Jít do obsahu fóra

Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.


Audioweb.cz » Projekty sloupových reprosoustav » microhead (Visaton AL200, TI100 a KE25SC)

  Stránky: 1

Chceš reagovat? Musíš se přihlásit.

RSS

Příspěvky [14]

1

Téma: microhead (Visaton AL200, TI100 a KE25SC)

  • Určení: 3pásmové sloupové reprosoustavy

  • Datum realizace: Březen 2011

  • Orientační cena: 26000Kč

  • Technická data: Bassreflexová ozvučnice, (šxvxh) 26x100x26cm, Objem 40+4l, Příkon 120W, Citlivost 88dB, Frekvenční rozsah 35-25000Hz (-10dB), Impedance 8Ω, Bassreflex Ø 8x25cm, MDF 18mm, Hmotnost 21kg

  • Autor: microhead

Jak to začalo
Po kvalitních bednách jsem toužil léta. Nemám však zkušenosti a hlavně pořádné vybavení na solidní návrh vlastních beden a tak jsem se rozhodl pořídit si odladěnou stavebnici Classic 200 od firmy Visaton. Koupil jsem ji před vánoci u českého dodavatele firmy VML za super cenu 21000Kč. Oficiální cena na webu výrobce byla 1200€. Stavebnice obsahuje akustické měniče, bassreflexový nátrubek, tlumící materiál, odladěné výhybky a reproduktorové svorky. Naopak to hlavní jako je ozvučnice (samotná bedna), to již leží na bedrech koncového uživatele. Z počátku tak banální věc, jako složit dohromady několik prkének a udělat bednu se proměnil v poměrně složitý úkol s mnoha kompromisy. frekvence výhybek 400/2500Hz, povrchová úprava: dýha jasan fládr, mořený mahagonem, lakovaný parketovým syntetickým matným lakem.

Stavba korpusu
Korpus beden jsem zhotovil z MDF desek (18mm) a nechal si je nařezat na přesný rozměr v prodejně. V ten okamžik jsem ještě neměl ponětí, jakou zvolím povrchovou úpravu beden (lak, tapeta, laminát, dýha). I přesto, že desky měly být nařezané přesně na míru, tak se rozměry rozcházely v součtu až o 3mm. Musel jsem si proto sestavit dvě sady a ty již nemíchat. Desky jsem kolíkoval dohromady a na každou bednu padlo na 120 kolíků! Lepil jsem lepidlem Soudal 67A a celé to řádně stáhl truhlářskými svěrkami (6kusů). Vznikla tak nic neříkají škatulka, kterou jsem pomocí ruční brusky srovnal tak, aby nebyly patrné spoje. Nyní jsem stál před otázkou, jaký zvolit povrch skříně. Zavrhl jsem tapetu, nabízené vzory vůbec nepřipomínaly dřevo. Lak může být hezký, ale vzor dřeva je nenahraditelný. Tak jsem přemýšlel nad laminátem nebo dýhou. Laminát je asi nejdražší možná varianta, která existuje. Nakonec zvítězila dýha, ale to jsem vůbec netušil, co mne čeká. Každý zkušený truhlář vám řekne, že je třeba nejprve dýhovat desku a z obou stran a pak teprve stavět skříň. Inspirován těmito stránkami jsem zvolil jiný, z truhlářského hlediska ne úplně správný postup – dýhoval jsem již hotové boxy.

