mechanik napsal:...
Zapojenie kapacitného násobiča som nikdy nepochopil, prečo sa tam nedá pevná napätová referencia, veď tá má vlastne nekonečnú kapacitu a ten kondenzátor sa dá použiť k zníženiu jej šumu...
Teoreticky: Pokud dáš k "nekonečné kapacitě" nějaký kondík, co se stane - asi nic měřitelného... Viz:
Napěťová reference (zdroj napětí) má velmi malý (nulový) dynamický odpor. Obdobně u zenerky. Takže např. časová konstanta u zapojení se zenerkou (s paralelním kondíkem) vychází z jejího dynamického (sériového) odporu. Nikoli z předřadného tj. napájecího odporu. Proto má občas význam ten napájecí odpor rozdělit a s rozumným kondíkem mít časovku v ms a né podstatně kratší... Také se pak zmenší zvlnění (třeba 100Hz) na zenerce... Kondík u zenerky "podrží její napětí" až když vlastně přestane fungovat (jde přes ní malý proud), ale to už na ní napětí "padá". Kond v děliči před zenerkou "udělá" střední napětí z jejího napájecího (z jeho zvlnění) takže zenerka má stabilnější proud (zejména pokud je velké zvlnění, nebo rušení, výpadky napájení apod)...
A u zdroje napětí - když má odpor blížící se nule (to by správný zdroj měl mít), tak paralelní kondík nemá žádný vliv... Realita bývá tak někde mezi...
a i kondík u reference je často vhodný (někdy z důvodů stability zapojení) a i trochu může redukovat šum. Ale někdy je velký kondík (zejména s velmi malým ESR) nežádoucí - např. na výstupu spínaných zdrojů. Při "nulovém" ESR není na výstupu "žádná" odchylka a regulátor (zdroj) ztrácí stabilitu. Proto se při pečlivém čtení pdf dočtete, že na výstupu takového zdroje je třeba vhodné ESR větší než 20mR... A pak ze mezi ten výstup a zátěž dá třeba tlumivka s ESR >20mR a může se za ní připojit "cokoli"...