Dílčí (parciální) kmity membrány v blízkém poli (Stránka 2 z 3)

V mých podmínkách to komparativní je a tak mi to i stačí. Nikde jsem takové měření neviděl, ale není důvod, proč by ke stejným výsledkům nedošel stejnou metodou někdo jiný. To ovšem vyžaduje měřit ten stejný jeden kus, protože pokud jsem napsal:

Tak to znamená tohle:

Dva ARN 5608 se kroutí různě, NE180W jsou ale skoro stejné.
Impedance něco naznačí, ale dedukovat z ní, kde má kónus větší amplitudu... to asi ne.

Není to nijak extrémně citlivé. Je to provedeno tak přesně, jak jen mám v povaze. Polohovací robot pro osobní potřebu je overkill postrádající smysl, protože se vlní větší plochy, ne body, milimetrová ani centimetrová nepřesnost to nerozhodí.

Křivky jakéhokoli reproduktoru stejné být nemůžou, ideální stav neexistuje, to mě vrací na začátek - membrána má konečnou tuhost a rozložení hmoty.

V grafech je tučná čára měření uprostřed a zbylé čtyři u krajů vlevo, vpravo, dole a nahoře; to je pro jednoduchost a nezaplácání grafů měřeními z jiných bodů.

Přečti si prosím znovu celé vlákno a jako první se zastav u nadpisu. Zjistíš, že o farfieldu není nikde zmínka.

Myšlenkou vlákna jsou dílčí kmity kónusu v různých místech. Tyto kmity s větší/menší amplitudou můžou být v běžném měření z jednoho bodu zamaskované, krásný příklad je ARN 665 - kónus se po stranách kroutí ukázkově asymetricky tak, že z jednoho bodu (tučná) to nepoznáš.

Věz, že mi tohle pokračování přijde už trapné. Ale radši ještě jednou: farfield a jeho metody měření je offtopic a není předmětem vlákna.

SEAS Prestige L19RNX1 / Redcatt 6FHMX8-152C

Sica 6,5H1,5CP / Peerless HDS-P830990

Ciare HWG160-8 / SEAS Excel W18NX001

Dokážeš z toho i něco poznat? Jako, že tady je lepší Eton?

Vůbec se v tom nevyznám, ale u toho ne180w to vypadá na nějaký mechanický problém?
Někde něco odlepené? Doma mi to delal jeden starej repro a měl odlepenou část toho "pavouka"

Chápu, že se v tom špatně orientuje.

5-312/C8/25 HEX
Problém kolem 650 Hz způsobuje středění a je běžný. Je to rezonance s jistým Q daná rozměrem a provedením. S pohybem cívky začíná být v protifázi a rozkmit cívky tlumí, pak se přehoupne do rezonance a je s pohybem cívky ve fázi. Dál je amplituda okrajů stabilní až do 2 kHz a místa kmitají ve fázi s cívkou, viz výborné směrovky v tom pásmu. Nakonec ta membrána je na omak prostě tuhá.

15W/8530K00
Problém kolem 170 Hz jsem popsal v reportu. Středění je nestandardní a rezonance výjimečně není, zkouškami jsem ji na impedanci neobjevil. Pásmo od 500 Hz je ovlivněné vzduchem v prostoru pod vrchlíkem a v díře. Rezonující vzduch kolem 700 Hz se nejspíš pouze sčítá s amplitudou cívky, nemyslím, že by zvětšoval i rozkmit. Od tohoto kmitočtu začínají okraje kmitat s větší amplitudou a dál nesledují pohyb cívky, asi důsledek široké gumy.

HWG160-8
Membrána je více rezonanční už na nižších kmitočtech a poznal jsem to jasně na některých nahrávkách. Kolem 500 Hz je rezonance vzduchu v díře a měla by v něm splývat i ta středění, ale jen jemná.

W18NX001
Jemný ale pozvolný rozdíl kolem 200 Hz způsobuje nestabilní okraj. Kolem 420 Hz je obvyklá rezonance středění. Okrajům v úzkém pásmu pak vzroste amplituda.

U16RCY/P
Velmi nestabilní membrána na 300 Hz s dopadem i na chod cívky, viz tučná. Membrána je tkaný polypropylen, který podobně jako 15W, má místa s poddajností. Na vyšších kmitočtech je to výhoda, ale na nižších je tomu naopak. Pozvolný propad až k 800 Hz si vysvětluju další složkou poddajnosti, která utlumí spodní část a rozkmit cívky, kdežto horní část je kmitající hmota. Dál tu jsou nějaké ostré rezonance na okrajích a hned za 1 kHz protifáze gumového závěsu.