AQ Tango 95 (Stránka 1 z 2)

Spořílku, ty svůj nick prostě nezapřeš. Další šustiboudy do sbírky? Kolik máš vlastně parů beden? Vlastně šustibudek.

já tě chápu, chceš jen za málo peněz hodně muziky...jak prosté! 

https://www.hifionline.cz/hifibazar/pro … erior-300/

možná i tohle by hrálo:

https://www.hifionline.cz/hifibazar/pro … onar-p-20/

ale to už je zweimal mehr peněz... 

AQ něco : https://www.hifiroom.cz/reprosoustavy/a … 20784.html

Prd už, nic starýho nekupuju. Jen jsem koukal na poslední odkaz o úpravách AQ. Na tu fotku střeďáku. Nějak se mi pozdává, že už jsem párkrát viděl membrány z papíru takhle čtverečkově prolisované, či jak to říct. Je to jen na pohled nebo to směřuje do jedné "čínské" fabriky na levné repráky?
A smazat.

spořílek: a myslíš, že já jsem nadšenej z toho, že mám budget jen na starobu a nechtěl bych funglovku?
ale než mít doma novou mrdku, tak raděj čtvrt století starej vyšší-end z bazaru a neřešit furt dokola, jak uplést z hov.. bič a ještě si s ním zapráskat!
...jsem zvědavej, kdy oblblej reklamou marketingu s nějakou šustibudkou z papundeklu zase vyrukuješ 

Tak si taky postav hromobedny. To cloveka zabavi na docela dlouho a z toho co jsem o nich cetl to je docela dost muziky za malo penez. Ja se zatim dostal do stadia otestovani vyhybek na stole mimo bedny, ale i bez ozvucnic jsem si z toho zvuku sednul na prdel. Bylo to krasne poslouchatelny se zaplym bypasem jakychkoliv korekci.

Trošku obočím od konkrétního případu tohoto vlákna a z dovolením se rozepíšu, protože tohle téma mi přijde hrozně zajímavé.

"běž si je poslechnout" bych tesal do kamene. Ikdyž i to má svá úskalí (vliv konkrétního prostoru, často nemožnost přímého srovnání toho mezi čím se rozhoduji,...), pořád to bude mít vypovídací hodnotu výrazně vyšší, než čtení nějakých zdobných recenzí, testů a marketingových článků. Přiznávám, že je to svým způsobem můj "koníček" (někteří lidé v mém okolí to už nazývají skoro až úchylkou), zkoumat a rozebírat různá marketingová tvrzení apod., analyzovat pozadí různých "objektivních" hodnocení atd. A nemusí se to týkat jen audia, ale zrovna u něj se mi často zdá jako soubor učebnicových příkladů, jak prodávat pomocí dojmologie. Uši každého člověka jsou jiné už fyziologického pohledu, to jak mozek každého člověka přicházející zvuk zpracuje je věc dašlí, to jak si s tímto signálem dále poradí v tu kterou chvíli psychika každého člověka bude opět značně rozdílná. Popisovat tedy, že tyhle reprosoustavy hrají podle recenzenta tak či onak, je dejmetomu dobrý základ na zařazení do nějakých úplně základních kategorií, či jestli je ta či ona reprosoustava oprávněně kategorizována tak, nebo je její cena opodstatněná v rámci těchto kategorií... ve chvíli, kdy přijde v popisu na srovnávání plus minus srovnatelných beden, nebo popisování nejrůznějších detailů, tak tahle informace pro mě z psaného textu nemá prakticky žádnou hodnotu, protože ten konkrétní vjem, zážitek a celkově poslech je věc nepřenositelná z jednoho člověka na jiného. Většina autorů (a čest výjimkám) těchto článků se mi zdá přímo vyžívá v těchto sáhodlouhých popisech detailů a vypisování, jak skvěle zrovna tahle reprosoustava přehrává (v téhle místnosti, na tomto řetězci...) zrovna tuhle patnáctivteřinovou část tohoto songu z téhle edice tohoto masteru,... Přitom z mého pohledu je to jen a jen vata.

