Novy subwoofer pro kamarada (Stránka 4 z 5)

Ze by mel reproduktor s pridanou hmotnosti rezonanci ve vented bedne kolem ~ 38Hz a bez pridany hmotnosti korigovany elektronicky ~ 60Hz?  O to vic pak plati veta pana doktora Sykory o zkresleni pod Fs reproduktoru - protentokrat ve vented bedynce. Zkuste si to nasimulovat ....

Halene ať už je Fs kde chce, se zátěží to nebude mít lepší zvuk než s korekcí, spíš naopak (plus nevýhody které s tím souvisí). Je to zase jeden z těch případů kdy simulace vypadá dobře a výsledek stojí za prd. Zkus to obojí a rozhodneš se na základě vlastní zkušenosti. 200g modelíny stojí tak pade a dá se pak celkem dobře z membrány odstranit. A aktivní filtr (i kdyby jenom na univerzální desce na zkoušku) určitě taky dokážeš ubastlit.

Mohu pouze konstatovat, ze RNDr. Sykoru a jeho poznatky jsou pro mne smerodatne. Opet odkazu na Amaterske radio, Prakticka elektronika, 8/99, clanek Stavime reproduktorove soustavy XXIII, stat o zkresleni pod Fs a principy jeho vzniku. Cetl jsem tu stat mnohokrat. Mohu se mylit,  mozna se myli RNDr. Sykora, kdyz se opovazuji zde na foru pouzit jeho poznatky ....

Luikas - tvrdis ze s pridanou zatezi vznikne vetsi zkresleni, kde, na jake frekvenci, jakeho typu.
KarelXth - nechci lepsi zvuk, chci pouze zvuk nepoznamenany nepatricnymi vyssimi harmonickymi (zkresleni harmonickou).

Korekce, tzn. utlum od kmitoctu XY nebo naopak vyzdvizeni pasma pod kmitoctem XY, subsonicky filtr  do signalove cesty nechci z techto duvodu : prubeh GD,  prubeh faze, zkresleni pod rezonancni frekvenci reproduktoru.

Prozatim nikdo nevyvratil  princip vzniku tohoto zkresleni pod Fs reproduktoru - at nekdo logicky toto tvrzeni vyvrati (a tim i tvrzeni RNDr. Sykory), budu jen rad.

Usnadnim i potencialnim vyvratitelum teorie zkresleni pod Fs cestu k materialu, ze ktereho cerpam - http://www.czechaudio.com/pdf/SRS20-29.pdf

"Pro kmitočty pod rezonanční frekvencí má takto vzniklé zkreslení stejný charakter jako zkreslení vznikající mechanickým omezením, takže se zde velmi prudce zvětšuje s výchylkou."
posledné tri slová- a pretože výchylka závisí od naladenia BR, pre rovnaké naladenie bude minimálna (minimum impedancie)na rovnakom kmitočte, nezávisle na fs samotného reproduktora.
Ten nárast skreslenia pod Fs reproduktora(zapríčinený rastom výchylky, teda mechanickými problémami) platí len pre umiestnenie v nekonečnej ozvučnici.
Je zrejmé, že si simuláciu neskúsil.

Halen
A ak znížiš fs toho istého reproduktora pridanou hmotnosťou napr. na 30Hz a zachováš ladenie basreflexu (a Q),max.výchylka nebude na 45Hz a nebude jej priebeh rovanký??? Akustický výkon je (zjednodušene..) plocha x výchylka, ak má byť SPL rovnaké, tak to bude to isté, akustický výkon nevznikne z ničoho. Alebo "hrá" membrána, alebo basreflex. U uzavretej ozvučnice to bude ešte horšie, všetko "ťahá" membrána.

MethMan
Ako myslíš, ale v CC ten akustický výkon "nevyrobí" nič iné, len membrána, je to jediný zdroj zvuku.. Ak to má byť napr. na 30Hz rovnaké ako na 60Hz, výchylka na 30Hz bude 4x vyššia ako na 60Hz, teda aj skreslenie dané nelinearitami reproduktora.Je jedno, či sa to(pokles dole pri CC) vyrovná ekvalizáciou, vyšším objemom boxu, zmenou Q alebo inak. Jednoduchý pokus v simulácii, pri BR výchylka na 30Hz cca 1mm,  pri CC s rovnakým reproduktorom s aktívnou ekvalizáciou na rovnaký priebeh SPL (korekcia na 30Hz viac ako +6dB)je výchylka cez 4mm pre rovnaké SPL, potrebný príkon (na 30Hz)je viac ako 4xvyšší. Tá "špekulácia" je podložená , praktické pokusy mám dávno za sebou.

check
Ano, ak máš reproduktor ktorý zvládne potrebný príkon (tepelná kompresia, lineárna výchylka..cena) a nevadí že je nutný podstatne výkonnejší (a drahší) zosilňovač, tak to "práskni" do CC a vyrovnaj ekvalizáciou. Pri BR repro nijak "nedostáva po čuni", vždy je tam poddajnosť objemu ozvučnice, len ten rezonátor (pri BR) sa nerozkmitá okamžite, takže pri CC sú GD a impulzná odozva trochu lepšie, v príklade hore je to 30ms vs. 18ms na 30Hz .

check
Ale to ano, píšem že ten rezonátor (BR) sa nerozkmitá okamžite, rezonancia zníži výchylku až po rozkmitaní celej sústavy. V prvom okamihu sa box správa ako CC, akustická hmotnosť v BR funguje(veľmi zjednodušene) na začiatku tranzientu ako "štupeľ", ktorý mení BR na CC,reproduktor je v prvom okamihu brzdený len poddajnosťou (objemom). Trvá to pri normálnom BR(nie bandpasy, vyššie rády)max.polovicu periody signálu na kmitočte BR. Výchylka na začiatku tranzientu (ale len s kmitočtom naladenia BR!!! a v tesnom okolí,podľa Q basreflexu) nebude vyššia ako v CC. Závisí to aj  od pomeru poddajnosti (objem boxu) a akust. hmotnosti (rozmerov) portu.
EDIT: Možno by sa to dalo simulovať na náhradnej elektrickej schéme BR sústavy napr. v MC, bežné akustické sim. programy ako LspCAD(ani AKABAK) to nedokážu.

Pak je ale vlastně ten BR k ničemu ne? CC má oproti BR při stejné charakteristice lepší parametry (krom tlumení zkreslení harmonického signálu), jestli chápu dobře? Vyšší SPL/nižší zkreslení BR dosáhne akorát za předpokladu postupného náběhu harmonické frekvence a jeho postupného útlumu.
U subu by takový BR byl použitelný maximálně na lehké podpoření nejnižších frekvencí - menší objem a BR laděný hluboko. Naladit by to šlo, protože BR nebude příliš aktivní a vibrace vzduchu nebudou tak velké - postačí menší průměr. Chtělo by to separované průběhy reálných signálů - varhany, bubny, dupání dinosaura, výstřel z děla, průlet vesmírné lodi, ady se dalo určit v kterém pásmu mají kmitočty harmonický charakter a ve kterém spíš "špičkový." Podle toho určit pásmo ve kterém se vyplatí mít naladěný BR.
Pokud vynechám varhany/baskytaru/kontrabas, zajímalo by mě, který nástor/předmět je schopný vytvořit hlubokou harmonickou frekvenci. Spíš tady budou efekty, u kterých vlastně nikdo neví jak mají znít - zkreslení tolik netrápí (BR ztrácí smysl).

Asi teda zkusim dát 12BR70 do CC a vyekvalizovat, no nejdriv postavit ten kompenzační clen (to uz budem resit jinde).