Tak jsem si 3hoďky zajezdil na kole, převážně v lese. Dal si jednu 11° a kus grilovaný flákoty v lesní restauraci "u větve" a poněvadž mám celkem dobrou náladu, tak zkusím ještě více polopaticky popsat co se může dít při "rychlém" signálu na vstupu.
Předpokládám, že koncáky jsou lenivé (může vznikat TIM, resp. vstupní úrovní extrémní případ TIM, Edit: přesněji - pokud bych popisoval vnik TIM, popisoval bych to, vyjma bodu 1), pro menší signál téměř stejně...). Konec je napájený cca +-50V nebo o chlup víc. Na jeho výstupu může být tím pádem signál cca +-45V. Z toho lze odvodit citlivost +-45V/(11k+11k+1,1k)*1,1=+-2,1V (2,143V). Na vstupu zesíku resp. před zesíkem jsou korekce napájené +-15V a na jejich výstupu se může objevit signál +-10V a více. Nějaký šikula si jen tak vytočil výšky naplno (jen o cca +13,4dB)... Nebo je vytočí ještě o pár dB víc (+-15dB a více) a začnou korekce samy limitovat třeba na +-12V...
Tím pádem je pro tyto "výšky" zesík přebuzen. Konec je z předchozího stavu na -45V (záporný vstupní signál).
1) Proud přes BE T2: Na odporu R19 je -2,1V s diferenciálním odporem 1,05k (paralelní kombinace ZV 22k//1k1). Vezmem do úvahy "prudkou" změnu signálu na +10V (resp. 12V). Odečtem 0,6V na BE T1 a 7V záporného "zenerova" napětí na T2. Mírně pro přehlednost zjednoduším situaci a sečtu odpory v této cestě proudu přes BE T2.
Dostanem 10V-0,6V(BE T1)+2,1V( záporný signál na R19) -7V => 4,5V/(300R+300R+300R+1100R) => proud přes R8+R7+R4+R19 je 2,25mA. A resp. pro lehce obdelníkový (už v korekcích přebuzený) +12V signál z korekcí je to 3,3mA.
2) Proud přes R16: Tak na vstupu je +10V (resp. +12V) a proud přes R16 je (+10V+40V zenerek)/ (12k+300R)=4,07mA resp. 4,2mA pro +12V.
3) Sečtu-li oba proudy dostávám 2,25+4,07=6,3mA resp. 7,5mA. A to přes kaskódu z T5 je na R11 úbytek (signál na 1k2) = 7,6V resp. 9V. A 20mA přes VAS (aktivace T8) nastává od 8,4V na R11.
Vzhledem k tomu, že konec, jak jsme na začátku zmínili, je lenivý, tak VAS těch cca 20mA "nacpe" do budičů. Pokud budou taky lenivější tak "courají" někde poblíž konce... A pokud budou budiče rychlé (a VAS tam všechny ty mA nenacpe), tak "pofrčí" budiče k +Vcc. Pak bude ten rozdíl napětí mezi budiči a konci na 10R (R41 a R43) a mohou tam přes ně téci značné proudy... Nebo si můžete představit kombinaci něčeho mezi tím... A doplnit to třeba o nabíjení kapacit tranzistorů (budičů a konců) apod...
Pokud by tam T8 a T9 nebyly, tak se toho prakticky moc nezmění, neboť i jak Danhard zmínil, R23 je poměrně velký... Ale některý konstruktér má rád jistotu, tak proud VAS omezí (třeba i z důvodu možného špatného osazení) na nedestruktivní hodnotu. Přece jenom je to volně dostupné sch a pouští se do něj spousta odborníků.
Pokud někdo děláte "průmyslovou" výrobu, není vám neznámý pojem Analýza rizik <=> pojem jedné závady a následků z ní... Je dobré, když při změně (chybě) jedné součástky vše nehoří plamenem...
Hazys: jak "vidno" může něco "zajímavého" nastat i pro "hudební" signál a maníka s volume a korekcema nadoraz...
Předtím jsem volil záměrně větší signály, nebo možnou chybu v osazení tak, aby to bylo zřejmé. Bohužel se v tom Hazys často s Danhardem (ale poslední dobou je poměrně i konstruktivní) spíše rejpet a urážíte, bez přínosné debaty...