Dýhování
Dýhu prodává řada firem, ale pozor, některé jen po celých balíčcích, které by stačily na stavbu jedné desítky beden. Firma JAF HOLZ nabízí i malé množství, dokáží dýhu zaříznout na rozměr, případně sesadit, ale jsou poměrně drazí. Nakonec jsem sehnal firmu Torapo, kde měli nízké ceny (10m² za 500Kč) a dokázali prodat i malé množství. Nemají však dýharnu, nedokáží spasovat víc dýhových plátků k sobě. Na výběr bylo mnoho dřevin, přes obyčejné, z našich hájů až po exotické, nakonec jsem si vybral jasan. Při výběru dýhy hraje i řada faktorů. Jednak je to řez dýhy, můžeme si zvolit řez rovnoletý nebo fládr. Fládr má výhodu v tom, že většinou seženeme vetší šířku než u rovnoletého řezu. Není pak třeba dýhu složitě sesazovat. Tloušťku dýhy volíme 0,9mm a výše. Tenčí dýhou může prosáknout lepidlo a ovlivnit vzhled beden při moření. Ale znovu podotýkám, že výběr je kompromisem, co v danou chvíli má prodejce na skladě. V mém případě jsem použil jasan fládr, ale o tloušťce jen 0,6mm.
Dýhu lze lepit v zásadě dvěma způsoby. Mokrý postup s disperzním lepidlem je velmi flexibilní z hlediska času a vůle usazení dýhy. Za to však dýha vytáhne z lepidla vlhkost a zvlní se. Pak nepomohou ani truhlářské svěrky. Počet šesti kusů svěrek není dostatečný a na takové bedny by jich bylo třeba nejméně osm. Disperzní lepidlo se dokonale vsakuje do struktury dřeva a výborně drží. Jenže dle kvality dýhy se někde vsákne více a někde méně. Suchý postup je snazší a příště bych je volil, zvláště při použití tenké dýhy. Používají se lepidla typu Alkapren nebo Chemopren a dýha se k MDF desce nažehluje žehličkou. Dýha se nekroutí, drží si tvar a lepidlo moc neprosakuje do struktury dřeva. Za to však nemusí dokonale držet, zejména při strojovém opracování beden. Více je shrnuto zde:

Výhody mokrého postupu

  • Snazší a rovnoměrnější nanesení lepidla

  • Netlačí nás tolik čas

Nevýhody mokrého postupu

  • Možnost prosáknutí lepidla skrz dýhu (proložit igelitem!)

  • Mohou být potíže s mořením – třeba použít mořidlo na bázi lihu

  • Nutné kvalitní stažení, aby dýha bez problémů přilnula (nevlnila se)

  • Komplikované při lepení zejména vršků reprobeden

  • Lepidlo se nerovnoměrně prosákne do dýhy, mohou se pak při moření objevit nepravidelné a neopravitelné stopy

Výhody suchého postupu

  • Není třeba svírat svěrkami. Při lepení je nejdůležitější prvotní tlak, který se provede gumovým válečkem

  • Lepidlo je vodostálé, bezproblémové moření dýhy. Nezanechává fleky

Nevýhody suchého postupu

  • Lepidlo dělá chuchvalce a části dýhy nemusí být přilepené. Je třeba lepidlo nanášet hodně rovnoměrně. Zoubkovaná špachtle

  • Spoj je pružný a nemusí dokonale držet, zejména při frézování

Frézování
Až když máme bednu kompletně odýhovanou, přistoupíme ke frézování otvorů. Frézování kruhových otvorů není úplně tak snadné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Většina frézek je sice vybavena hrotem pro vykružování, ale kvůli robustní konstrukci lze kroužit jen velké poloměry cca 11 až 25cm. Takový poloměr uplatníme jen při řezání otvoru pro basový reproduktor, jiné otvory tímto postupem zhotovit nelze. Proto je třeba připravit si vhodný přípravek, který nám povede frézku i při malých poloměrech. V takovém případě obstojí jakákoliv horní frézka. Za rozumnou cenu lze pořídit kvalitní frézka značky Extol. Vnitřní poloměry vždy frézujeme po směru hodinových ručiček, vnější hrany srážíme proti směru hodinových ručiček. Nejprve frézujeme na hrubo a správnému poloměru se postupně přibližujeme. Dýha se jemně třepí a její hrany je třeba srazit smirkem. Otáčky frézování nejsou kritické, stačilo nastavit frézku na stupeň 3 nebo 4. Frézka hrozně práší, nedoporučuji to dělat v bytě, i když se použije vysavač. Pro finální broušení volíme co nejjemnější smirkový papír (145). Dýhu vždy brousíme po směru let. Pokud je dýha tenká, dáváme pozor, abychom se neprobrousili skrz.

