Re: Ferit FONOX
Já schéma nemám, napiš si o něj kamarádovi. Poslal jsem ti přes SZ kontakt.
Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.
Audioweb.cz » Nezařaditelné » Ferit FONOX
Já schéma nemám, napiš si o něj kamarádovi. Poslal jsem ti přes SZ kontakt.
Mohl bych také poprosit o kontak na autora? Zdroj jsem se pokoušel upravit, tedy vlastně zjednodušit, ale zatím se mi to nepovedlo...
Říkám to tu pořád dokolečka. Přenášený výkon není závislý na velikosti jádra (nijak!) ale na tom, kolik do něj dovedeš nacpat mědi. Víc mědi => víc výkonu.
Tak tohle bych potřeboval vyjasnit.
Když na stejné jádro namotám 1z prim/ 1z sek, tak to přenese jinačí výkon(mnohem menší) , než když dám 10z prim/10z sek?
Nebo jinak
Primár je stejný a jednou bude sekundár 1z a podruhé 10z, znamená to, že v druhém případě vytáhnu 10x větší výkon?
A co je to za jednotku " více mědi"?
1z přenese úplně stejně, jako 10 závitů, uvažuujeme-li stejnou plochu mědi vinutí a stejnou proudovou hustotu. Buď budeš mít 1 závit o průřezu 10, nebo 10 závitů o průřezu 1.
Proč teda výrobci tak plýtvají materiálem na ferity, stačilo by dělat 1/10 současné tloušťky stěny, aby se tam teda vlezlo co nejvíce mědi ...
Asi proto, že když bude menší průřez jádra, můžeš si dovolit míň V/závit a budeš těch závitů potřebovat víc. Faradayův indukční zákon platí stále. Víc závitů na jednotku napětí znamená menší průřez vodiče a víc závitů pro konstantní celkový průřez vinutí, čili větší odpor vinutí, větší ztráty. Proto se ty jádra taky dělají různých velikostí, aby se našlo nějaké optimum se ztrátama v mědi, že. Ale z toho pořád nikde neplyne, že by jádro přenášelo nějaký výkon.
Kupodivu třeba potom vychází jádro typu ETD výkonově lépe, než EE, pač na tom ETD je při stejném průřezu jádra menší střední délka závitu - vinutí je kratší.
Když použiješ vodivější materiál na vinutí, tak za předpokladu stejných max. dovolených ztrát na stejně velkém jádře uděláš toho výkonu taky kupodivu víc. A když dovolíš větší proudovou hustotu (resp. oteplení), tak ještě víc. A jádro bude furt to stejný ve všech případech.
Hazys má pravdu, nehádej se Voitano..raděj si to nastuduj, heslo do gůglu je Patočka
takže třeba hrníčkové jádro průměru 18mm s 1z primár ,1z sekundár, drát průřezu 4mm2, přenese tedy 1kW ? ( třeba 100v 10A) Pokud tedy platí, že velikost jádra (objem) nemá vliv na velikost přenášeného výkonu
Já tvrdím, že to nejde.
Stejný případ, ale pro jádro E65, to už by mohlo být reálné?
Hazys má pravdu, nehádej se Voitano..raděj si to nastuduj, heslo do gůglu je Patočka
Bejt tebou, si ho víc nevšímám. Tenhle dobytek, .. pardon troll .. mě nemá rád a registroval se sem zcela zjevně jen proto, aby ze mě mohl dělat debila. Bohužel pro něj, si k tomu našel blbé téma. Já mu na to už ale reagovat nebudu, protože nemá smysl s ním zahazovat čas. Když si nějakej vůl postaví svou dutou palici, že něco nejde, můžeš mu to tisíckrát vysvětlovat a dokazovat matematicky, ale nehneš s ním. Ostatní si vystačí s vysvětlením, že sycení je nezávislý na proudu.
Takže neplatí , že energie indukovaná v cívce W=1/2*L*I*I ?
Takže neplatí, že indukčnost cívky s jedním závitem na jádru P18 (bez mezery) je menší , než u cívky na jádře E65?
Tak to jsem v koncích,kde mám chybu?
Já jen hloupý troll, já potřebovat pomoct...
Sice sem řikal, že už ti na to nebudu reagovat, ale když si tak chytrý, poučíš mě, jak u takovýho propustnýho //forward// měniče s přenášenou energií souvisí magnetizační indukčnost L? Jak třeba ovlivňuje přenášený výkon magnetizační indukčnost takovýho 50Hz síťovýho trafa?
Ha! Nijak, žejo... Plácáš tu akorát nesmysly do větru a víš o tom prd. A nejhorší je, že jsi hloupý paličák a ani je ti za těžko si to třeba z těch Patočkových publikací nastudovat.
(Namaluj si náhradní schéma transformátoru, třeba se ti rozsvítí.)
Koukal jsem tedy na Patočku, strana 459, vzorec pro určení přenášeného výkonu trafem (vzorec 21.3.2-15) . Zatím mi to vypovídá o tom, že přenášený výkon je přímo úměrný průřezu jádra Sfe . Nebo to chápu špatně? Nebo udělal chybu doc. Patočka?
Lenže zároveň je v tom vzorci frekvencia, sycení Bmax a čo je podstatnejšie pre náš prípad, prúdová hustota σ.
Pro náš případ není proudová hustota důležitá.....
Samozřejmě, že je proudová hustota podstatná !
prúdová hustota σ.
Mám dojem že v tom vzorci je tohle činitel rozptylu, né proudová hustota. (Nemám k dispozici vysvětlivky zkratek z knihy)
Navíc, když jsou ty dráty jaxi duté..., skoro bych řekl trubky.
Při 40kHz to není až taková hrůza
Když ale jeden bádá nad vzorečky, místo toho, aby je psal tak, aby to sedělo s praxí, tak to hrůza je
To mi udělali jednou vzorkovej trafák na 200kHz navinutej fólií 0,1mm asi na 20A, vývod ale udělali asi 1,5mm plným drátem, to nebylo až tak hrozné, ale ten vývod byl v jednom místě ohnutej skoro o 180 a v tom ohybu to hřálo ještě podstatně víc. Vířivé proudy se tomu říká Infrakamerou to bylo jasně vidět.
Tak sa teda pozrieme na vzorec 18.4.1-11, ktorý je veľmi podobný, ale platí pre sieťový transformátor (uvažuje sa sínusové napájacie napätie). Tam už je bez debát sigma = prúdová hustota.
Já jen, že se tam zmiňoval drát o průřezu 4 mm2, 100V a 1kW, to vše při 1 závitu.
Audioweb.cz » Nezařaditelné » Ferit FONOX