Zesilovač 8x EL84 2x 30W High-End (Stránka 7 z 24)

Zdravím v tomto vlákně.
DaVidsob's- Když máš těch 300V , tak pokud použiješ elektronku ECC88, můžeš ještě srazit napětí a navíc toto sražení použít k další filtraci.

kottka 3. mam, ale nelistuju v něm, já ty schémata všech zesilovačů znám skoro naspaměť, v lukešovi si listuju, ale třeba jak nastavit pracovní bod u triodovýho zesilovače sem tam nenašel
a sondu k osciloskopu vubec nepoužívám připojuju ho rovnou na ten rezistor

zdenoeddie-Předpětí je nutno naplánovat tak, aby byl PRACOVNÍ BOD elektronky v lineární a bezpečné oblasti. Nejlépe takový, pro který byla primárně konstruována. Jestli to je podle typu elektronky více než -2.5V nebo u jiné třeba i méně než -1V je v podstatě při použití vstupního potenciometru nepodstatné. Zesílení celého předzesilovače je navíc přemrštěné.

Doplňuje 

Toho bude, ale s ECC83 při těch 300V,  těžko dosahovat.

No mám pocit, že Davdsob tu chce, abysme mu opsali vlastními slovy celýho Lukeše. Hlavně, že tu knížku má a čte.
Tak ač se to nezdá, tak mřížka má nějaký hoodně velký vstupní odpor, který se mírně zmenšuje s klesáním -Ug1 od -1,3V k nule. (Odtud velikost předpětí při způsobu získávání samočinného předpětí -1,3V na velkém Rg 10M.)

Ale u malých lamp typu ecc83 to je stejně proud <5uA, tak to neřešte, při buzení obdélníkem vám víc provede kapacitní proud kapacit mřížka-anoda. Tím chci říct pouze to, že to přehnaně neřešte a s ecc83 klidně stavte, ale předchozí stupeň by měl mít pokud možno malý výstupní odpor. Tedy malé Ra, nebo srpp či katodový sledovač. Taky je někdy vhodné provést neutralizaci vstupní kapacity..

Vono totiž vynecháním oblasti 0V až -1,3V se připravíte o nejlineárnější a nejstrmější oblast (u triody). Takže vono je to vyhánění čerta Ďáblem.

To byste pak taky mohli řešit, že je imho blbina všude cpát Rg 1Mohm. A pak byste taky mohli dojít k tomu, že je imho blbina tam cpát vůbec takovou strašně nelineární součástku jako je flaška.

máš pocit, ale špatnej

Hranatybraska:
Hele co máš proti tiodám? tak tam vraz čtyřdody!!!!
njn ale vysvětli to někomu v pár řádcích. On ten svod má víc funkcí, než jen svod. Žejo.
Co se tejče linearity, mrckni na mou oblíbenou triodu EC86. tomu se říká přímka, mí 68, strmost 14mA/V.. a nikdo tu s ní nic nestaví... škyt...

elipsa, DaVidsob's, zdenoeddie:
Jo co se tejče pracovního bodu a rozkmitu napětí, si nutno taky uvědomit, že dynamická charka není zrovna identická se statickou, páč jak se pohne Ug, uhne taky Ua díky Ra a  tímpádem se posunete na jinou převodní charakteristiku....
Ale to je o tom kreslení do charakteristik.
Já teda raděj používám pravítko a tužku... IDE mi to tak líp... až si vzpomenu, kam sem toho Lukeša založil tož  i ocituju kde přesně píše na téma pracovní bod triody. Si piš, že to tam někde bude. Bohužel mám víc knížek jak polic v knihovně tak občas něco něčím zarovnám a pak se hledá bádá a přehrabuje... Knížek je v každý slušný knihovně celej regál.
  Jenže mám pocit, že dneska se tak maximálně gůgluje, a řekněme si, že gůglovat něco, co bylo aktuální v 60-tejch letech je tak nějak jako dělat z prdu kuličku. Kýbl keců, dohadů a pohádek. Pokud chceš rozumět starejm mašinám, musíš přestat dřpět u tý televíze (monitor), co na ní ide ten internet a jít si dřepnout do technický knihovny. Pak možná pochopíš co a jak funguje. Pokud to pochopíš, pak budeš schopen navrhnout vlastní obvod (jakýkoliv). Pokud se ti nechce, vem odzkoušený schéma prostě to okopíruj a budeš mít výsledek. Nebo máš ještě další cestu. Zkoušet a přemejšlet u toho - lecos možná  znovuobjevíš, a určitě si to pak budeš i pamatovat. ale to je dost dlouhá cesta...

Vezmi nějakou triodu. nakrm ji rozumným napájecím napětím (aspoň dle katalogovýho listu) Vraž k ní Rk formoou trimru (co vydrží patřičný proud) na g vraz generátor a koukej , co se bude dít (automatický předpětí). Názorný, blbovzdorný, snadno pochopitelný. Měřit Ig stejně nemáš čím (teda pochybuju že seš schopen měřit desetiny až jednotky mikroampér). Pka zkus totéž, katodu tvrdě na zem a z lab. zdroje na g přiváděj předpětí - a zas koukej, co se děje (pevný předpětí).

Dyk to není zas nic světobornýho... Akorát to chce chvíli přemejšlet cože se tam děje, proč například slušnej výrobce u triody uvádí síť převodovejch charakteristik při různejch Ua atd... A proč u pentody je převodní charka jen jedna... a proč anodový chrky mají u jedný pentody dlóóóóuhý koleno a jsou krásně rovný a u jiný jsou ostře zlomený, jakoby koleno snad ani kolenem nebylo , ale zato mají kolem malých Ua tvar vlnobití... Co je vlastně ten průnik, do je ta slavná Berkhauzenova rovnice a co z ní plyne.

A proč nejdůležitější údaj u diody je maximální špičkový proud a proč je tudíž dobré znát vnitřní odpor trafa a proč výrobce pro různý zapojení a různý kapacity 1. kondíku předepisuje různé hodnoty sériového odporu... proč 2 diody paraleně mají mít každá svůj ochranný odpor, proč nemůžeš čekat, že budeš mít k dispozici dvojnásobek proudu... Tzn jedna dioda mi dá jmenovitejch 180mA, dvě diody paralelne můžu očekávat tak max 300mA. a proč je pro diodu větší průser "zvonuzapnout" zesík po 5 sekundách vypnutí než po hodině vypnutí..

To jsou základy.

Pak třeba dojdeš na to proč mám tak rád flašky s rámečkovou mřížkou a proč nemám rád když někdo  "převlíká" pentody za triody.

pánové mi se fakt nechce opsat tu celýho Lukeše Zuzánka, Deutsche, Kubáta, Musila, Kottka a tunu dalších autorů včetne konstrukčních katalogů Tesly (ty malý příruční jsou v tomhle ohledu kuhovnu)...

Pokračování příště jdu hajat.

Pokud nejsou stupně přímo vázány, tak to malý výstupní odpor předchozího stupně nezachrání!!!