Dílčí (parciální) kmity membrány v blízkém poli (Stránka 1 z 2)

zajímavé, je to něco čím by mělo smysl se zabývat i u novější produkce,či jiných repro než tesla/tvm? stejně to asi není nic řešitelného ?

Power of Bass, tak myslím, že je to zajímavý ukazatel stability membrány. Víceméně se to vyskytuje všude, ale nejspíš jen málokdy tak, jako u toho horšího ARN 567. NE180W je opačná liga, má netypický tvar kónusu. Řešit to asi moc nepůjde, spíš než nějaký horní nátěr mě napadá prosytit membránu šelakem.

jardag69, nijak, mikrofon to sejme jako vyšší frekvenci a ta tě nezajímá. Snahy s netypickými materiály určitě dávají smysl; nevím jak aerogel, ale takový honeycomb asi bude dobrý. Z tvrdých membrán pak asi máloco trumfne konkávní M8N. Vlastně keramické Accutony by měly být pevné.

Hivi M8N / TESLA ARN 665

když má zkratovaný svorky, tak spíš měří tlumení systému, a tu tuhost membrány asijako vedlejší produkt...

Problém je, že vůbec nevíš, co měříš za jev. Jsou to nedefinované (amplituda ťuknutí, kalibrace SPL s vlivem nearfield jevu) , nelineární podmínky (velký impuls včetně DC složky), za kterých ten reprak nikdy nefunguje.  Buzení máš na prachovce, takže nejspíš měříš tuhost prachovky a tuhost lepeného spoje s membránou. Dále tuhost membrány od prachovky k cívce. To všechno za tohoto stavu rezonuje úplně jinak než za standardního provozu měniče.
A HiVi má v tomto velkou výhodu, protože je prachovka součástí membrány, takže ťukáš skoro rovnou na cívku.

Podobnou metodu jsme používali cca před 12 let s RnDr. Sýkorou při buzení deskových rezonátorů pro akustiku a pak jsem od toho upustil. Je to zajímavé hraní si, ale metoda nemá dostatečnou reprodukovatelnost a souvislost s realitou.

Pořád tam máš problémy, které jsem zmiňoval výše. Pořád mi uniká, v čem má být buzení repráku gumou na tužce lepší než připojit signál na svorky a měřit? Proč by to měl někdo dělat a co tím získá oproti buzení repráku elektricky?
Nehomogenitu vyzařovaného pole si můžeš změřit normálně buzením repráku přes svorky a naskenovat si pole v nearfieldu, změříš to co chceš bez nepřesností ťukání tužkou do membrány. Nebo to můžeš změřit laserovým skenovacím interferometrem, jak se to normálně dělá, protože se nikomu nechce hýbyt mikrofonem po milimetru a přesně zaměřovat jeho souřadnice. Dneska se dá ale sehnat robot, který bude hýbat mikrofonem za tebe, takže můžeš naskenovat celý reprák po milimetru s mikrofonem milimetr daleko v přesných souřadnicích. A budeš pak přesně vědět, co se děje na membráně a kde. Z takto přesně změřeného nearfieldu včetně fáze a souřadnic lze vygenerovat i farfield nebo vokoliv mezi tím.

Opakuji tohle se měří dávno jinak než tužkou.

Opakuji, když si prostorově nasampluješ v nearfieldu celou membranu mikrofonem po milimetru, tak máš kompletní informaci o repráku včetně časového chování, parazitních kmitů, rezonancí. Metody a postupy jsou dávno popsané. Hrál jsem si s tím před 12-15 lety.

Proč si hraješ s Teslama nechápu, já bych to dal na hraní do garáže nebo to vyhodil...

Stiglitz, to je ale úplně něco jiného a to efekt nahrávání foťáku. Snímací čip foťáku jede jenom 25/30 fps, zatímco pohyb membrány je daleko rychlejší. Takže dochází k aliasing efektu podvzorkování a originální frekvence pohybu membrány se zrcadlí (dělí modulo) podle vzorkovací frekvence a je nižší na obrazovce než ve skutečnosti.
Druhý efekt je pomalost vyčítání dat elektronickou závěrkou z čipu řádek po řádku. Toto vyčítání dat je pomalé a horní část obrazu je vyčtená ve skutečnosti v jiný čas než spodní část obrazu  v rámci jednoho sejmutého obrázku.  Nazývá se to rolling shutter efekt a trpí na to zejména levné kamery nebo foťáky, které nejsou stavěné na video, ale jenom na fotky, kde to nemusí tolik vadit.
https://www.youtube.com/results?search_ … tter+efect

Větší vzdálenost výškáče od střeďáku je zvukově dost na škodu. Překrytí výškáče nezapuštěným střeďákem je zvukově dost na škodu. Design mých beden má svůj význam a každý milimetr svoje opodstatnění.
Ale máme tržní systém a kapitalismus, každej si může kupovat a dělat co chce, když má na to peníze. Taky má každej svoje důvody a umím pochopit, že v rámci volného času a hraní si s něčím pro zábavu může být vrtání v teslách to pravé.
Já se takhle vrtal v Seasech, Monacorech a nadále se vrtám v Peerlessech a SBacoustics a nadále si měniče upravuju s kompletní změnou všech parametrů. Jenom u tý Tesly není potenciál z toho dostat nějak lepší parametry.

Mám pochopení pro lidi, co si hrajou karburátorovejma motorama, stejně jako pro lidi co řeší při mapování motoru stlačitelnost kapalin a šíření rázů v kapalinách při dopravě paliva vstřikovačem do pístu.

Takže takhle při pátku jsem rád, že jsi se rozpovídal. Každej jsme nějakej a každej máme svoje silný a slabý stránky, silný a slabý dny. Já mám rád, když je za mojí prací nějaký výsledek, se kterým jsem sám spokojený a to je docela těžký.

Teďka sleduju chlapíky, co stavěli v roce 2010 akustickou laboratoř v kontrolní budově nezprovozněné atomové elektrárny (opuštěné kvůli odklonu od jádra po nehodě v 3 mile island). Jako to měřítko toho projektu je slušný. Jako soukromá osoba s manželkou si koupit řídící centrum atomky.

V roce 2018 jsem se byl podívat v Chernobylu, šplhal na Dugu a spal jednu not v Pripiati, to bylo taky slušně nadlidský měřítko problému.

Ale problémy jsou od toho, aby se řešily a vyřešily. A tak ti přeju, ať se tobě i tvojí ženě daří dobře. A já už se vám do těch Tesel srát nebudu .