Xover (Stránka 4 z 13)

Ano, všechno to je nakonec měření napětí, ne? Limp to nakonec nedělá jinak. Znamená to 4 impulsní odezvy v datech navíc, ale zas je to všechno v jednom souboru. Když budete chvíli přemejšlet, tak na to přijdete

Měl bych takový požadavek, myslím, že se to hodí obecně.
Pro každou sadu směrovek zvlášť umožnit odečet fáze tak, aby byla odstraněná nadměrná fáze. Vypočítat fázový rozdíl jednotlivých měničů. Pro Npásmo rozdělit obrazovku na N-1pásem (je zbytečné sledovat fázový rozdíl pod 1kHz pro děličku střeďák/výškáč). Vypočítat graf krajní odchylky rozdílů fáze od průměrné, podle zadaného váhování směrovek.
Za druhý by bylo fajn, pokud by byl program schopen interpolovat mezi natáhnutými chárami a úhly pro které je fázový rozdíl větší než zadaná hodnota. Když se to zrovna dobře sejde, tak mohou být díry schovány mezi měřeními....

Měřit po 15° se dá normálně, 10° by ještě taky ušlo, ale měřit po 5°? To už je fakt časově nereálný. Vem si, že pro třípásmo a 5° rozlišení bys potřeboval 3*(18+17+17)+3(BR, nearfield bas, nearfield střed) charek a ještě je poskládat z kousků. Pro horizontálně asymetrickou bednu ještě dalších 3x17, to je fakt nereálný. 10 potažmo 15° musí stačit a taky stačí. Jde jen o to, že se fáze (charka) může měnit tak rychle, že se díra na děličce objeví např na 7,5° přičemž modul měření je 15°. Na papíře bude vše v pořádku ale v reálu problém. Přitom charakteristiky v oné slepé zoně by šly dopočítat z okolních včetně fáze s dobrou přesností. Lze to samozřejmě sledovat pouze okem, ale při množství charakteristik je to docela náročné.
Poláry nijakzatím neinterpretuješ, to jenom pospojuješ cháry a předpokládáš, že na slepých místech žádná velká změna není.

Máš basák W a vejškák T se sadami modulových+fázových charakteristik. Počátek okna nelze nikdy umístit tak, aby fázová charakteristika by oproštěna alespoň u jednoho z měničů nadměrné fáze a láme se. To by ztížilo interpretaci dalšího zpracování a proto je potřeba se nadměrné fáze zbavit. Následně odečteš fázovou charakteristiku T od W a dostaneš rozdílovou fázi Phdiff0°. Postup zopakuješ pro všechny sady směrových charek a dostaneš tedy skupinu charakteristik Phdiff0-90°. Následně směrům přiřadíš váhové koeficienty např: 0°=10, 15°=10, 30°=9, 45°=8, 60°=3, 75°=2, 90°=1. Uděláš váhovaný průměr z char. Phdiff0-90° a následně vypočteš ochylku jednotlivých PhdiffX od Phdiff0-90°average čímž dostaneš jednotlivé PhdifdifX. Tyto projedeš podle fr. a podle váh vyneseš největší odchylky do grafu. Tam kde je výsledný průběh nejrovnější máš nejlepší možnost umístění dělící frekvence.

Teoreticky se zbavovat nadměrného fáze nemusí, akorát když na fázi koukám, tak mi to vadí . Opakuji, že se líp okem porovnávají charakteristiky s menší strmostí. Také jde o jakousi normalizaci fázových charakteristik.

15° je dostatečné rozlišení dat. Jde o přesné určení nuly přenosu na konkrétní úhel, na což ta interpolace bohatě stačí.
Výhybka konstatní vliv na všechny směrové charakteristiky a proto se na mnou popisovaný algoritmus vůbec neuplatní. Zkrátka jde o to najít místo, kde se nuly přenosu vyskytují co nejdále mimo osu, a je jich co nejmíň. Vyzářený výkon je další hledisko, výkonové zatížení měničů atd...
Pokud je vypočtený rozdíl konstatní s úhlem, přijde na řadu výhybka, aby tento zkorigovala (třeba právě zmíněnou asymetrickou volbou řádů a Qček) a hotovo.
Ano směrovky stačí, ale bylo by to ještě o kus dál. Já do RoXoveru něco nabouchám a ukážu.

PS: Nemaj někde velký úhloměry? Skoro by byl dobrej takovej ten dřevěnej školní. Mě se to frézovat nechce.

No tak stačí jedna deska, cokoliv. Na kulatej úhloměr se ale líp kouká.

No nic, bude větší DIY úhloměr . Ale díky.

Přesně tak, dvě desky na sebe (s laminem po sobě dobře kloužou samy, holé MDF se můžou "navoskovat" suchým mýdlem), jako osu otáčení použít u středu přední hrany do desky zapuštěný šroub (střed reprobedny při pootáčení zůstává na stejném místě), na spodní desku nakreslit čáry pro pootočení po 10° na každou stranu ... a změření úhlových charakteristik je otázkou pár minut.

Není s tím žádný problém, šroub nemusí být úplně u kraje. Není důvod obávat se difrakcí/odrazů od těch desek, jelikož do časově omezeného měření se to touhle cestou už stejně nedostane, není to nejkratší cesta prvního odrazu. Bednu si na tu točnu můžu postavit, tj. otáčet, jak chci...

Špatně natažený data načti prostě všechny znova - jen to znova hromadně vybereš. To, že nejdou vypnout krajní je divný, máš tam něco "nestrandardního". Čáry už jsou rozlišený barvou, ale zatím jen u mě na kompu.. Fázi měničů vidíš v H-FR a V-FR, ne? Jen si ji musíš aktivovat (Drivers & Phase).

Všechno bude