Yamwatt
#21
Mě to přijde zajímavé a pokud uši neřeknou ne, nemám s tím problém, postneš i obrázek desky? :-)
Citovat
#22
Denkez napsal: Já nechci nic vylepšovat! Já jsem jen postavil vzorek podle topologie Yamahy, ze zvědavosti jak to chodí a jaký to má zvuk.

Do původní topologie jsem naopak 2 tranzistory přidal.

- trochu schizofrenní přístup, ne? Já kdybych si chtěl změřit, jak hraje nějaký zesilovač, tak bych si ho od někoho půjčil a proměřil. Jakmile jsi "vylepšil" původní zapojení a navrhl sis pro něj desku, tak už to není Yamaha, ale tvůj bastl
Citovat
#23
To podstatné se odehrává v oblasti T6 - T10. Tu jsem zachoval.
Že jsem nahradil v rozkmitu bootstrap proudovým zdrojem, a také proudovým zdroje napájím diferák, na podstatě toho Bčka nic nemění. Ale názor na to můžeš mít jiný.
Citovat
#24
Já o tom nevím nic. Je to tvůj projekt a asi víš, čím tě zaujal. Takže ti jde čistě o to B na konci, Zbytek si udelas podle sebe.
Citovat
#25
Denkez napsal:To podstatné se odehrává v oblasti T6 - T10. Tu jsem zachoval.
Že jsem nahradil v rozkmitu bootstrap proudovým zdrojem, a také proudovým zdroje napájím diferák, na podstatě toho Bčka nic nemění. Ale názor na to můžeš mít jiný.

O můj názor až tak nejde. Jenom se snažím pochopit smysl tvého konání Smile

Upravil sis topologii Yamahy, ok, fajn že si hraješ
no ale když ses rozhodl to tady publikovat,
tak musíš počítat s tím, že to budeme komentovat Wink

Co to měření - už máš nějaké? (kromě těch křivek z osciloskopu)
tj. THD, chování při odchodu z limitace, 19+20 kHz a tak
Citovat
#26
rvx: Smysl mého konání? Co tak se ptát na smysl konání všech bastlířů tady na fóru? Prostě jsem upozornil na (podle mého názoru) zajímavou a nevšední topologii od Yamahy a na konkrétním vzorku ji odzkoušel a poslechl. A koho to zaujme, může v tom pokračovat.
Že jsem mírně modifikoval vstupní obvody a rozkmitový stupeň, tím jsem nijak nezměnil ani nevylepšit základ té topologie.
Měření kromě základních osciloskopických průběhů nemám a mít nebudu.
Chování v limitaci viz výše.

Ještě jsem zkusil nahradit KD503 trandy s o něco lepším gainem, ale na křivky to nemělo žádný vliv:
[Image: amp2.jpg]

Tady je DPS, jen jsem T4, 5 předělal na TO126:
[Image: dps.jpg]

Pokud by si to někdo chtěl také vyzkoušet nebo na tom dál pracovat, ať mně pošle SZ.
Citovat
#27
v čem konkrétně je to zapojení "zajímavé a nevšední" ?
Citovat
#28
Tak, konečně je tu zas po dlouhé době něco pro běžného "selského" bastlíře... :-)
Citovat
#29
Puvodni vlakno https://www.audioweb.cz/showthread.php?tid=23992 dobre komentare Danharda Grin
Citovat
#30
No jo, to si jen Denkez zabastlil a chtěl se podělit o výsledky Smile. Berte to shovívavě.
Proč by ne, nemusí se dělat jen zesy se zkreslením 0,000001 % a složité jak meziplanetární sonda.

Také mám v hlavě zes, snad vylepšená kopie již 25 let velmi slušně fungující nuance Texanu. Jen nějak nejsou lidi to realizovat Sad.
Citovat
#31
Hordek napsal:Tak, konečně je tu zas po dlouhé době něco pro běžného "selského" bastlíře... :-)
Zejo? treba neco z doby "hlubokeho miru"
[Image: DSCN7989.jpg]
Citovat
#32
Fuj, vždyť je to napájený symetricky, jak to nemá výstupní kond, tak to není ono. :-)
Citovat
#33
kvazoš dle ideí danharda tu v sousedním vlákně vytvořil laco

https://www.audioweb.cz/showthread.php?tid=24304&p=15

a něco ze starší literatury, poskytnuté mi samotným mistrem D.

https://i.postimg.cc/9QKN2Qnb/Dan04.jpg
Citovat
#34
Nebo tohle

https://www.audioweb.cz/showthread.php?t...#pid229712

Původní schéma je uvedeno v AR 12/2000
Citovat
#35
Pěknej kvazoš v můstkovém zapojení (nepotřebuje výstupní kýbl), se 4x KD602, byl publikován v Radiovém konstruktéru č.5/1971, včetně mechanické konstrukce



A v AR 5/73 ing. Kellner publikoval postup návrhu jednoduchého kvazoše, včetně podrobného rozboru funkce a výpočtu hodnot součástek. Pro začátečníky rozhodně doporučuju prostudovat.
Citovat
#36
kvazose pouziva i Naim

https://www.google.com/search?client=fir...schematics

moduly / DPS prodava i cinan- alik ap.
Citovat
#37
Když už sem něco postujete, zkuste se držet tématu: Profi zesilovač třídy B.
Nebo si založte pro jednoduché AB zesilovače, vhodné pro začátečníky, nové téma.
Citovat
#38
Prozradím ti malé tajemství - o tom, zda to bude A, AB, nebo B, rozhoduje, jak velkej do toho konce pustíš kliďák.
Zapojení se v podstatě neliší, max. se vyhoděj emitorový odpory.

A pokud jde o mnou postované zesilovače, ty jedou v B.
Pokud Ti to přes to bude vadit, požádám admina, ať to přesune jinam, nemám s tím problém.
Citovat
#39
Také ti prozradím tajemství: Když AB zesilovač úplně zavřeš, tak dobře hrající Bčko z něho bez dalšího neuděláš. Jinak tebou postované zesilovače jsou prachobyčejná nezajímavá ABčka (50 let stará AR tady nikdo nebude přehrabovat).
Citovat
#40
jasně, jsou to stará zapojení, protože když začaly být k dispozici komplementární konce, nebyl důvod stavět kvazoše
Citovat