Re: KUmBAjz (Visaton TIW300, AL170, TI100 a KE25SC)
-lepsi drat na basy mela na vystave luicida + biwiring, coz potvrzuje me drivejsi znalosti, a nejen ze tusim, je to opravnene
-divil bych se , ze by vystavovali v NA ty prave civky, co jsou vevnitr, minuly rok to nedelali - byly tam jine nez uvnitr.
bohuzel civky s nulovym odporem nedavaji lepsi vlastnosti... ted nebudu vysvetlovat proc, musel bych premyslet.
proc znely lepe stredy a vysky s lepsim kabelem?
bud byla zdvojena dvoulinka zapojena nejak do krize, ale urcite se zlepsilo tlumeni zesilovace - zaporna zpetna vazba je hadam realna u normalniho zesilovace (napetova) a je pripojena nejbliz ke konektorum repro na zesilovaci.
u tenkych dratu se projevi komplexni vlastnosti a k nalezitemu tlumeni nedochazi, coz se projevi nepresnymi basy a myslim, ze stredy a vysky "plavou" na proudu basu s prislusnym fazovym posuvem
(nejspis nedochazi k plne napetove zpetne vazbe, protoze se napeti snimane pro zpetnou vazbu lisi od stavu na reproduktoru o napeti dane = - fazove_posunuty_proud x impedance_ci_odpor_vedeni).
mel by se pouzit tedy v prvnim priblizeni biwiring (u proudove i rozmerove velkych basaku a nizkoladenych basreflexu)
a potom se uvidi... u ctyrohmovych beden asi urcite kabely tvaru pomlazky na basy, 4 ohmove maji horsi tlumeni.
to s tim q_ts versus tlumeni zesilovace je zajimave, myslel jsem, ze Qts co nejmensi a tlumeni co nejvetsi, ze zpozdeni pretlumeneho basoveho reproduktoru nevadi oproti stavu s prekmitem.
jake ma asi vlastnosti menic v bednach Velodyne, Backes-mueller BM-35??
pro zvidave: jsem teoretik, ale o vikendu jsem zase jeden basak dal do bedynky - jen tak pro radost... mozna lepe nez jit na high end. doma nemam nic moc, ale merici zazemi a zesilovace ano, menice taky, repro software jsem jeste nikdy nepouzil. Jen chci rict tou dokonalostichtivosti, ze pokud stavite historii prekonane bedny, tak musite pocitat s tim, ze budou mit hodnotu jen pro vas, stejne jako kdyz si koupite bedny "usher", ktere stavi podobny mastak jako ja - odkoukavanim. Pokud se na nich nenaucite, nema cenu je stavet, leda ze by se kolem toho motal potomek, jehoz deti se nekdy pro to zapali. Je zoufale velka konkurence a casto snahu oceni jen milujici maminka ci manzelka, jako v pripade N.A. nebo ten, kdo se uz spalil, jako nemci, co mi prodali menice a koupili pak uz najisto ty prave bedny.
pro autora kumbajze: mohu se v praze stavet, jezdivam do "ladvi" a do "bohnic".
Já jsem docela rád, že se to tu řeší - aspoň to nemusím hledat nikde jinde. Samotného by mě zajímalo, jaký by byl ve zvuku rozdíl, kdybych nějaké ty kabely prostřídal. Nicméně nevím, jestli lepší moje zapojení Quattro Wiring - tzn. čtyři tlusté a ne moc kvalitní dvoulinky Vrchlabského podniku Kablo, nebo "jen" třeba Bi- wiring s kvalitními kabely za několik tisíc. Osobní zkušenosti mám jen ze starých časů, kdy jsme doma měli stolitrové stavěné bedny z TVM (vlastně ještě Tesla) a byli nějak provizorně připojené na zvonkovou bílou slaboučkou dvojlinku a to ještě byl táta línej (mě bylo tehdy asi deset a nerozumněl jsem tomu ani za mák) uříznout rozměr drátu na přesno, takže u každý bedny leželo na zemi klubo asi desetimetrovýho drátu. Vím jen, že jsem místo toho po pár letech dal měděný drát (našel na půdě), který se používá jako síťový ve zdech, měď, v černém obalu, samozřejmě to nebylo lanko. Naohýbal jsem ho tehdy aby držel nějak tvar a jen na konce přiletoval asi deseticentimetrová lanka aby tomu dovolovaly pohyb. Navíc jsem ty dráty (nevím jak se jim odborně říká) dal zdvojeně (takže 2x+ a 2 x-) a rozdíl byl tehdy opravdu neskutenčný. Basy byly tak nějak stejné (což mě překvapilo právě), ale vejšky a středy najednou vylezly a zpřesnily se. Ale o hrozně moc. Samozřejmě ta původní dvoulinka musela mít impedanci jako mimino bobků v plenách...
A pak vím, že i docela drahé repro káble ztroskotaly u známýho na docela drahém aparátu (cd asi 30 000 a zesík asi 40 000 - značku už nevím, je to už drahně let) na asi čtyřicetilitrovém britském dvoupásmu Pro Ac a přehrála je obyčejná barevná čtyřžíla, která se používá na vedení třífázového proudu - ve zdi samozřejmě... spojil dva a dva a naletoval lanka a výsledke byl z drátu za asi 50,-/metr vynikající. U svých atlasů jsem bohužel zkoušet nějak neměl možnost. Než ale laborování z nějakýma ultra drátama bych dal přednost lepší výhybce - tzn. jak jsem psal výš, tlumivce třeba z trojky drátu, jak to má N.A u Lucidů atd. Na cívkách máte tolik metrů drátu a nikdo to skoro neřeší. Pakliže je slyšet rozdíl mezi dobrým a blbým drátem, byť má metr a půl, jak by se asi projevila změna výměny cívky se stejnými hodnotami (výjma impedance), leč z tlustého drátu (když ho tam je několik metrů!!!)
...ale jak říkám, jsem lajk, teorii moc neznám, elektřině nerozumím, jen co jsem viděl, slyšel, zkusil, spálil... - jsem trochu strojař ale živím se motonovinařinou - takže úplně mimo mísu. Muzika (bicí a hi-fi) je hobby.
To dawsoovo povídání prosím hlavně nemazat a někam šoupnout! Čet jsem to 2x a ještě mi to kompletně nesecvaklo.
Předpokládám že ty 4p bys jinam stejně dotáhnout nemoh 
Nahrát obrázek