Síň slávy - spolehlivá zapojení zesilovačů, vhodná ke stavbě (Stránka 2 z 6)

... tak, a je z toho Audio Racionálně ...

Je zde několik zmínek o V-MOS 60. Mozná se někomu budou hodit moje postřehy. Kdysy jsem se tím zabýval, narazil jsem na tu topologii v knize Výkonové tranzistory mosfet
http://home.zcu.cz/~jcerny7/download/Ai … t.aspx.htm
Kde to bylo publikováno jako příklad možného využití MOSů. Zapojení původně pochází z nějaké aplikační příručky Siemens, která je staršího data než projekt V-mos 60. Vdobě když jsem se tím zabýval ještě neznaje moudrosti zdejšího fóra jsem navrhl desku-vyleptal-blablabla... až došlo na výběr koncových tr. původní buzny se mi nepodařilo sehnat o náhradě kundama jsem ješte ani netušil. Tak jsem zašel do blízkého bastl obchodu a celý nadšený z nízké ceny jsem koupil hrst IRF 640. Tenkrát jsem ještě netušil že bych se takovým obchodům měl vyhýbat. I tak mi bylo divné, že na některých tr. je popis přesně odpovídající datasheetu IR a na jiných je jakási nečitelná mazanina. Milé tr. jsem roztřídil na "snad originály" a "zbylý hnus". Milé IRF640 jsem osadil do zesilovače a jal se oživování. Byl to můj první složitější zesilovač, před tím pouze "superáčkovépíčoviny". Po nalezení několika chyb na dps se mi podařilo zesilovač rozchodit tak že signál na výstupu se velmi podobal signálu na vstupu. Napájel jsem to poměrně tvrdým zdrojem 2*45V. Po tomto rozchození jsem si rěkl že se podívám jak bude zesilovat s jmenovitou zátěží. To jsem ovšem nikdy nezjisti a ani se mi nepodařilo najít všechny kousky milých IRF.
Rěkl jsem si, že to chce festovnější tr. Poučen z bastl obchodu 1 jsem tedy zašel do bastl obchodu 2. Byl tam postarší pán, který mi z jejich katalogu pomohl vybrat tranzistory dle mé specifikace a též dle skladových zásob obchodu (musel jsem to mít hned ). Nové tranzistory nebyly nic menšího než MOSFETY IXYS - IXFH50N20.
Zesilovač tedy dostal nové tr. a kupodivu začal fungovat dokonce i do zátězě. Tak jsem si ho chtěl poslechnout. Jaká radost, on hraje :DDD Následovalo asi týdení nadšení a mazlení...
Po týdnu jsem ho porovnal s jedním kanálem TW120... jaké to zklamání ((((
I proti "blbýmu twčku", to hrálo celkem otřesně. Bylo to takové ječivé a dekoidní, prostě výšky v prdeli, možná i jinde.
Já, tenkrát problematiky znalý ještě méně než dnes jsem začal bádat, čím by to mohlo být. Zjistil jsem že cca od 10Khz z toho lezl spíš trojůhelník než sinus. Následně jsem zjistil co jsou vlastně zač ty polem řízené součástky a že v sobě mají cosi jako kondenzátor, který musí někdo nabíjet a vybíjet (to pro mě bylo další velikánské zklamání). Začal jse z tatínka páčit nějaké ty vzorce abych zjistil jaký proud  na to nabíjení a vybíjení potřebuju. Nakonec jsem došel ke nějakému kompromisu, který mě v té době celkem uspokojoval.
Výsledkem byl budič složený z 2SA1837 v jejichž kolektorech jsem původní odpory nahradil hodnotou 100R. Následovala úprava zdroje proudu pro rozkmitový stupeň (hodnoty si už z hlavy nepamatuju). Další nutnou změnou bylo sešroubování tranzistorů rozkmitu na společné chladící křidélko. Po těchto úpravách jsem poprvé v životě pozoroval jak vypadá zesilovač kmitající na velmi vysoké frekvenci Jako jedniná spávná úprava se ukázalo vložení keramického kondenzátoru na vývody B-C tranzistoru rozkmitového stupně - pouze toho který budí "horní půlvlnu" !!!!
A úprava hodnoty kondenzátoru, který je připojen paralelně k odporu zavádějícímu zpětnovazební signál do 1. dif. stupně. Hodnoty těchto C si už z hlavy taky nepamatuju a otvírat ten zesik kuli tomu už nebudu ))
Zesilovač začal fungovat a na mé tehdejší znalosti i velmi pěkne. Sinus to do zátěže dávalo s plným výkonem asi do 30Khz pak už to bylo pomalé.
Další a poslední úpravou bylo vřazení pomocného zdroje cca 12V do kladné napájecí větve. (pouze pro napájení vstupní a rozkmitové části!!!)
Co se týče původní nadproudové ochrany, tak tu jsem neosazoval, nechápal jsem totiž jak funguje:D Zesilovač byl tudíž proti přetížení chráněný pouze tavnými pojistkami v napájení. Je pravdou že i pojistky rychlé (F) jsou řádově pomalejší než průraz přechodu, pokud je ale přechod dostatečně naddimenzován tak se touto cestou dá "chránit". Po sérii testů zvaných šroubovák vs. výstupní svorky se jako optimální ukázaly pojistky F6.3A/250V se kterými mohl zes. pracovat i do zátěže 2 ohmy a přitom mu při plné provozní teplotě a plném vybuzení nevadil zkrat na výstupu! Provozní teplotu jsem nastavil na 60 stupňů C, pak zabírala tepelná pojistka. Zesilovač je v provozu téměř dest let z toho 4 roky života budil basový box 4*10" s impedancí 4 ohm a to v můstku. Takže pracoval s výstupním výkonem cca 250W/2ohm na kanál. Jediné co bylo čas od času (zkrat od zkratu) třeba vyměnit byly ty pojistky.
Pokud by se na výstup doplnil rychlý zkratovač pro případ poruchy, mohl by se ten zesilovač nazývat i bezpečný. V době stavby jsem zásadně odsuzoval relé na výstupu s heslem - maximální DF za každou cenu... Opožděné připojení reproduktoru není v této konstrukci nutné, zesilovač nabíhá v naprosté tichosti a problém nevzniká ani když si nějaký debil hraje s vypínačem:D Nútná je pouze DC ochrana pro případ poruchy! Pokud je zesilovač v pořádku a má v 1 dif. stupni tranzistory vybrané alespoň na H21e, tak je jeho DC ofset velmi nízký, kolem 1mV!
Prosím neberte můj přispěvek jako návod plný dogmat, pouze jako jakési možné usměrnění tápajících a hladajících.
Co se týče zesilovače samotného nesnažte se z něho dělat nějaké 400W mostrum, byl by již neukočírovatelný a rozkmitový stupeň by vám tak akorát zamával IMHO s výše uvedenými úpravami můžete získat relativně jednoduchý a spolehlivý zesilovač cca 150W/4ohm. Který svýmy parametry uspokojí nejednoho bastlíře. A nemyslete si, že je to nějaké extra hifi, je to pouze jedna z možností jak udělat zajímavý kvazi konec.

