Jaké repro 8" do dvoupásmové bedny Jamo Studio 180 (Stránka 1 z 2)

Bez měření není vědění. Začal bych měřením TS parametrů toho původního repráku, to je to nejjednodušší, a pak můžeš řešit další věci.
DT99 jsem dával k ARN 5604, DT99+ARN5604 .
Ty charakteristiky výrobce jsou ideální stav, Ale podle měření ve "špatné bedně" s rantlama by to dělení na 1.8khz sneslo. Pokud neděláš domácá diskotéky, tak se o ten výškáč neboj, vydrží celkem dost, a většina výkonu je na basech.

Díky za info. Rozumím, že čím nižší dělící frekvence, tím větší wattová zátěž výškáče.
Ale v čem je problém ta frekvence 2000 Hz?
Můžu poprosit, co se konkrétně děje?

Basák tam ještě hraje, jen holt, těch 1500-2200 Hz bude už víc směrovat, s tím jsem se smířil...

A kolem 2000 mohou hrát částečně oba, tam jde hlavně o to sfázování atd.

Basák navíc mezi 2000 a 2600 Hz dokonce o 3 dB stoupe, takže když se naladí výhybka na cca 1800 dB (aspoň indukce) tak jde jen a pouze o tu charakteristiku...

A jestli se výhybka na výškači dá na 2200 nebo 2500 to zase extra slyšet nebude..., Nějaké 2-3 dB, pokud o tom člověk neví a není posedlý měření se až tak nepoznají. Kdesi tu byla taky sestava  s SPH-210 a taky šel po 1900 Hz a ta horna pak měla nerovnost 8-10 dB (zesílení až k 16 kHz) a nikomu to nevadilo... ¨

Jinak si určitě nechám rád poradit, ale potřebuju, aby se mi to vešlo rozměrově... Truhlářskou dílnu, žel nemám.

Fakt nemá cenu teoretizovat, a je potřeba měřit, bez toho je to jenom plácání do vody.
Abych to uvedl na pravou míru, v mým projektu je ten DT99 dělenej na 2.5khz a těch 18dB/ok výhybka mi tam "vyšla" taky - sice jsem to nějak hluboce nezkoumal, ale tak nějak intuitivně naladil a ten propad zrovna využil... Ještě je otázka, proč je v mým měření DT99 propad okolo  2,2kHz - díval jsem se do měření, a je to i mimo osu, když jsem to dělal, tak jsem se s tím moc nezalamoval, protože jsem chtěl hlavně použít ty původní bedny, a určitě to hraje líp, než s původním osazením ARV161 přes 5M kondenzátor a ARN6604 bez výhybky v 25l bedně. Tam se o nějakým navázání repro k sobě nedalo vůbec uvažovat, ale doba vzniku původní bedny 1982 ledacos napoví.

Nějak jsem nepochopil, – promiň Unicorne – o co Ti jde... Vážně. Chápu a rozumím, že máš hodně zkušeností. OK, to Ti přece nikdo nebere. Respekt. Přijde mi, že máš pocit, že jsem náfuka a nějak pohrdám Tvýma radama. To je ale omyl. Přemýšlím nad vším, co jsi mi řekl. A ještě jednou děkuju.

Jen jsem ale zvyklý na vlastní zkušenosti a hlavně věcem rozumět. Takže se ptám Proč. Pokud máš čas, budu Ti vděčný, když mi to vysvětlíš. Ptal jsem se na fakt hodně věcí, a že je problém na horním konci 200 mm basáku a na spodku kmitočtu kolem 1500-3000 Hz s výškáčem už, to nějak tuším. Rada, že je to "problém", aniž bys řekl v čem... To mi nepomůže, pardon.

Taky jsem se ptal, zda někdo tuší, PROČ  výrobce doporučuje k Monacoru SPH-120 právě tuším "jen" 28 litrů bassreflex...
A podle výpočtu se doporučuje snad jen 21 litrů... (?).

Prostě zda nebude vadit skoro 2× větší bedna... Ale asi je těžký normálně poradit.  

Taky se píše, že není vhodná ani příliš malá bedna, ani příliš velká bedna... Ale to bych Tě už zase poučoval já, což? Jako fakt to ego je tak velký, že když přijde někdo novej, tak se musí starej vlk v čele smečky hned vymezit? Že to tady šéfuje on a rozumí úplně všemu nejlíp?

Já přece neříkám, že tomu rozumím líp a jestli chceš glejt, že seš tady šéf, Unicorne, tak Ti to někde podepíšu...

Já třeba nevím, zda se u výroby už nepočítá rovnou s menším objemem, který bude mít smysl v tom, že bude tlumit výchylku membrány...  T o m u t o nerozumím. Protože buď je závěs membrány tužší a ten pak jde silou proti přílišné výchylce membrány, nebo to může být třeba právě cíleně menší objem uzavřené ozvučnice, se kterým se už ve výrobě počítá, který ji t a k y tlumí... Samozřejmě do jisté spodní frekvence, že... Tady n e m á m zkušenost, kam šel vývoj za posledních 30 let, tendence je, aby bedna byla menší a hrála hluboko, což se musí něčím nastavit (silnější magnet, lepší a volnější (měkší) závěsy a tím pádem nižší rezonance... Atd.

