Brumení ampu G50, zapojení potenciometru stereo vs. dual mono (Stránka 10 z 12)

Jen se tak zamýšlím, zda toho nechceme po začátečníkovi příliš mnoho.
Nyní je potřebné zvolit strategii pro měřidlo, je několik typů možností:
1. Vstup před potenciometrem. To bude pouze měřit výstupy z připojených zdrojů signálu. Na oko to může být efektní (za každé hlasitosti zesilovače se bude hýbat), podle mne se ale poněkud ztrácí smysl měřidla ve vztahu k zatížení zesilovače a může být problém, že některý ze zdrojů bude posílat významně vyšší signálové napětí - měřidlo bude "za rohem", přetěžováno. Vyžaduje zesílení signálu a usměrnění.
2. Vstup za potenciometrem - signalizuje skutečné zatížení zesilovače, stejně jako v bodě 1. vyžaduje svůj zesilovač a napájení, výhodou je možnost usměrnit signál v OZ a  eliminovat tak ztrátu napětí na diodě. Problém usměrnění je v napětí, které se ztratí na diodě, cca 0,6 - 0,8 V, pokud bude mít signál jen 0,5 V, pak měřák nic neukáže. To je nutné překonat zesílením signálu co nejvíce, nebo nejlépe a nekompromisně usměrněním v usměrňovači z OZ (OZ = operační zesilovač).
Zapojení s trandem (co dělalo "zvuk") nevyhovuje z důvodu nízkého vstupního odporu, což může vnášet do signálu zkreslení. Vstupní trand bude od 0,7V signál ořezávat.
Orhoreho zapojení je podle mne fajn pro klasický - přesný, lineární měřák proudu, ale tento indikátor v sobě už nelineární stupnici má.
Ukázka zesilovače, co v sobě má i ten usměrňovač s OZ, je v odkazu od rvx 73, figure 9. Všimni si, že to nabralo haldu součástek (i když je tam navíc i přibližný indikátor špiček). A vyžaduje symetrické napájení.
3. Problémy se ztrátovým napětím na diodě lze minimalizovat použitím výstupu do reproduktorů jako zdroje signálu. OK, ztrácíme 0,7 V, ale signál má ve špičce 30 V, čili bez signálu to bude jen cca 2,5%, nebo jinak - je to schopno reagovat v rozsahu cca 33 dB. Při použití Schotkyho diody i více dB (má o něco nižší propustné napětí). Což není tak málo, ale usměrňovač s OZ dá víc. Výhodou je naprosto zásadní zjednodušení celého měření, není třeba napájení a zesílení.
Zapojení by mělo být: Od reprovýstupu - dioda A-K - rezistor cca 27 ohmů - kondenzátor se zemí - odporový dělič s hodnotami proudu několikrát vyššími, než potřebuje měřidlo s odbočkou pro něj ve správné hodnotě - spojení se zemí.
Ten vyšší proud děliče je tam proto, aby eliminoval indukci z mechanického pohybu měřidla a nutil ho se vracet. Nečetl jsem, co je v odkazu od rvx73 napsáno, ale toto by tam být podle mého vidění určitě mělo, cívka proud v magnetickém poli pohybem generuje.
Nicméně i možnost 3 je trochu kompromisní.
Kondenzátory vždy používat zcela minimální, aby měřidlo makalo rychle. Jen signál usměrnit a zklidnit za nízkých kmitočtů. Nejlépe paralelně k měřidlu žádné.
Je třeba změřit impedanci toho měřidla - změř to ohmmetrem, ať alespoň přibližně známe, kde se měřidla přibližně pohybují napěťově (víme jen proud 500 uA). To je potřebné pro všechny typy možností měření.

Čistý ohmmetr nemám, postačí multimetrem?

Měřidlo jsem doma vyhrabal ze šuplíku, bylo to myšleno pro oživení čelního panelu, tolik komplikací jsem nečekal.

Impedance 0,908 kOhm.

Ale no tak, změřil impedanci při 0 Hz.

.

Ano, když se na figure 8 koukám, tak je to s regulací poloviny napětí, čili při napájení pouze + 12 V, není třeba záporná větev. Hodnotím kladně, na začátečníka dobrý postřeh. Ale rovněž bude potřeba upravit několik odporů - R4, 5, 6 na dvojnásobek a C3 na 10 uF. Resp. R4 se v proudové zpětné vazbě upraví podle maximálního vstupního napětí zesilovače, dal bych tam trimr (hodnota podle skutečného vstupního napětí) a C1 připojil na existující vstupní potenciometr (ten je na obrázku figure 8 navíc). Je nutné chránit měřidlo před nárazy paralelně zapojenou schotkyho diodou (sníží se špička z cca 3 V na cca 0,5 V, pak to má indikátor s rozsahen 0,23 V slušnou šanci přežít).
Samozřejmě je otázka hodnoty vstupního napětí zesilovače pro plný výkon, kterou neznám. Pokud ani ty, postačí mi info o hodnotě rezistorů č. 12 a 13 (dle schéma na první straně př. 6), z jejich poměru zesílení vstupní napětí vyplývá.

Proudová ZV, to mi dává zabrat .
Tak nejprve zesílení zesilovače: Au cca 22,3     (R12+R13)/R12 = 22,3 .   
Dosažitelné výstupní napětí sinus (ztráty na trandech odhadem 3V):  35-3/ odmoc.2 = cca 22,5 V
Mimo téma: myslím si, že se budou ty plastové trandy při hlasité muzice dost potit .
Výstupní napětí podělíme zesílením a máme cca 1V vstupní napětí max.
Tomu musí odpovídat napětí, které se vytvoří při max. proudu měřidla na odporu R4 (chvilinku trvalo, ale docvaklo ). R = 1V/0,25mA = 4 k.
Takže rezistor 3k9, možná bych místo R4 zkusil dát trimr 10 k. Nevíme totiž, nakolik je údaj proudu měřidla od prodejce správný.
Paralelně k měřidlu (a C3) přidej raději tu diodu (odshora dolů A-K), např. BAT42 (i když při napájení 12 V to žádné veliké špičky nenadělá, naopak doufám, že to bude stačit).
Blok zdroje půlky napětí R8, R7 a C5 postačí jeden pro oba kanály.
R5 a R6 bych raději volil běžnější hodnotu 330 ohmů. C4 může být i nižší hodnota.

Omlouvám se zkušeným za výklad matematických úvah (můžete mne alespoň zkontrolovat ), je to pro začátečníka.

Ano, tak.
Je to tedy varianta 2, za vstup považuji bod 2 na trimru R1 , který se připojí na potenciometr na vstupu zesilovače. R1 je zbytečný, citlivost se doladí na R4.

Perfekto uni tuti !
Teď jen, jestli jsem to někde nepokazil já , samo nejsem děd Vševěd. Ono se přizpůsobení původního zapojení dalo řešit vícero způsoby. A snad nemá původní zapojení skrytou chybu, na výstupu OZ budou docela zajímavé průběhy napětí. Ale něco podobného jsem postavil už před 35 lety (střídavý mVmetr), s OZ MAA503 to šlapalo v pohodě a měřilo dost přesně.
Návrat "zvuku" věřím, že nebude. Vstupní odpor každého z kanálů je cca 1 M (operační zesilovače TL072 mají vstupy s trandy řízenými polem, čili obrovský vstupní odpor). Zem z 12 V zdroje se spojí se zemí potenciometru hlasitosti, vlastně se přivede stíněním vstupů IN L a R.
Naopak nějaká desetinka mV s indikátorem vůbec nic neudělá.