Impedance zesilovače a reprobeden (Stránka 2 z 2)

Nejde o indukci toho odporu ale o jeho ODPOR! A mluvil jsem o tom, co udělá odpor cívky s přenosem basů, né její indukce. Proboha nemějte mě za úplného pitomce.
Problém je v tom, že zesilovač je zdroj napětí. Tedy s nižší impedancí bude odevzdávat adekvátně vyšší proud. (stejné napětí - on totiž neví, jakou zátěž má připojenou) Výstupní napětí je řízené úrovní vstupního signálu a celé je to proudově dimenzované na určitou impedanci, tedy při nižší NEDOKÁŽEŠ ZABRÁNIT tomu aby po koncovém stupni nebyl požadován výkon vyšší než kterého je schopen. Tohle se dá akceptovat u nějakého 6ohm reciveru, na kterých maník píchne dvoubasové soustavy se 4ohmy, ale hnát domácí zesilovače do 2ohmů a dohánět to předřadným odporem, to je přeci prasárna.
Přestaňte už o reprosoustavě uvažovat jako o nějaké součástce, která má jenom impedanci. Vždyť ona má svojí dynamiku, kterou musí konec krotit (a v tom mu ten odpor brátní naprosto kapitálně)

Shrnu svůj pohled: Zesilovač má na výstupních svorkách jisté napětí (dané třeba otočením gain a úrovní vstupního signálu). Připojením zátěže o určité impedanci tam poteče určitý proud a tedy určitý výkon.
Pro poloviční impedanci tam bude při stejném napětí vyšší proud. A o tom mluvím. Na to, že budu hrát "potichu" a podbné se přeci spoléhat nedá.

smiřte se s tím, že řešení jak připojit reprosoustavy s nižší impedancí než je minimální zátěž zesiovače neexistuje. Spočívala by jedině v úpravě zesilovače.

Tak 100V sem snad tahat nebudeme, ne? Jsme nohama na zemi, v domácím hifi a mezi tranzistory, abychom teda byli přesní.

A ANO vliv odporu v řádu jednotek ohmů v sérii před basem musí poznat každý, kdo není úplně nahluchlý. Zvlášť na hifi měniči s měkkým závěsem. Zkusils to někdy?

Takže mi chcete říct, že je úplně jedno, jestli v basové sekci výhybky budu mít cívku 2mH s odporem 0,3ohm a nebo 2mh s odporem třeba 1,3ohm?

Damping factor je "schopnost zesilovače ukočírovat membránu", která se v jistém okamžiku pohybuje vlastní setrvačností a zesilovač jí brzdí. (Situace celkem častá, když není čistě harmonický signál)

DF = impedance zátěže/ výstupní impedance (vnitřní odpor) zesilovače.
typicky DF = 80 = 8 / 0,1.  Příkladně pro "lidový" tranzistorový zesilovač a 8ohm bedny.

A teď si do toho vzorce dosaď ty tvoje dva ohmy. Prostě je dej do série s vnitřním odporem zesilovače.

Tedy tvůj DF (pokud bys měl původní DF zesilovače 80) je 8 / 2,1 = 4

80 proti 4.

Nejlepší řešení je pořád nepřipojovat tam ty dva páry.

Co bys chtěl slyšet? 7.385883%?
Vždyť i třeba THD je téměř abstraktní hodnota, ty sis nějak vyzkoušel, že třeba pod procento je to OK a přes něj už ne? Věř, že kdybych měl odhadnout tak každý 1ohm ti přináší nějakých 10procent (Pro rejpaly: to neznamená, že při 10ohmech už bude jenom zkreslení ) navíc ke zkreslení na nejnižších basech a to zkreslení bude tím větší, čím víc se bude signál lišit od harmonické funkce. Prostě tlumicí (ta hlavně) a pohonná síla zesilovače bude pomalu převažována servačnou silou hmotnosti membrány. Ale teď jsem se teda provinil proti všem svým zásadám, tímhle odhadem. Fakt je, že mít odpor před 4ohm bednou který bude mít třeba 4ohm/20W tak si ta membrána basáku dělá už v podstatě co chce, protože činitel tlumení půjde pod 1.
zkus si zkratovat svorky basáku a pak zatlač na membránu - půjde proti svorkám naprázdno velmi ztuha. A pak si to samé zkus když to zkratuješ tím 2ohm odporem - půjde mnohem snáze, v podstatě nerozeznatelně od rozpojených svorek. Už?

Edit: ale stejně, dokud neteče proud zátěží, tak si napětím nezatopíš.

