Digitální zesilovače

Třída H nemá s digitálními /spínanými/ zesilovači nic společného, H je pouze způsob napájení analogového koncového stupně.
Zesilovač ve třídě H má dvojí i trojí napájecí napětí : dokud vzhledem k okamžitému výkonu stačí první stupeň, nic se neděje a zesilovač se chová jako kterýkoli běžný.
Pokud se ale během vybuzení špičkové výstupní napětí přiblíží prvnímu napájecímu napětí, prostřednictvím velmi rychlého komparátoru sepne sada fetů a do série s původním napájením zapojí další napájení, už v záloze nachystané a nabité na plné napětí. Buzení může pokračovat a výkon dále stoupá. Pokud ani to nestačí, dalšími komparátory a sadami spínacích fetů se připojí do série další napájecí napětí - toto popisované uspořádání se nazývá běžně jako 2-step H. První napájecí napětí může být např. 2x50V. další stupeň dalších 2x50V a třetí, poslední stupeň, spínaný výhradně ve špičkách, například 2x40V.
Popisované uspořádání má poměrně vekou výhodu pro koncové tranzistory i celkové tepelné hospodářství v zesilovači - jednak se zmenší jejich tepelné zatížení a jednak s ohledem na vybuzení pracují za relativně optimálních podmínek. Nevýhodou je poměrně vyšší složitost zapojení a nutnost dvojic samostatných sekundárních vinutí na transformátoru, každý stupeň dvě vinutí, dva můstky a dva elektrolyty /nebo sady elytů/ navíc a nutnost vyřešit ovládací komparátory jako velmi rychlé.

Třída D je klasický spínaný /"digitální"/ koncový stupeň, kdy je přiváděný nf signál namodulován na pomocný spínací kmitočet, např. 500kHz, kterým je spínán koncový stupeň, osazený rychlými spínacími mosfety. Ty pak pracují jen ve dvou režimech - naplno otevřeny, nebo zcela zavřeny, jejich účinnost jako spínačů je tak vlastně nejvyšší a maximální dosažitelná je i účinnost celku. Nf signál je namodulován modulátorem PWM modulací na tento pomocný kmitočet, který se u zesilovačů třídy D musí na výstupu odfiltrovat poměrně účinnými filtry s co největší strmostí a předepsanými parametry. Výsledkem po odfiltrování nežádoucích zbytků 500kHz  je vlastně výkonově zesílený signál, který jsme přivedli na vstup PWM modulátoru.
Zapojení celkově klade dosti vysoké nároky na přesnost a kvalitu klíčových dílů /např. indukčnosti filtrů/ a jako každé jiné zapojení má i tohle nějaké své mouchy. Poměrně dobrá účinnost /okolo 90%/ klesá až k hranici 80% při malých signálech, zesilovače jsou tedy jakoby velmi vhodné pro zesilování v oblasti maximálního výkonu.
Vzhledem ke značně vyšší složitosti proti analogovým zapojením je nutno v zesilovačích D třídy používat velmi dobré, kvalitní a značkové součástky, aby se jejich vyšším počtem nezvyšovala poruchovost celku.
Zesilovače třídy D a ostatně i T principiálně nesnášejí sebemenší přebuzení a bez kvalitních a ostrých limiterů na něj reagují zcela nevypočitatelně, všiml jsem si, že nejčastěji tím, že se na výstupu objeví ss napětí některé polarity téměř v plné velikosti, které pálí zabržděnou kmitačku reproduktoru.
Špičkové vychytané limitery měl a má ve svých /i analogových/ zesilovačích Láďa Bunta /firma BV Audio/.

Třída T je prakticky totéž, jen s tím rozdílem, že u třídy T není modulační kmitočet pevný, ale klouže v nějakém rozmezí, zpravidla 200kHz - 1,5MHz, kmitočet klouže podle intenzity i kmitočtu přiváděného nf signálu, vždy v zájmu dosažení maximální účinnosti a minimalizace tepelných ztrát. Tato pracovní třída je víceméně specialita firmy TRIPATH, jejíž integrované budiče a integrované koncové zesilovače takto pracují.
Stejně jako u třídy D jsou zde nějaké mouchy a v některých případech dokonce i větší, než u běžné třídy D. To byl možná důvod, proč firma TRIPATH víceméně zkrachovala a to málo, co od nich je k dostání, vyžaduje velmi speciální zacházení při aplikaci. Výsledkem je ale pořád značně vyšší úroveň neodfiltrovaných produktů na výstupu zesilovače, což ve svém důsledku přináší pro široké okolí širokospektrální rušení, které vyzařují např. reproduktorové kabely.
V současnosti vím jen o jednom výrobci velmi silných výkonových zesilovačů na bázi obvodů Tripath a tím výrobcem je slovenská firma BV Audio /řada TTA/.
Zbytek světa řeší účinné a výkonné zesilovače klasickým Dčkem, případně v kombinaci se spínaným síťovým zdrojem. Výsledkem může být nic víc a nic míň, než dobrý kompromis, ultranízká váha, malé rozměry, ale díky značně vyššímu počtu /i speciálních/ součástek lze čekat i vyšší průměrnou poruchovost.

