Určení výkonu reproduktoru (Stránka 2 z 2)

Skoro vo všetkom s tebou súhlasím. Otázka bola ako určiť výkon (správne je to príkon), a ten je limitovaný aj priemerom cievky. Odhadnúť sa teda dá. Priemerom cievky je to najjednoduchší a najprístupnejší spôsob.

Áno, nemusí byť počuť kedy má reprák dosť. Ak bude cievka navinutá na papierovom formery (ako staré tesly) tak zaťažitelnosť 2-násobok priemeru s velkou pravdepodobnosťou neprežije, pretože tepelná zaťažitelnosť bude nižšia.

Áno, reprák má príkon. Prečo potom uvádzaš ako mernú jednotku watt?

Hranatybraska potrebuje zistiť kolko repro dokáže spapať bez deštrukcie - predpokladám. Na to je metóda priemeru cievky použitelná.

Jeste jeden detail - k cemu to cislo bude? Jak bude platne v souvislosti s aktualnim prikonem? To mas na zesilovaci nejake cislo, ktere mu rika "ted tece do basaku zrovna tolik a tolik watuch" nebo proste poridis zesilovac, ktery nedovede odevzdat ani o "VoltAmper" vic, nez dlouhodobe tepelne snese basak?

PA je samozrejme neco jineho.

Jejdamane, vy mi nerozumíte.
1) Nejde mě o čísla.
2) Nejde mi o waty.
3) Jde mi o to, aby mi nevyhořel reprák

Michal: Spíš mi jde o to, abych to nenapích na zes, kterej do toho natlačí 2x víc, než reprák snese a v delší basové pasáži mi to shoří A ZǍROVEŇ bych ctěl ten reprák alespoň trochu využít, tzn. abych do toho nepouštěl 6W a on by přitom byl býval zvládl třeba 60W.

Možná mi něco uniká, a ptám se na píčoviny, ale myslím si, že ne. Pokud opravdu jo, tak mě to napište a já to po sobě smažu.

Chyna to napsal dost srozumitelně a vidím to taky tak. Jenom bych k té variantě 1 dodal, že zničení hrozí především výškáče vlivem limitace. Ještě je zde fenomén platící pro všechny varianty (jak píše Chyna s tím uhlídáním) a to činitel tlumení. Bez ohledu na výstupní výkon. Určitě se Vám někomu stalo, že si postavili zesilovač s integrovaným obvodem a nemohli jste se dopracovat k čistým pevným basům. Pořád to nějak zahuhlávalo, basy byly gumové, byť hlasitost už byla dost silná a třeba to ještě vůbec nezkreslovalo. Potom ta samá bedna při přepojení na tranzistorový zesilovač začala hrát úplně jinak - líp a to při menší i velké hlasitosti.

Edit: Takže jsem hledal ve svých materiálech takovou tabulku, ale nenašel. Byla to tabulka velmi hrubých odhadů příkonů hluboktónových reproduktorů za předpokladu moderní konstrukce. Pamatuji si z ní ale, že pro basový reproduktor to bylo 1x až 2x -násobek průměru cívky (W; mm). To, že to nelze brát jeko dogma, je snad jasné i dítěti.

Chvíľu mi trvalo kým som to našiel. Amatérske rádio B 5/93, strana 186 v strede

čus kluci a chlapci kdo píše že to pozná tak že to usliší tak je to kravina na 1000% nesmisl každá hudba nebo písnička je o něčem jiném takže se to nedá taklen poznat když má někdo 100w domácí kino a dá cd z hudbou nikdy nikdy nedá na plno protože to není čistota protože každá hudba prošla ve studiu a pochibuju o tom že si kupujete origo cd takže to stahujete ve formátech a každej formát má jinou kvalitu mp3-mp4-wma je dost rozdílné takže kdo má sestavu jakou chce od jaké koliv značky tak nikdy nedá jakou koliv hudbu do plna muj názor

ale zajímá mě jedna věc

auto zesilovače maj víkon 1000w není to náhodou blbost? mám 18palcové bass rebro na menší a střední sáli kamarád se semnou vsadil že mi ho odpálí jak nic tak sme ho zapojili a sotva to hrálo 8ohm auta maj jen 4ohm proč teda 1000wat podle mě žádný auto zesilovač nemá tolik watu nemá aní 200w protože to je nesmysl kde by bral tolika proudu z 12v baterie asi stěžka takže na závěr max podle mě v autu zesilovače je jen 100w a to horko stěžka bude to mít jen 2ohm a né 4ohm já používám omnitronick p1000 čus to je vše