ale o to, že se zacpáním otvoru výsledky extrémně změnily. Je fakt, že jsem to tentokrát dost osolil aby to bylo i slyšet a slyšet to bylo. Ale kdybych to neosolil, nezjistil bych, jak velké následky to nese. Vhodnější by bylo, rovnou změřit cháru a zkreslení. Jenže to já na basech nezměřím. Teď v zimě určitě ne.
Edit: Tak s tím příkonem při měření to není vůbec divoké. Dal jsem si práci a proměřil TS-ka co nejpečlivěji to šlo. Mimo jiné jsem vyměnil moji obvyklou vodní nebo izolepovou zátěž za mikrotenový sáček s hladkou moukou. Ze všeho, co jsem kdy vyzkoušel, se taková zátěž chová nejlíp. Křivka zůstává pěkně hladká a hlavně není deformovaný impedanční vrchol. Měřil jsem při příkonu (zdánlivém, napětí přepočteno na 8ohm, měřeno BM 494) od 0,3mW do 300mW. Větší rozsah neměl smysl. Na nejnižším už byla křivka pěkně chlupatá, objevovalo se tam i síťové napětí, měření vyžadovalo kolem 50-ti cyklů, aby dalo rozumné výsledky. I tak vyšel spodní rozsah poměrně přesně. Na nejvyšším rozsahu se zase trhal impedanční vrchol. (Asi mouka ožila. ) Takže Arta vzala nejvyšší bod a ne střed vrcholu. Dalo by se to odečíst ručně, ale měření při 300mW a citlivosti kolem 95dB stejně není nic příjemného, takže jsem se na to vykašlal. Výsledky jsou v přiložené tabulce. Jediná nesrovnalost, kterou mi hlava nebere, je poloviční Le při 1mW. Asi ufouni. Časem zkusím totéž zopakovat s ucpaným větracím otvorem. Myslím, že tam bude všechno jinak.
http://7tech.czweb.org/public/ts1.gif