Při volbě vhodné barvy a laku raději upouštíme od vodou ředitelných lazur. Nezbývá tedy než povrch namořit mořidlem (lihovým) a pak použít syntetický lak, třeba na parkety. Moření je poměrně komplikované, zvláště při použití lihového mořidla. Existují i vodou ředitelná mořidla, která déle schnou, avšak nezanechávají mapy. S ohledem na použitou technologii dýhování jsem raději zvolil lihové mořidlo, aby se dýha nezkroutila, případně neodlepila. Nanáší se molitanem a zpravidla tak, aby stačila jedna vrstva. Mořidlo nefunguje jako barva, kde se vrstvy doplňují. Mořidlo lze ředit lihem, a tak trochu změnit odstín. Vždy začínáme plochami, které budou nejvíc vidět. Pozor, běžná houbička na mytí nádobí se mořidlem rozleptá a pak se drolí. Není to sice na závadu, ale nepříjemně se s tím pracuje. Vybíráme proto spíše nějaký jiný, vhodnější molitan, který je spíš vyšší než širší. Mořidlo jsem lehce rozředil s lihem v poměru 2,5 : 1. Vůbec nevadí, když se na plochu nanese více mořidla. Je třeba, aby se rovnoměrně rozetřelo a dobře se vsáklo. Dva nátěry jsou tak akorát. Mořidlo je poměrně agresivní, a tak pamatujeme na své ruce a chráníme je rukavicemi. Nakonec jsem bedny nalakoval bezbarvým syntetickým lakem na parkety a to ve třech vrstvách. Mezi nimi jsem bednu vždy jemně přebrousil smirkem.

Výhybka
V základním setu se bedny Visaton Classic 200 připojují přes dvou-svorkový terminál. Jelikož jsem chtěl bedny připojit technologií bi-wire, musel jsem náležitě upravit výhybky a zakoupit čtyřsvorkové terminály u firmy Dexon. Úprava výhybky spočívá v přerušení některých spojů a natažení nového drátu. Vstupy a výstupy na výhybkách jsem opatřil fastony, kvůli snazšímu případnému servisu. Výhybka se i beztak velmi špatně do skříně usazuje.

Skříň je nerozebíratelná, přístup dovnitř je jen skrz provedené otvory. Bedna je dvoukomorová a polovina tlumícího materiálu přísluší i malé 4l komůrce. Je to k nevíře, ale dá se to tam nacpat. Naopak hlavní komora má zatlumená jen záda. Instalace bassreflexového nátrubku je snadná, přičemž koleno na obou stranách omotáme teflonovou páskou a nátrubky silou zatlačíme. Spojení je pevné a hlavně rozebíratelné. Reproduktory jsou přišroubovány černými vruty s hexagonální hlavou. Výhybka se ukrývá pod basovým reproduktorem.

Závěr, možná vylepšení
Reprobedny můžeme hodnotit ze dvou hledisek. Hlavním kritériem je samozřejmě zvuk. Nesmíme však opominout i samotné provedení, které napoví o naší preciznosti.

Pokud bych se ještě někdy do něčeho podobného pustil, nebudu dýhovat disperzním lepidlem, ale Chemoprenem. Disperzní lepidlo je vlhké a dýha se nepříjemně vlní a výsledek není ideální. Navíc disperzní lepidlo se nerovnoměrně vsakuje do dýhy. To má za následek flekatý vzhled po namoření. Určitě bych již nekupoval tenkou dýhu 0,6mm, ale volil bych minimálně 0,9mm. Lépe se to brousí a lepidlo tolik neprosákne.

I přesto se bedny povedly, i když je skříň výrazně tmavší, než bylo původně zamýšleno. Stejně tak i drobné nedostatky s dýhováním, mohou být patrné jen oku odborníka. Tolik ke vzhledu a nyní jak bedny hrají.

Hodnocení je subjektivní, hlavně nemám s čím pořádně srovnat, tak kvalitní bedny jsem nikdy neměl. Bedny mají výborný prostorový vjem, vyzařují v širokém úhlu, že posluchač ani nemusí sedět ve vrcholu rovnoramenného trojúhelníku. Mají hezky prokreslené středy a výšky, posluchač ocení jemné detaily, které možná ani před tím neslyšel. Přednes nízkých tónů není až tak výrazný. U dobrých nahrávek, jako Pink Floyd jsou hluboké tóny výborně přednesené, ale u rokovějších kapel je to slabší (Kabát). Bedny hrají pěkně a jejich přednes neruší, mají vyrovnanou frekvenční charakteristiku, za to jejich citlivost je trochu slabší, takže k buzení je třeba silnější zesilovač, s výkonem alespoň 100W. Bedny budím zesilovačem Leach.