EDIT2 Jestli DF není uveden, znamená to, že s enení čím chlubit a tedy očekávej hodnotu tak kolem 50ti a míň do minimální impedance. Pozor - jak sis mohl všimnout je DF závislý na impedanci zátěže, takže když tam prdneš bedny s poloviční impedancí, zase jsi snížil DF na polovinu. Přidáním odporu sice zvedneš DF zesilovači, pro soustavu (odpor-bedna), ale bedna bude mít na svorkách patrný DF tak, jak jsem ho popsal výše, tedy rapidně snížený tím odporem. Hustý, viď.

Dunkeracek: Toto je také zajímavý nápad. Mám na CD generátor širokého spektra frekvencí včetně růžového, bílého šumu atd. takže bych to mohl i zkusit.

Víme už, co je to za bedny a jak nahlas hrají? Pokud jde o malá dvoupásma bez basů, navíc ještě relativně potichu poslouchaná, tak ten problém s předřazeným odporem nebude tak horký.

K tomu odporu mezi reprem a zesilovačem, ať už vřazenému, nebo u cívky ve výhybce můžu říct asi tolik, že rozdíl mezi reprem přímo na zesu a jedním ohmem mezi tím uslyší snad i nahluchlý děda. Měl jsem svoje škatule jak aktivně, tak i v pasivu z dost mizerných cívek, takže vcelku vím o čem mluvím. Věřím dokonce, že někomu by se to mohlo i líbit... nevím jak je tomu u větších odporů, ale při tom cca 1R je rozdíl zejména v tom, že bedna začne mít víc autotunerských hustobasů. Takové ty měkké rozmazané, a to i v uzavřené bedně, co by to dělalo v basreflexu si radši ani nepředstavuji. Ta ztráta elektrického tlumení pohybu membrány je tam citelná i při blbém 6,5" basáčku a malé výchylce... s větším gumákem by to bylo pravděpodobně dost mizerné.

Připojovat 4ohm zátěž k zesilovačům, které mají předepsánu nejnižší dovolenou zatěžovací impedanci 6 ohm VŘELE NEDOPORUČUJU. Pokud se nejedná o přístroj z cenové kategorie od cca 20.000Kč výše. Tato vyšší kategorie totiž obsahuje také nadproudové jištění koncových stupňů, kterážto u aparátů kolem 10.000Kč zcela pravidelně chybí. Koncové stupně se tak nemají eventuálně čím bránit, pokud se k "6ohm" přístroji s připojenými 4ohm soustavami přiblíží někdo jiný, než majitel a pootočí kolečkem volume víc, než je zdrávo. Přístroje tohoto druhu z nižších cenových kategorií jsou dnes konstruovány tak, že dostanete jen přesně to, co si zaplatíte. Jinak řečeno koncové tranzistory pracují při 6ohm zátěži na hranici svých možností, transformátor přístroje je dimenzován právě na tuto zátěž a poměrně nízký průměrný výkon ze všech kanálů, chybí proudové jištění, ochrana proti ss napětí atd. Pokud se náhodou Bůh smiluje nad koncovými tranzistory a nechá je i při 4ohmech žít, odesere to většinou EI síťový transformátor a to shořelým primárem. Ten je totiž navržen také "tak akorát" a nejaké větší přetížení nesnáší /tak jako toroidy/, protože má zatraceně špatný odvod tepla zvláště z prostředních vrstev vinutí, kde je pořád ještě primár. 
Výstupní relé jsou u těchto aparátů ne proto, že by měly chránit zátěž při průrazu koncových tranzistorů, ale proto, že zatraceně úsporně navržené koncové stupně prostě při zapnutí práskají.
Nebezpečná je i situace, kdy se k takovému přístroji prostě natvrdo připojí 4ohm soustavy s tím, že "o tom vím a budu si dávat bacha". Po půlroce na to prostě zapomenete, jaké že to jsou bedny či kolik tam má být správně ohmů a při nejbližší příležitosti, kdy to budete potřebovat zesílit-prásk.
Sériový odpor se soustavami je z hlediska čistě elektrického i elektroakustického naprostá píčovina. Čistě teoreticky se tím sice doporučená impedance dodrží, ale elektroakustické vlastnosti soustavy zesilovač-reprosoustava se zhorší tak, že to není /alespoň pro mě/ k poslouchání. Můžeš si to vyzkoušet při rozumné hlasitosti, jak ty soustavy /třeba jen přední/ hrají s odporem a bez něj. Stačí k tomu dvoupólový páčkový vypínač, kterým odpory na zkoušku zkratuješ. Pokud rozdíl v reprodukci nepoznáš, tak pak jsou jen tři možná vysvětlení:
1. bedny jsou naprosto na píču,
2. koncové stupně toho aparátu jsou tak mizerné, že to není poznat,
3. jseš tetřev hlušec v toku a od toho není pomoci, leda až v důchodu.

Toť můj názor a postřehy coby servisáka.