Povrchová úprava dýhy - napouštěcí olej (Stránka 1 z 2)

Olej bych na dýhu asi nepoužil. Je to určený k napuštění masivu.
Jestli požaduješ přírodní vzhled, tak použij nějakej tvrdej vosk.
Dobrý zkušenosti mám s Osmo.

Teď jsem si dělal stolek pod Hi-Fi. Řešil jsem, co s podýhovanými a nijak neošetřenými dtd deskami, které byly poškrábané, a místy pokryté světlými fleky od kdovíčeho. Vzal jsem to hadrem, namočeným do Luxolu. Paráda, není vidět vůbec nic, je to jako nové!

Ale to je jen o lidské pohodlnosti, která nás dovedla až k lakování dřeva, který znemožní dřevu dýchat a časem praská. Přírodní materiál si zaslouží přírodní ošetření a celoživotní péči. Pokud tohle není někdo ochotnej absolvovat, tak ať to nastříká sprejem a dál to neřeší. Ne bezdůvodně jsou třeba staré zbraně, či hudební nástroje a podobně, ošetřené oleji či vosky, povrchově v lepším stavu i po stovkách let, než novější před pár lety, či desítkami let vyrobené a lakované.
Ano, potřeba jednou za čas olejový či voskový povrch ošetřit je daň za životnost mnohonásobně převyšující životnost moderních prostředků. Chápu, že mě třeba nemusí zajímat životnost stovky let, ale třeba na zbrani bych nesnesl nic jiného, než olej, či vosk, protože ji neustále držím v ruce a i komfort toho držení je úplně někde jinde oproti lakovaným. Stolek na hifi je samozřejmě něco jiného, ale třeba já mám nadmíru rád tradiční přírodní prostředky či postupy, staletími ověřené.
Tím se samozřejmě nevylučuju z moderních materiálů- třeba na gramofonových ramínkách mám nejraději karbon, jak z praktických, tak i estetických důvodů.

Ale já nemluvil konkrétně o tvém stolku, myslel jsem to jen jako příklad

Víš, ono jde taky o to,  že ty tovární značkový směsi jsou neúměrně předražený. Když si takovou směs podle letitých vyzkoušených receptů namícháš sám, tak tě vyjdou při stejném množství i na desetinu ceny.
Další otázkou taky je skutečnost, že u beden bych tohle vůbec neřešil, protože nejsou vystavené povětrnostním vlivům, nesahá se na ně, nepřijdou do styku s ničím agresivním a "žijou" více-méně ve stálých teplotních podmínkách a suchu. Já se těmhle postupům ošetřování dřeva věnuju hlavně v oblasti černoprachových zbraní-pažeb, které existují v dost agresivních podmínkách- kyselé povýstřelové zplodiny obsahující kyselinu sírovou, kyselý pot s agresivními solemi, a pod. Zde je nutné opravdu poctivé hloubkové ošetření vhodnou "technologií".
V každém případě tyhle postupy jsou složitější a zaberou podstatně víc času, než lakování, a trvá dost dlouho, než si člověk vytvoří vlastní praxi- nejvhodnější postupy pro každý typ dřeva, které se v dané oblasti používá. Já mám navíc potřebu vědět, s čím pracuju, což často u továrních směsí člověk nezjistí.
V každém případě je zajímavé, že postupy a materiály používané už před stovkami let mnohdy předčí ty moderní. Abych pravdu řekl, já se v tomhle vyžívám, mě to uspokojuje, a samozřejmě to nikomu nenutím.

Ukaž fotku těch beden.
Já se chystám dýhu na bednách (americkej ořech) taky voskovat.
Nejdřív ale musím najít truhláře, kterej mi udělá sesazenku.
Jednou jsem si jí dělal sám, ale bez vybavení je to děsná pakárna.

Fotku mého kina samozřejmě mám, ale nevím, jak ji sem vložit ..... snad jedině nahrát na nějaký server a hodit sem odkaz. Jedná se o 5 beden ze základního korpusu z 18mm MDF s podáhováním chemoprenem. Byla to makačka jako prase, ale dělalo se to krásně. Klidně bych do toho šel znova. Více méně jsem to celé sfoukl s horní frézkou , přímočarkou, půjčenou lamelovačkou a hotovka. Akorát teda dva roky práce jediné co jsem neměl byla velká pásovka, na kterou jsem si to musel odvézt do stolárny ke známému. Osazení bude bohužel druhořadé, ale já to dělal právě jako kus nábytku že to bude hrát a jak je věc druhá a pro mě méně podstatná. Ovšem řekl jsem si, že první doladím design a pak se opřuvu do valstních výhybek na míru a podobně. Je to moje vrcholové dílo  ato jsem přes dřevo naprostý laik.

Vlastně zkuste mrknou zde .... pár fotek tam mám. Sice tam nejsou nalakované čela (ty jsou dnes už na černo) ale jinak je podstata stejná

Momochodem, taková chuťovka . reproduktory mají demontovatelnou zadní stěnu a všechny měniče budou vmontovány zevnitř .... tudíž na svět budou koukat jen papírové měmbrány

http://www.repromania.net/forum/downloa … hp?id=6427
http://www.repromania.net/forum/downloa … hp?id=6428
http://www.repromania.net/forum/downloa … hp?id=6429
http://www.repromania.net/forum/downloa … hp?id=6430
http://www.repromania.net/forum/downloa … hp?id=6431

Docela vážně začínám uvažovat nad tím, že si uvařím něco svého z pravého včelího vosku, který mám doma ..... a pokud ne, nechám dýhu jen povrchově ošetřenou olejem ..... a to jsem vlastně původně chtěl. Mám jasno v tom, že budu vybírat buď:

- Den Braven - Sct. Croix.
- Remmers
- Adler

.... popřípadě zítra v práci (pracuji v OBI) vezmu vzorek dýhy a odzkouším pár plechovek těch šmějdů co máme na obchodě ... ale pochybuji, že mě něco opravdu osloví

Další prostor pro diskuzi mám samozřejmě taky ... jaký způsobem olej aplikujete ? Jen to naflákáte štetcem a po dané době (10-20 minut) utřete hadříkem ? Někdo radí nanášet houbičkou, někdo zase hadříkem opatřeným uzlem ....

Má smysl nanést jednu vrstvu, po uschnutí lehce přebrousit (postavené chlupy) a dát druhou vrstvu ? Nebo tohle u dýhy nehrozí ? Je nepší dýhy před samotným procesem lehce přejet mýdlovou vodou, nebo jen čistou vodou, aby se chloupky zvedly a po uschnutí přebrousit ? Po té nanést olej a již nebrousit ? Máte praktické zkšuensoti ?

Díky všem ! Zde jde teorie stranou ..... proto to tolik rozvádím

To je jasné ... vše samozřejmě testuji na nalepení dýze a úplně identických podmínkách. Po dnešních testech v práci mi krásně vyšel Xyladecor - Napouštěcí olej odstíh TEAK ... velice krásné ! Ale na omak je nejlepší povrch po Sct. Croix. .... samet !

V týdnu dám šanci Remmers a Adler a pak rozhodnu .....