Tak teď nevím, zda mám dávat nějak najevo, že jsem roky ležel v AR..., možná, když tady ještě někomu teklo mlíko po bradě, nebo ne...

Peace Pěkný den a pokud si někdo dá tu práci, aby aspoň na část z mojich dotazů (pardon, že jich je tolik) mi něco odpověděl, tak budu moc rád. Ale info, že to nejde a je to špatný mi fakt moc rozumu nedá. Sorry... Chci vědět proč. Díky.

Kaede, můžu poprosit o to měření? Visí to někde? Jak to DT-99 jede? Díky moc.

Jinak tu mám ještě staré bedny ARN 5604 + ARV 3604, prostě klasika... Objem 12 litrů a je tam nějaká mizerná výhybka 2 AN28188 z Topoľčan, rok výroby někde kolem 1985, ještě elektrolyt 8µ2 / 30V paralelně k basáku – nebude už hyn? Na výškáči je MP 160V  4 µF - to jsem tam snad kdysi dával já..., cívka na basáku je 2AK 61724, ta má tuším 1 mH a paralelně k výškáči je 2AK61736 ta by měla mít 0,4 mH...

Je docela dobře možný, že ta výhybka ani nebyla původně k té bedně... Stavěná...

Pokud se to tady někde probíralo, co se s tím dá dělat, jestli jde nějak opravit to ARV 3604 aby nemělo ten umělohmotnej zvuk, díky za odkaz na fórum... Přijde mi, že to hraje dost basů výšky budou asi taky dost zesílený a někde v těch středech je to slabý...

pet007 - díky...

Já vím, že to směruje, tomu rozumím. Ale snažil jsem se vysvětlit, že umím bastlit jen elektriku a nejsem truhlář.
To prostě neumím. Kdyby tu byl někdo kolem Olomouce, tak mu dám pár stovek, ať mi tam něco vyřízne a OK, ale takto mám bedny daný.
Původně jsem chtěl jen doplnit spálený výšky a středy, aby to NĚJAK hrálo, ale když už jsem se díval na ty Monacory DT-99, tak si říkám, že to chce i novej basák. Třípásmo dělat nechci, má to taky řadu nevýhod, je to dražší atd.

Jinak pokud to bude hrát cca 40-1500 a pak 3000-20000 a kdesi kolem 1500-3000 to bude mít problém, tak chápu, že to nebude srovnatelný s monitorama za 30 litrů, ale přece jen výsledný charakter zvuku, tedy barva, dynamika, výšky a basy to hrát bude.

A teď jsem zvědavej, zda mi teda někdo poradí jinou variantu, než Ty dva Monacory, aniž bych musel řezat bednu (223 + 103 mm max.)...

Snad se naučím časem i měřit, takže to pak odladím... A možná mi i Unicorn ;-ú někdy přece jen prozradí, cože za průser je, když není výhybka 2500 nebo 3000, ale jen 1800 nebo 2000 )

Já si fakt myslím, že znalec to objeví, pohne hlavou nahoru a dolů a bude to dělat neplechu, ale CELKOVÝ ZVUK bude plus minus podobný... A pokud se mýlím, tak se omlouvám a poradit si nechám.

Zvuku zdar!

asi bych  ponechal  třípásmo, , protože výškáč by musel být za jiný peníze a asi by měl stejně problémy, , bez WG spíš určitě na tento dělící kmitočet nedosáhneš a je to nejproblematičtější pásmo .
Vyber si 8 palec -ne hliník, k němu 2 palcovou kalotu , popř. širokáč a 1 palcovej výškáč s malým faceplatem.
POtom změřit, vložit do Vituixu , Xoveru a udělat výhybku. Pokud by jsi chtěl pouze simulovat , zkus BOxsim od Visatonu , ale to je pouze nástřel nahrubo.
Velká ozvučnice není vždy výhoda, bas může být  pomalý, gumový, ale zmenšit objem se dá vždy vložením vhodného materiálu a řešit basreflex a tlumení.
Další možnosti jsou , třeba toto a výšku
http://www.reproobchod.cz/visaton-b-200-6-ohm-p3149

Jo a díky Kaede...
Už jsem to našel.
Odlogovalo mě to a neviděl jsem obrázky.

Můžu se zeptat, kde se vzaly hodnoty té výhybky?
Je to nějaký software?
Nebo nějaká osvícená hlava něco navrhla a pak laborovala?

