Stavba baskytarového komba (Stránka 4 z 11)

co je to to Rv v analogii ? v mechanice kdyz uz tak A je nejakej integral F po ds resp. teda po velkym zjednoduseni vykon P = F * v kde "F" bude okamzita sila a "v" okamzita rychlost telesa, ovasem vzhledem k tomu ze se jedna o kmitani, moc analogickeho na tech analogiich nebude...

co se tyka akustiky krome kmitaveho pohybu je vzduch taky stlacitelnej, a predevsim je pozorovanej akustickej vykon - posluchacem/clovekem tezce zavislej na spouste fdalsich veci - na parametrech vysledne akusticke vlny (rovinna/sfericka, coz je otazkou poctu repraku nebo jejich velikosti v pripade jedineho, umisteni atd..) a zejmena pak taky na prostredi ve kterym se ta vlna.. tak nejak slusne receno "tluce" ...tedy ten vykon Pa je sice moc hezkej ale taky tak trosku "jen katalogovy udaj"
kvalitne vytlumene zkusebny a laboratornich podminek

jinak v te konst. 0,86 bude predpokladam (mimo mnoha dalsiho hustota vzduchu napr.) zahrnut nejspis i nejakej "kompromis" z integrace toho ve finale membranou rozkmitaneho vzduchu, pac zas membrana muze mit jak velkej stred, tak malej stred, muze mit gumovej zaves nebo papirovej zaves, takze kmitajici dva ruzny-stejny (to stejny mysleno plochou/prumerem membrany) repraky muzou i s uplne stejnou vychylkou stredu rozkmitat dost zasadne ruzne mnozstvi vzduchu (hadam ze rozdil muze byt treba i 20,30% ..je to v podstate jakasi ucinnost)

...co do sporu, rozmerove je vykon J/s tedy kg * m**2 / s**3, v konstante bude urcite ta hustota + koeficient skutecne rozhybaneho obemu vzduchu z geumetricke vychylky a geometricke plochy, vydelime tdy Kg/m**3 a zustava nam m**5/s**3
ve vasich vzorcich mate pokud se moc nepletu m**5/s**4 resp. m**6/ s**4, rozdil je tedy v deleni v rozmeru bud 1/s nebo m/s  ...v te konst. bude rekl bych spis nez nejaky frekvencne vztazeny koeficient(1/s) zahrnuta rychlost zvuku, cimz bych zde ja veril spis vzorci od Pavla (po vykraceni rozmerem m/s zbude m**5 / s**3)
..ovsem neberte me za slovo, byt jsme nejakou akustiku kdysi na katedre meli, ja radsi kalsickou termodynamiku takze jsem ji nejspis prospal nebo uz zapomel tj. pokud nekdo disponuje znalostmi z akustiky sem s tim !

kazdopadne co do konkretniho tematu/vlakna je to uz totalne OT (takze dalsi pokracovani by asi melo patrit spis do nejakeho sveho vlastniho vlakna) a co do navrhu samotneho je to hooooodne zavadejici teoretizovani, ktere ve vysledku muze prebit a pohrbit vsechno to viz odstavec 2, ani nemluve o specifickych pozadavcich na nastrojovy aparat - viz citlivost a pod.. a subektivnim pocitu muzikanta.. zkouset, zkouset a zkouset - ucho je ucho

hmm, tudiz to sice neni z mechaniky nicmene neva,.. Pak tedy (ro/8*c) * 4pi**2 + pripadne dalsi "nepromene", jsou schovany v te konstante majici rozmer skutecne kg*s/m**4 . A v promennych nam zbyva f**2 * D**2 * S * v**2 coz sedi na rozmer m**6/s**4 ?? tj. po prenasoebni/vykraceni rozmerem konstanty vychazi kg*m**2/s**3, coz sedi, ..jen je tam v tech rozmerech na muj vkus trosku nadbytecne moc ploch a prumeru, a naopak nejak chyby vychylky (nma tam byt misto D**2, X**2 )?

Hele teorie nikoho nezabije ale pokud proste nevysvihnes fyzikalni odvozeni toho(tech) vzorce(u) a tudiz proc tam je/ci neni X**2 tak je to bohapuste placani do vody a zacpavani vlakna OT, a asi se asi niceho kloudneho nedobereme..

no vsak ja se s tebou nepru, dokonce jsem ti dal jiz prve za pravdu

podotykam pouze ze teorie jaksi neni o papouskovani a opisovani vzorcu, nybrz o odvozeni proc se nekde ten ci onen clen/promenna nachazi a jakou hraje roli, a zaroven podotykam ze dva vyse uvedene vzorecky nemaji nic spolecneho s analogii tim spis ne k mechanice (analogii s mechanikou hledej v nucenem kmitani tj. kulicka na pruzince)

a hlavne naposledy, cela tahle pře je OT a s navrhem muzikantskeho aparatu to nema vubec nic spolecneho, kombo se nestavi na maximalni vykon ale na zvuk nastroje

stale kvoka, stale kvoka...

no vida, a dva reproduktory maji prekvapive nejen dvojnasobnou plochu ale i dvojnasobnou hmotu kmitaich soustav

toliko k drivejsimu sporu ktery je uz skutecne naprosto nesouvisejici s tematem tudiz bych timto poprosil moderatory o separaci vsech prispevku vylozene nesouvisejicich s basovym aparatem do vlastniho vlakna ve smetisti - ...kde muzeme v debate o nicem klidne i pokracovat

Betarone, prosím vás, potřebuji vysvětlit pár nejasností ve schématu LEACH all in one. Něco je vyznačeno ve schématu a také mě zajímá jestli mám všechny odpory 300 ohmů dát 330 ohmů jako je to ve vašem rozpisu nebo se držet schématu. Na obrázku jsou také odpory 750 ohmů, které jsem na osazení nenašel. Předem díky.

Mě jen zarazilo, že ty dva odpory 750 ohmů na plošňáku zřejmě vůbec nejsou, je tam nějaký odpor 220 ohmů. A odpory ve schématu 75 ohmů jsou na plošňáku jako 100 ohmů a podle vaší diskuze s Jožim mají být 330 ohmů. Mám v tom trošku zmatek. Rád bych to udělal podle vás, aby to opravdu fungovalo a bylo to ověřené. Budu muset kdyžtak to schéma upravit, nemůžu mít v ročníkovce na osazovacím plánu jiné hodnoty, než jsou ve schématu. Kde najdu originál nebo Voráčkovo schéma?

Samozřejmě, že se tohle všechno ve škole stále učí, raději se ale ptám zkušenějších na tomto fóru a hlavně Betaron už tenhle zesilovač několikrát stavěl. Netroufám si něco měnit v tomhle poměrně složitém zapojení. Tento týden bych rád nakoupil součástky. Chci se ještě zeptat na tu cívku. Ve schématu je napsáno 10 závitů, není tam ale na jaký průměr ani jakou má indukčnost. Na fotkách je vidět víc závitů. Jakto tedy je? A jaký průměr drátu bude potřeba?

Návrh desky mám od Jožiho ze stránky zosilnovace.eu. Je tam pár nejasností, které potřebuji vyřešit, hlavně ta cívka.