Zdravim, ja som postavil zosilnnovac triedy D s vyuzitim TDA8920Bj, na to ze ho napajam +/- 15,5 V hraje celkom pekne a dostatocne pre moje ucely... budem ho testovat a merat tak potom neskor mozem dat viac info.  A digitalny zosilnovac je celkom nepresny pojem.. Samotny zosilnovac triedy D nie je digitalny... ale existuju aj zosilnovace triedy D ktore sa nazyvaju a pracuju "digitalne"

Šak to napísal Sinclair hore

no kdybych za 2 měsíce vytáhnul u zkoušek to co napsal sinclair, tak na mě vyhodí všichni baterky

wow! Sinclaire díky! Poměrně vyčerpávající popis
Důvodem proč jsem se ptal je to, že jsem před časem dokončil nové bedny http://audioweb.cz/viewtopic.php?id=6868 a kolega, který stavěl stejný projekt http://audioweb.cz/viewtopic.php?id=6741 mě nahlodal k lepšímu ozvučení, než jaké mi v tuto chvíli poskytuje můj reciever Yamaha RX-396. Dosud jsem s ním byl spokojen, hlavně se mi vždycky zdálo, že ty Yamahy hrajou opravdu "rovně" a přirozeně, ovšem tyhle bedny by si možná opravdu zasloužily něco jakostnějšího a stavba poskytne asi nejlepší poměr cena/výkon.

EDIT:
Nějaké poslechové poznatky tedy nikdo nemá?

Jirko, oněch 10Hz-50kHz bylo jistě měřeno při nějakém malém definovaném výkonu, protože pokud by to byla výkonová charka, tak by k tomu neseděl údaj o SR.

Měl jsem možnost měřit i poslouchat poměrně dost zesilovačů D a T třídy, z čehož vyplývá i můj názor na ně.
Jednak to byly D zesilovače Crestaudio ST, zesilovač QSC PL380, jeden spínaný hifi koncový zesilovač firmy Sony TA-N, jehož přesný typ si už bohužel nepamatuji, několik T autozesilovačů PhaseLinear Opus s obvody Tripath TA0102-0105, klasické D-čko MacAudio Fearless One a naposledy 100W zesilovač s IO TDA8920.
Zvukově suverénně nejhůře si v horní části zvukového spektra vedly T zesilovače, na výškách roztřepený, zrnitý a studený zvuk, něco jako když sypete písek na plech. Topologie čipů Tripath je skutečně velmi špatná, jak ze zvukového, tak i obvodového hlediska. Z obvodového hlediska je to hlavně značná citlivost na kvalitu vnějších součástek, zejména elektrolytických kondenzátorů - prakticky tam nelze používat ve výrobě standardní čínskou produkci, která již po krátké době zaviní kolaps funkce celého obvodu.
Dosti podobně jsou na tom i D zesilovače, nejlepší, co jsem z takto řešených zesilovačů slyšel, byl onen Sony a TDA8920, který hraje skutečně už poměrně dobře.
Prakticky všechny zesilovače D třídy měly relativně dobrý DF /vždy 300 a více/, vyšších hodnot tam nelze už žádným způsobem dosáhnout díky přítomnosti poměrně velké indukčnosti ve výstupním filtru.

Nejsem si zcela jist, jestli zásadní výhody D a T zesilovačů /nízká váha, malé rozměry, vysoká účinnost/ mohou být na druhé straně vykoupeny špatným zvukem a opravdu všudypřítomným a vlezlým rušením, které se šíří nejen po reproduktorových, ale i vstupních kabelech a ovlivňuje tak připojený zdroj signálu. To je problém, který je řešitelný jen pečlivým návrhem a konstrukcí výstupního filtru /ideálně dvoustupňového/, což by ovšem posunulo výrobní náklady prakticky na úroveň analogových zesilovačů. Což by čínští výrobci bezesporu nebyli ochotni akceptovat, protože se tím vytrácí jedna z hlavních výhod - levná výroba.
To byl podle mne i důvod neslavného konce jinak velmi slušných autozesilovačů PhaseLinear Opus 1-4, které díky mizernému materiálu a čínské šlendriánské práci kolabovaly už po několika měsících provozu. Kusy, které jsem přeosadil kvalitním materiálem od firmy Nippon z řad KMF, LXY a LXZ fungují bez problémů dodnes. Stejné opatření by ale přímo ve výrobě přineslo tak zvýšené náklady, že by se zesilovače staly rázem neprodejnými.

Všechno koresponduje se současným trendem vyrábět z levného materiálu levný šrot na jedno použití, který se prostě za dva roky a dva měsíce vyhodí.
Podobné sklony měl v jisté době i NAD, ale po spoustě průserů s elektrolyty a polovodiči a prudce zvýšených nákladech na servis od toho velmi rychle ustoupili.

OK, díky pánové. V podstatě mi z toho plyne, že asi nemá vzhledem k mým možnostem cenu se tím zabývat. Spíš se časem poohlédnu po nějakém slušném zesilovači klasické konstrukce z druhé ruky. Někde jsem tady slyšel chválu na zesilovače NAD, tak třeba se k nějakému dostanu, nebo k nějaké vyšší řadě od Yamahy. Ta mimochodem nabízí i zesilovač ve třídě D (aspoň myslím) ale ten je výrazně držší, než jakýkoli jejich "klasický" zesilovač (asi 5000$) Takže nic pro mě.

perfektní povídání o zesilovačích třídy D  ->  http://sound.westhost.com/articles/pwm.htm

Taky jeden vlastním.  http://cgi.ebay.co.uk/4-100-watt-4ohm-T … 33575b452b