Michal napsal:vítr nějak foukne krz kanály, já dostanu 7hz a usnu jako šípková růženka.
Zdroj: www.mindtechnology.cz
Mozkové vlny
Historicky rozeznáváme čtyři hlavní typy rytmických EEG vln (beta, alfa, théta a delta). Neexistuje přesná shoda týkající se frekvenčních pásem.
Delta (<4Hz)
Je nejnižší frekvencí. Objevuje se standardně při třetí a čtvrté fázi NONREM spánku (hluboký spánek). Tato aktivita je též pozorována během intenzivního myšlení (tzv. nerytmická mentální delta). Patologická složka se objevuje ve stavech bezvědomí nebo po mozkových zraněních. Je dominantní frekvencí pro děti do jednoho roku. Je vlnou s nejvyšší amplitudou s hodnotami mezi 10 a 300 μV. Snížením delta aktivity roste bdělost. Naopak, je-li přítomno větší množství delta aktivity během dne, znamená to ospalost nebo problémy se soustředěním.
Théta (4-7,5 Hz)
Může být rytmická nebo nerytmická s difúzním výskytem. Tato mozková frekvence je spojována s kreativitou, intuicí, ale patologicky též s denním sněním, úzkostí a depresemi. Častější výskyt je u dětí do 13 let. Théta aktivita je výrazná při meditaci a hlubokém vnoření do sebe. Též se vyskytuje při emocionálním vzrušení. Často se vyskytuje temporálně. Je v mezích normy pokud < 30 μV. Je také normální během některých fázích spánku.
Alfa (7,5 až 12 Hz)
Alfa vlny jsou v rozmezí 7.5 až 12 Hz. S amplitudou od 10 do 150 μV. Je-li alfa převládající, subjekt se cítí uvolněně a klidně. Je to základní rytmus, vyskytující se u zdravých dospělých v relaxovaném stavu. Je přítomna téměř stále po třináctém roku života, kdy je dominantní. Alfa se objevuje. kdykoli je člověk bdělý, ale aktivně nezpracovává informace. Je nejvýraznější v okcipitální oblasti (v zadní části hlavy). Patologicky se pak vyskytuje frontálně, zejména u dětí s poruchou pozornosti. Alfa se zvýší při zavření očí nebo při hlubokém dýchání. Po otevření očí se opět alfa snižuje. tzv. alfa blokáda. Při přemýšlení a počítání alfa klesá. Někdy mluvíme též o tzv. pomalé alfě (8-10 Hz) а vysoké alfě: (10-12 Hz).
Beta (nad 12 Hz)
Reflektuje desynchronizaci mozkové aktivity. Nejvíce je pak patrná frontálně. Může chybět nebo být redukována v oblastech poškozené kůry mozkové. Beta je stav, který je příznačný pro otevřené oči, kdy posloucháme nebo myslíme, řešíme problémy, uvažujeme, děláme rozhodnutí, zpracováváme informace z okolního světa. Beta má relativně široké rozpětí, dělíme je na nízkou, střední a vysokou.
Nízká beta (12-15) “SMR”:
SMR je velice důležitá aktivita pro EEG biofeedback trénink. Je dominantní v sensoritomtorické oblasti (oblast C3, Cz, C4 viz. obrázek). Tato aktivita je potlačena při pohybu, omezení pohybu naopak SMR zvyšuje. Odráží stav relaxovaného soustředění zaměřeného dovnitř.
Střední beta (15-18)
Odráží myšlení při otevřených očích, pozornost je obrácena ven. Je to stav pohotovosti, ale ne předrážděnosti.
Vysoká beta (nad 18Hz)
Odráží pocity ostražitosti a předrážděnosti.
Gama (nad 36 Hz)
je aktivita super-vysoká beta. Gama se pohybuje v rozmezí 36-44 Hz (je uváděno i více) Je frekvencí, která je přítomna v celé části hlavy. 40 Hz aktivita je pozorována u dospělých i dětí během řešení problémů. Zdá se, že se podílí při řízení mozkových procesů, podporuje učení a umožňuje mentální ostrost. Dobrá paměť je asociována s efektivně regulovanou aktivitou 40 Hz, zatímco nedostatek této aktivity, přináší sníženou schopnost učení. Dříve se myslelo, že souvisí pouze s úzkostnými stavy či mimořádným vypětím.
Dále rozeznáváme například μ (asociováno s motorickým kortexem), σ (spánková vřetena, III stádium NONREM spánku), λ, κ a další rytmy. Nejznámější epileptický komplex je vlna-hrot.
Co jsou binaurální rytmy?
Binaurální rytmy vznikají jako odpověď jednotlivých částí hemisfér mozku na vnější stimulaci přicházející z vnějšku zároveň do obou uší. Frekvence musí být nižší jak 1000 Hz a rozdíl vln nižší než 30 Hz. Tak například, přichází-li frekvence 410 Hz do pravého ucha a 400 Hz do levého ucha, vznikne interferencí těchto vln vlna jež je modulována frekvencí přibližně 10Hz. Tato frekvence není vnímána v pravém slova smyslu jako tón, ale je vnímána jako binourální rytmy na, který má tendenci se mozek vylaďovat skrze přirozený mechanizmus FFR. Tímto způsobem je teoretické možné použitím různě modulovaných vln dosahovat příslušné stimulace kortexu za účelem ovlivnění stavu vědomí.
Prostě je známo že zvuk ovlivňuje lidské chování. Jenže to není okamžitá reakce ale postupná!