Nejvěrnější je ten, který nejméně zkresluje původní signál. V reprodukované muzice nikdy nedosáhneme dokonalé věrnosti ale vysoké ano. Nevím jestli to chápete tak, že potřebuju super bedny, co v slyšitelným pásmu hrajou +/-1dB. Ne, o to mi nejde. Chcu ale bedny který to dokáží v pásmu +/-3dB, bez jakýchkoli propastí, peaků, rozdílů hlasitostí, díry 8 dB na 3,5 kHz.. atd. napadá mě toho dost. Když vidím jaký jsou dnes prostředky ke stvoření kvalitní soutavy, tak proč toho nevyužít a nejít po tom? Stavět nějákou lavórbednu která bude sice na 1. poslech krásně znít, to už pro mě nemá cenu...
Taky sem začínal na ARN226+ARP150+ARV104. Ty bedny na první poslech nehrajou špatně, ale po chvíli tam prostě slyším všechny nedostatky použitejch repráků. Když přivřu oči, tak ARN a ARP je použitelný, ale to ARV je prostě šílený. Proto jsem se tam o pár příspěvků ozval a všichni se málem zbláznili.
Když to srovnám s těma prckama, přes který hraju teď, tak je to rozdíl obrovskej. I když je to pořád jen reprodukovaná muzika.
BTW K tomu "zajdi si na koncert"... To beru ale musí to bejt unplugged (akustický), jinak to je zas jen reprodukovaná sic živá muzika.
Ad koncert) Včera jsem byl na kámošovým koncertě, hráli jako předskokani kapely Dizzy v Metro Music Baru v Brně. Valili přes aparáty JBL. Zvuk odladěn na tzv. neunavující (míň výšek a středovýšek). Celkem slušnej. Jenže ten magor zvukař to tak solil, že při odchodu mě pomalu bolela hlava. A o to taky nestojím. Co se týče kopáku, tak mě to absolutně nedostalo, když hrál bubeník sám, nebo si jen tak v mezipauze kopl tak zněl krásně. Jakmile začli hrát a víc do toho řezat, tak se skoro ztrácel..