Nu ono právě existují oscilátory, které využívají přechodové jevy v lampách. Existují triodové oscilátory, které jedou třeba na 100MHz (tj. doba jednoho kmitu je blízká průletové době elektromů systémem) a kmity vytváří oblak elektronů, který se prohání mezi anodou a první mřížkou. To jen tak pro ilustraci. Neříkám, že by to měl být případ tohohle zapojení.
Nu třeba by mě zajímalo, jak se posune pracovní bod, jak vypadají anodové charakteristiky (aby se s tím dalo rozumně počítat při návrhu-a taky, nevytváří se tam někde oblast se záporným odporem, což by přispělo ke vzniku dynatronového jevu (kmitání způsobeným záporným odporem v nějaké části charakteristiky lampy)). Dále by bylo dobrý udělat spektrum signálu, tedy ne jen, že s propojkou je to tolik %THD a s kondenzátorem tolik%THD, ale třeba jak se změní jednotlivé harmonické.
Ale jak říkám, dělejte si co chcete, pokud vám to vyhovuje a přinese pozitivní posun kupředu. Teďka plánuju zesilovač se svazk. tetrodami, takže nemůžu ověřovat. Mě tam ta třetí elektroda jaksi chybí.