http://s19.postimg.cc/iby3wdegf/microhead1_01.jpg http://s19.postimg.cc/rl0a6hncf/microhead1_02.jpg http://s19.postimg.cc/i1qld0zu7/microhead1_03.jpg http://s19.postimg.cc/xbv1xykq7/microhead1_04.jpg http://s19.postimg.cc/h24vv2a27/microhead1_05.jpg http://s19.postimg.cc/hg67unu5r/microhead1_06.jpg http://s19.postimg.cc/a1gw2a8a7/microhead1_07.jpg http://s19.postimg.cc/jaj2ceh67/microhead1_08.jpg http://s19.postimg.cc/hwrfh3hwv/microhead1_09.jpg http://s19.postimg.cc/jd2xz8ktr/microhead1_10.jpg http://s19.postimg.cc/o1ixufa0f/microhead1_11.jpg http://s19.postimg.cc/hvm31f5gv/microhead1_12.jpg

2

Re: microhead (Visaton AL200, TI100 a KE25SC)

kraaaaaaaaaaaaaaaaaaaaasne, a este krajsie to musi hrat! Jedine co by som vytkol je, ze je ta dyha nalakovana tak, ze vidno strukturu dreva, ja preferujem lak kt. zaleje pory a povrch je ako sklo, ale to uz je podla kazdeho, kolko ludi tolko chuti...takze chvalim smile projekt na jednoku !

3

Re: microhead (Visaton AL200, TI100 a KE25SC)

Martin veľmi sa mi to páči a ináč máš super dielňu.

4

Re: microhead (Visaton AL200, TI100 a KE25SC)

Taky smekám, je to krásná čistá práce a určo hodně dobrý výběr, tenhle Visatoní kit se mě zdá velice povedený, super měniče, elegantní vzhled... smile

5

Re: microhead (Visaton AL200, TI100 a KE25SC)

pěkný:-) ještě hůř to vypadalo u mě v pokoji...

Web

6

Re: microhead (Visaton AL200, TI100 a KE25SC)

Luxus smile

7

Re: microhead (Visaton AL200, TI100 a KE25SC)

Na podmínky, ve kterejch si to evidentně dělal je to pěkný. TOhle já znám. Když sem bydlel ještě s mámou, byl sem schopnej si v pokoji repasovat i přední nápravu:-)

Web

8

Re: microhead (Visaton AL200, TI100 a KE25SC)

Pochvala smile A aj môj obľúbený Visaton... len ešte mať priestor, kde takéto projekty môžem robiť hmm V byte stačí už len priamočiara pílka a je z nej neporiadku dosť...

9

Re: microhead (Visaton AL200, TI100 a KE25SC)

super práca

10

Re: microhead (Visaton AL200, TI100 a KE25SC)

vypadá to výborně a věřím že  to i perfektně hraje, ale osobně jsem skeptický k těm bipolárům, co tam jsou osazeny, byť mohou být osazeny na méně důležitých pozících jako např. korekčním členu impedance, doporučuji jejich výměnu za MKT lépe MKP svitkové kondenzátory, spolehlivě by vyhověli kondenzátory značky Benic.

" Vědět a znát to každý by chtěl, ale učit se nechce ... "

Web

11

Re: microhead (Visaton AL200, TI100 a KE25SC)

Hodnotím design, bedny 1 za káble taky 1 smile

Web

12

Re: microhead (Visaton AL200, TI100 a KE25SC)

musim pochvalit. moooc pěknééé. jj souhlas s tim co je tu psano, do výškače bych použil osobně svitek  mkt mkp misto bipolaru. jinak super.

13

Re: microhead (Visaton AL200, TI100 a KE25SC)

moc hezke elegantni sloupky:) taky davam za 1,
btw, to se to pak spalo kdyz se pokoj vyvoni redidlem smile)) asi byli hezke sny.

14 ...editoval Zdeno (22. 7. 2011 18:22)

Re: microhead (Visaton AL200, TI100 a KE25SC)

To som rad ze ich niekto postavil, rad by som si ich vypocul, nakolko uz dlhsiu dobu zvazujem stavbu presne tohoto kitu ale vo farebnej uprave á la 2way BIJOU kitu... Ale aj v tejto kombinacii su nadherne..dokonala praca.
Odkial si?

Příspěvky [14]

  Stránky: 1

Chceš reagovat? Musíš se přihlásit.

Audioweb.cz » Projekty sloupových reprosoustav » microhead (Visaton AL200, TI100 a KE25SC)

Podobná témata


~±«|»¼½¾²³&@µΩπØ$£