Chalani a čo TW44? Ten je predsalen dosť odlišný od TW40 alebo TW120. Mám originál kúsok od, dá sa s tým niečo robiť?

Videl som to, čo tu písal Sinclair o tranzistoroch do TW, to sa ale asi TW44 netýka. Keby som pomenil všetky kondy, vrátane filtračných a miesto pôvodného trafa dal toroid, pomohol by som si niečím? Hlavne ma zaujíma to trafo, s tými kondíkmi je mi to jasné

Ahoj, chcel by som sa opytat ci niekto z Vas staval zosilnovac V-MOS60 podla tej upravenej DPS ktora je na elektroworlde? Presiel som sice len tak zbezne cele vlakno ktore tam o tom je ale v podstate kazdy tam pisal len svoje skusenosti s povodnym zapojenim a co sa tyka toho noveho tak jeden clovek s tym zacal ale nenapisal ako vlastne dopadol a ci tam musel nieco upravovat alebo nie. A nahodou nemate niekto nejake spolahlive a overene zapojenie zosilnovaca s MOSFET trandamy, pripadne originalne zapojenie V-MOSu?

Čo sa stalo so stránkou Alana Krause ?

Zařadil bych do seznamu

http://svetelektro.com/modules.php?name … mp;start=0

zvlášt dokumentace je extra podrobná

.

.