Druhým extrémm vedle dojmologů jsou pak zarputílí měřiči, což chápu jako relevantní v profi audiu, ve studiové technice a obecně tam, kde potřebuju získat buď nějakou referenční hodnotu, což nemusí mít nutně nic společného s líbivostí, nebo aby na koncertě měli všichni, nebo spíš co nejvíce z obecenstva dobrý poslechový zážitek. Ale pro bedny do mého obýváku, které si kupuju pro sebe a budu je poslouchat převážně jen já, a kde si můžu dovolit dát na svůj dojem (a v tomto případě bych to bral jako mrhání mými penězi, dávat na dojem někoho jiného) mi měření smysl samo o sobě nedává.

Většinou by se, pro mě, jakožto potencionálního zákazníka, důležité informace daly shrnout do jednoho krátkého odstavce a tabulky základních parametrů případně nějaké měření, za předpokladu, že vím na co mám ve výsledku měření koukat, jak ho interpretovat a že vím co chci a u čeho je předpoklad, že se mým uším bude líbit. Tyto informace by pak ideálně mělo vyústit v to, že si takto vyberu 4, 5, 6,... reprosoustav, které si pojedu poslechnout (podle toho jak jsem ochoten se tomu věnovat) a vyberu podle sebe.

Kupovat reprosoustavy (a teď samozřejmě myslím za účelem toho, že chci získat nějaký poslechový zážitek, nikoliv běžnou spotřebku pro "konzumaci" zvuku) bez poslechu, je asi jako kupovat obraz do designového interiéru i třeba sebevíc renomovaného malíře (nebo naopak sebevíc alternativně nerenomovaného) pouze podle popisku bez toho abych obraz kdykoliv viděl. Nebo i jen takový nákup auta, který je vlastně myslím pro spoustu lidí právě o stejné kombinaci faktických parametrů (vím zhruba jak velké auto chci, jak přibližně výkoné chci/potřebuju a jestli musí mít vyhřívaný volnat - čili paralela k základním parametrům a měření) a pak dojmu z jízdy tím konkrétním autem, kdy asi nikdo netoužíme jezdit v autě, které se nám nelíbí, nebo ho chceme víc modré, vadí nám, že zrovna tenhle knoflík je tam a ne jinde nebo že někde něco vrže... kolik z nás si koupilo auto, aniž by si do něj sedlo a projelo se?

ondra
Mne osobne sú veľmi sympatickí "zarputílí měřiči" (výrok jedného "zkouknu charky a pro jistotu to zapnu, jestli to hraje"...).
Zo všetkým, čo si napísal, vcelku súhlasím.
Pre mňa však zmerané charakteristiky znamenajú, že "to hraje, ako má" a viem "hľadať" potenciálnu zvukovú nepohodu v nekvalite konkrétnej pesničky, vlastnostiach miestnosti - prípadne vlastného momentálneho rozpoloženia.
Každý iný postup ... vynútenú ekvalizáciu atd... považujem za kompenzáciu chyby chybou
No ja nie som odborník a pred pár rokmi som "velebil" trojpásmové teslovky...

TLU: tu narážku na "měřiče" sis bohužel asi vztáhl nesprávně na sebe ty sám a určitě nebyla takto mířená. Netvrdím, že měření nemá smysl, jen si myslím, že by to neměl být jediný nebo ten naprosto zásadní výběrový faktor. To co popisuješ, tedy výběr na základě empirických parametrů v kombinaci se subjektivním dojmem z poslechu je samozřejmě naprosto v pořádku, ale když by došlo na lámání chleba, raději si koupím bedny jejichž poslech je mi subjektivně příjemnější než jiné, které mě třeba tolik nebaví přestože na papíře leží, že měří lépe. Ani vliv designu jsem v předchozím postu přímo na mysli neměl, ikdyž konkrétně pro mě by to byl faktor poměrně důležitý. Příměr s autem jsem myslel trošku obecněji, ale nerozvádějme to, zamotali bychom se do toho zbytečně a není to důležité. Důraz jsem chtěl dát především na to, že výběr by měl být na základě osobní zkušenosti z poslechu, ne striktně na základě vizuálu (ať už toho co je na datasheetu, nebo toho jak to či ono vypadá, nebo toho, co o tom či onom ten či onen člověk někde napsal).

