Když jsem stavěl kytarové hlavy, tak jsem používal normální kovové jackové zásuvky a zemnil jsem do společného bodu katody první elektronky, odkud pokračovala zem na katodový společný bod další elektronky atd. a nikdy jsem s tím neměl problém. U jednoho Fender Twin reverba se mi podařilo dosáhnout odstupu okolo -80dB, což je na nástrojový aparát sakra dobrá hodnota.
Problém jsem měl akorát při stavbě kopie Orange M120, který nemá nfb z výstupáku nikam a tudíž se nesmí zapnout nezatížený, Vyřešil jsem to plastovým jackem s rozpínacími kontakty a 25W odporem 15ohm. Hlava hraje dodneška, oranžová koženka špinavá jako prase, box otřískaný jako by spadl ze třetího patra, ale všecko chodí, jak má. Veškeré použité součástky Tesla kromě jacků, spínačů on-off a standby a dvou 12AX7 Sovtek, teslácké ECC803S se nedaly pro mikrofoničnist použít, asi jsem dostal nějakou blbou várku. Zvukově jsou největší průser ECC83 RFT, kupodivu po přepojení žhavení měly výborný zvuk ruské 6N2P ročníky 1957-1959 vytahané z Rubínů a já nevím čeho ještě, a čemu jsem se divil nejvíc, tak velmi dobrý zvuk a minimální mikrofoničnost mají prastaré 6CC41, ale asi to bude taky kus od kusu.
Doporučuju samostatnou regulaci předpětí -Ug1 pro každou koncovou flašku, asi tak nějak, jak to má MUSIC130, MUSIC70. MONO50 a MONO130. Není pak nutno používat předražené párované dvojice nebo čtveřice, prostě si do katody každé flašky dáte DRÁTOVÝ odpor 1R5-2R2 a nastavíte si předpětí pro každou flašku samostatně. Pak bych ještě doporučil do g1 koncových elektronek zařadit odpor okolo 10 kOhm, napětí pro Ug2 vzít ze samostatného vinutí, přes tlumivku okolo 20-30H/50mA a za tlumivkou to zatlouct elektrolytem nejméně 50uF a do každé g2 koncových lamp zařadit DRÁTOVÝ odpor okolo 560R-1k/5W. Napětí pro Ug2 se dá samozřejmě vzít i z anodového napětí, přes tlumivku okolo 40H/50mA a za tlumivkou zatlouct elytem okolo 50-100uF. To lze udělat ale pouze v případě, kdy se Ua příliš neliší od předepsaného napětí pro Ug2.
Vtipné je na tom Orange to, že jsem síťák i výstupák a dokonce i tlumivku motal jak debil v ruce a ono to chodí už tak deset let bez jakékoliv impregnace, pouze ve výstupáku jsem každou druhou vrstvu proložil kondenzátorovým papírem, sekundár jsem neprokládal vůbec.
Reproduktory jsem použil Jensen, vykuchané z rozbité bedny Echolette a ten aparát dodneška sestřeluje spoluhráče z pódia, má to 120W a ty Jenseny mají citlivost 102dB/W/m.
škoda, že už teď nemám tolik času a trápí mě nemoci, jinak bych si třeba Plexi 1959, nebo Fender Twin postavil docela rád. Navíc dlužím spoustě lidí opravy přístrojů, tak to bude muset počkat a na zimu....