Ke zkreslení -
"něco jako lampový zesilovač který má zkreslení v řádu jednotek procent ale někteří lidé nad jeho zvukem taky dokáží onanovat"
Pokud je to zkreslení stejného charakteru, jako např. u reproduktorů, tj. jde o tzv. nízký řád nelinearity (jen "nízké harmonické"), slyšet to není a takové zkreslení může nabývat při vyhodnocení zažitou THD metodou klidně i jednotek procent, aniž by to cokoliv znamenalo. Rozhoduje charakter nelinearity, ne její velikost vyjádřená pomocí obvyklé harmonické analýzy.
Ke směrovýcm vlastnostem -
"Směrove charky bych moc neřešil ... 1) bedny namířené na uši"
Nejde až tak o to, kam je co namířené, ale kolik akustického výkonu to v závislosti na frekvenci dokáže vyzářit při vyrovnané frekvenční charakteristice přímého zvuku. Velké reproduktory z principu bohužel neumí vyzářit frekvence nad cca 5 kHz v dostatečné míře. Proto "nemají detail na výškách" - prostě tam žádné výšky nejsou. Tzn. ani případné měření v ose reproduktoru o jeho schopnosti zahrát "detail na výškách" pro běžné poslechové podmínky, kde se velkou měrou uplatňuje zvuk odražený, prakticky o ničem nevypovídá. Krom toho je sluchový orgán sám o sobě se zvyšující se frekvencí směrový a zachytává tak na výškách už jen to, co se k němu dostane spíš ze stran, vynecháme-li vnímání (ultra)zvuku i jinou cestou, než ušima. Čili pokud něco na výškách úzce směrujícího mířit na uši, tak -aby to mělo efekt- jedině ze stran, ne zepředu
"potřebuju slušné pásmo okolo 80-1500hz a to slušné znamená dobrou fázi "
Není ale žádný důvod, proč by vícepásmová bedna nemohla docílit pocitu "jednopásmové" reprodukce, jen toho není úplně snadné, resp. samozřejmé dosáhnout. IMHO je často za vinu pocitu, že něco není "dobře sfázované", že něco hraje blbě na středech atd., úplně něco jiného, než co za to ve skutečnnosti může...
Jednopásmo, pokud není moc velké, může na chvíli pomoc, ale nezachrání... Neříkám, že neplatí, že čím méně pásem, tím líp - jen, že jedno je opravdu málo. Na druhou stranu jich ovšem není potřeba víc, jak dvě.