Lampový zosilnovač prosím o radu (Stránka 2 z 12)

Podobné zapojení jsem chtěl zkusit s 6P3S

Jen stále nemůžu sehnat drát na výstupák

0,2mm a délku..jsem ještě nepočítal. Na dvě kostřičky plechů EI25. Ale je jasný, že pár metrů to nebude a celou 1kg cívku nespotřebuju.

Nu však neva, to se časem sežene
eddie: Abysme nebyli furt OT, musím podotknout, že varianta s najitím starého stereo rádia a vybrakování je ekonomicky nejpřijatelnější varianta, gór pro tebe jako pro studenta. Na druhou stranu vykuchat hrající lampové stereo rádio je podle mě kanibalismus. Na druhou stranu, pokud je ale to rádio už na sběrném dvoře, jiný osud, než rozkuchání ho zřejmě tak jako tak nečeká.

Ja som našiel pred panelákom vyhodenú Capriolu. Zosilňovač je tam tvorený 4xEL95 a 3xECC83. Zosilňovač funguje, aj tie reprone ktoré tam sú, sú veľmi pekné. Kuchnúť alebo ponechať osudu?

Pekný večer prajem, dnes sa mi podarilo zohnat originál výstupák ku gitarovému zosilnovacu s PCL86 rady : 9WN 676 26 2 . Sieták už mám takže okrem petíc a niektorých pasívnych prvkov mám všetko.O priebežnom vývoji vás budem informovat. Ale na začiatok si na zoznámenie s lampami postavím http://pandatron.cz/?235&elektronkovy_am_prijimac .

Motal jsem v ruce několik výstupáků, a nikdy se neprorazily. Ale je to spousta hodin pečlivý práce.

No já jsem na každou vrstvu nanášel  lepidlo epoxi, tím se to krásně zpevnilo a impregnovalo, jednoduchý a účinný. Elektrická pevnost epoxi je velice slušná. Akorát si člověk musí dávat pozor, aby si nezapatlal ruce, epoxi je docela hnusnej sajrajt.

Žárovka je moc velká a rozbitná, používám při generálkách elektronkáčů odpor 10R/6W, přiletovaný na dvou fousech s krokodýlama a celé zavařené ve smršťovačce.
Při generálce např. AUJ620 zůstává na každém 100uF/450V kondu po vypnutí skoro plné napětí, protože jakmile spadne žhavení /AUJ620 má zvlášť žhavicí+předpěťové a zvlášť anodové trafo/, tak není žádný odběr anodového ani G2 proudu a kondy zůstanou podle své kvality nabité pěkně dlouho. Posledně jsem na to zapomněl a ve snaze modul otočit na stole jsem jej jednou rukou drapl za elyty a druhou za kostru. Chvilku tma, pak to se mnou mrdlo o zeď a od té doby už si na ty kurvy dávám pozor. Ono 800V zas není takový lechtání...V MUSICech jsou kondy vybité relativně rychle, protože žhavení se vypíná současně s anodami a dokud EL34 a zbytek žhaví, stačí se ty kondy vybít na takové neškodné polechtání.
Nevím, kdo ve Vráblích v roce 1964 vymyslel AUJ620, ale musel to být pořádný hňup, protože šel skoro až na mezní údaje EL34 /800V, 100mA/, přitom z nich vysokou Raa cca 11 kOhm dostali jen 75W a konce byly v provozu strašně nespolehlivé, propalovaly se bakelitové sokly elektronek mezi jedním pólem žhavení a anodou /trochu nešťastné zapojení patice/ a cca po dvou letech byly EL34, vytažené z AUJ620 úplně vyšťavené. Navíc při každém průskoku vysokého napětí vylítly katodové 0,4A pojistky.
A mám pocit, že to byl stejnej kokot, který navrhoval konec do MONO50, kde se pro výkon 40W používá zcela zbytečně vysoké napětí 650V bez buzení.
Pak někdo ve Vráblích dostal rozum a MUSIC70 i MUSIC130 a MONO130 už mají jednotné anodové napětí 500V a výkon se z EL34 bez problémů dostává vhodně přizpůsobeným Raa výstupáku. A ještě zajímavější je, že pokud nejsou EL34 z MUSICů poškozené kladným napětím na g1, prosakujícím přes bachraté kondenzátory M22/400V, tak mívaly většinou poměrně slušnou emisi.

Edit: jinak transformátory INDEL k elektronkovým zesilovačům jsou poměrně dobré, slušnější než od Tronicu, které si tam původně nechával dělat GES. Jsou pravda poněkud drahé pro kapsu studenta a na pokusy, ale když si ho koupíte a využijete např. jen půlku primáru, tak Vám to trafo zůstane na další, lepší konstrukce.

Ja to u predzesilovacu s velkymi filtracnimi kondy  resim vybijecim obvodem,po vypnuti se kondy vybiji za cca 50s...u jednoho predzesilovace mam na kazdy kanal vic nez 10000uF,tam to napeti vydrzi hodne dlouho,lampy v tohmle pripade EF806s berou pokud se pamatuju 2,6 mA...