Já si pamatuju, jak jsem to zkoušel měnit, třeba 4 µF za 8 µF na výškáči (byť to bylo jen 6 dB) na oktávu, samozřejmě, že zvuk se trochu změnil, ale na jakési "podstatě" zvuku beden to nic nezměnilo... Asi jako když se ženská upraví nebo ne, je to furt ta samá

Je to podobný, jako když na blbý bedně otočím basama nebo výškama nebo si hraju s ekvalizérem...

Čili samotná výchozí "kvalita" či podstata zvuku je dána hlavně kvalitou té části spektra, která hraje nejvíc a to je cca 150-200 až cca ty 2-3 kHz....
Tedy samotnou kvalitou měničů ("zvukem") a rezonancemi (objemem) bedny...

Já si ty Jama 180 vybral podle uší a stále mám obavu, že sice hrály měkký basy a nic moc basy, ale jinak hrály "pěkně".
Špatně se to vysvětluje, ale mám podezření, že to bylo právě tím, že basák připojili rovnou na oba dráty a šmytec.
Prostě nic, ani cívka. Ani kondík. Nic.

Střeďák byl připojený zcela absurdně jen přes 1,2 µF, což mi vycházelo někam k 19 Khz (6 dB!)...
Logiku by to mělo, kdyby byl velmi citlivý a měl kolem 2-5 nějaký extra hrb, takže na 9 by měl o 6 dB míň a na 4,5 kHz o 12 dB..., to by ale musel mít tady třeba až 104 dB, což pochybuju...

A výškáč přes 2,2 µF a k němu cívka bajvoko odhadem 0,4 mH... Stejně se spálily oba...

Když jsem pak ty bedny porovnával právě s těmi ARN 5604+ARV3604, tak ty měly jakože víc výšek atd., ale ta 12 dB výhybka ten zvuk prostě nějak "kroutila"... Prostě nic moc...

Co se výkonu týče:
Samozřejmě, že část výkonu se protopí i ve výhybce, ale tohle počítání s watty je v zásadě irelevantní a přejdu k tomu, co je důležitý - k uváděné charce +-1dB.
Sám už víš, že reproduktor nevyzařuje pouze v osi. To, co je tam uváděný je jedno měření...nejspíš osový a braný zároveň jeako přímá vlna k posluchači. No jak to vypadá 15, 30, 45, 60, 75, 90° mimo osu už nevíme...no nevíme, já zhruba vím, jak to vypadá. Jako každej podobnej setup 7"+1" kalota.  Mimo osu bude ta charka skákat asi tak, že od 500Hz až někam po 2,5kHz bude pokles s progresí, pak od 2,5kHz po nějakých 8kHz bude nárust, pak už zase pokles (výrazněji dál, než po 8kHz tan DT101SK svazek neudrží). A takhle bude vypadat i celkový výkon vyzářený do prostoru. A protože zvuk nedělá jen přímá vlna k posluchači, nebude ta bedna rozhodně znít jako něco, co je rovný +-1dB. Jeden graf s vyžehlenou charkou tedy není vůbec důležitý a nic neříká. Protože pak existujou ještě směrovky, z toho pak vycházející power response a directivity index...a ty určitě nebudou vypadat dobře. Power response by měl být co nejhladší, s mírně klesající tendencí, DI zase se stoupající. U tohodle to bude bude skákat nahoru a dolů...tedy jednou bude vyzářeného výkonu moc, jednou málo. A čím je velikostně rozdíl mezi reproduktory větší, tím je to horší.
Kdysi se samozřejmě běžně dělaly i bedny 8" + 3/4"....ale dnes už jsme dál.

Už pomalu začínám chápat, že se často čaruje s grafy, a že je rozdíl ve vyhlazení grafu... To je jedna věc.
A pak závisí fakt hodně na té výhybce...
Viz tady ta německá diskuse, kde se pokoušeli o dělení dokonce až na 1000 Hz:

http://www.hifi-forum.de/viewthread-104-25760.html

Dotaz: Existuje nějaký ověřený výškáč, který bude fungovat dobře (jakš takš rovně) i bez přesného doladění výhybkou? A současně by hrál až po 2 KHz nebo lépe ještě o něco níž?

Ještě děkuju i Pavlovi ST za radu. Přemýšlím nad tím, průběžně zkoumám varianty.
Nakonec se zřejmě vrátím k představě, že půjde prostě o náhradu spálených výškáčů.

Tedy asi nebudu schopen/umět naladit přesnou výhybku... Možná jo, možná ne. Uvidím, zda budu schopen měřit a navrhovat. Zatím nevím.

A zatím stále váhám (aby to mělo vůbec smysl, bez přesné výhybky), zda měnit původní středobasy Jamo na nějaké silnější.
Bez mechanických úprav bedny se mi zamlouvají ty Monacory SPH-120 za 1300 Kč..., velký magnet...

Smiřuju se, že k dokonalosti to bude mít daleko.

Ale případné rady, prosím, směřujte, aby nebylo něco fatálně blbě... Díky.