Pak bychom se mohli bavit o tom, co je "dobře měřící reprosoustava". Je to analyticky přesný a rovný studiový monitor? Je to cíleně ekvalizovaná hi-fi bedna? Je to skvěle hrající PAčko, které má na subwooferech +12dB oproti zbytku? Je to bedna která bude perfektně měřit v bezdozvukové komoře a pak v reálném prostředí "děj se vůle boží" nebo naopak bedna ekvalizovaná na míru poslechovému prostoru, která pak při měření v laborce bude nehezky hrbatá. Nebo co je pro mě důležitější, měření v ose i za cenu horší off-axis, nebo chci co nejkonstantnější směrovku i za cenu že by to přímo v ose mohlo být lepší? I měření tedy může být hodně relativní a záleží na úhlu pohledu. Jaká je pak srovnatelnost měření, resp. jak moc mohu srovnávat, když nevím jak moc stejné byly podmínky při různých měřeních a s jak stejně/nestejně jsou následně změřené výsledky prezentovány je věc další.

Jak jsem psal výše, striktní lpění na měření má podle mě místo v profi a u studiových beden (vždy samozřejmě s jiným přístupem k měření). Hi-Fi vnímám spíš jako něco, co může být cíleně nasměrované tam či jinam, u hifi nechci analyticky přesný přednes, chci přednes který mě bude bavit i za cenu že bude objektivně podle tabulek ne zcela správně. Já třeba ekvalizaci používám naprosto záměrně. Momentálně poslouchám přes studiové monitory (KRK Rokit) a aby mě poslech bavil tak jak jsem zvyklý z předchozích beden, tak je prostě (docela výrazně) ekvalizuju, přestože samy o sobě mají určitě nejblíž k "dobře měřícím bednám" ze všeho co jsem kdy měl, jen je to prostě bedna na jiné určení, což jen potvrzuje můj přístup, že hi-fi není o rovných charakteristikách a přesnosti, ale o hudbě, hi-fi bedna je součást řetězce, která mi přinese určité zabarvení/zkreslení reality stejně jako hudebník, nástroj, nahrávací řetězec, master,... Ale nechci tvrdit, že můj přístup je jediný správný, jen hi-fi tak jak ho vnímám já by se mělo vybírat především vlastníma ušima a nepotřebuju vidět impedanční charakteristiku nebo měření fáze, když mě bedna poslechově baví.

To aukro je hodně nejistý, to by musel vědět, co kupuje, tohle bych si bez poslechu netroufl.
Mě taky spíš baví nějaký bedny vytvořit, ale úplně na koleně a úplně zadarmo to není. Na druhou stranu TM380 udělají dost radosti i když je to extra nízkonákladovej projekt, a pak se dá od toho někam posunout, potom třeba TM380 dát do ložnice, na chatu, do dílny... (dle osobní preference) a do obýváku něco lepšího.  ARN66x někde najdeš, a zbytek je extra nízkonákladovka, i když si necháš nějaký lamino nebo překližku nařezat někde v hornbachu a díry vyřežeš přímočarkou za 4 stovky.  Pokud zejtra začneš, máš šanci v pondělí poslouchat a nevést zbytečný diskuze.
To Kratz: CDX-490 mi nenačte některý vypalovaný CD, který v PC jedou bez zaváhání, takže to mám spíš jako stylovej doplněk sestavy, stejně jako tuner...